V suchém prostředí se vodní páry vejde do ovzduší spousta a pokud má pocházet z fontánky, je třeba ji bohatě dolévat. Za horkého srpnového dne se z větších typů odpaří až šest litrů vody. Máte-li jemný nos, můžete obyčejnou tekutinu z vodovodu obohatit o aromatickou směs, která se spolu s párou zvolna rozline do ovzduší. V takovém případě je ovšem na místě zvolit vonnou směs roz pustnou ve vodě, protože olejové přípravky se drží jenom na povrchu.
Vodní kámen - zkáza pro čerpadlo
S čím kdo zachází, tím také schází - a tak hlavní problém připlouvá do fontánek s vodou: je jím vodní kámen. Tam, kde z kohoutků vytéká tvrdá voda, potřebuje rotor elektromotoru, který vodotrysk pohání, vyčištění aspoň dvakrát ročně. Cirkuluje-li fontánkou měkčí voda, stačí jí vyčištění - přesněji řečeno namočení do octové vody - jen jedenkrát za rok. Odkapává-li vám z kohoutků voda tak tvrdá, že by se dala lámat, můžete si starosti s údržbou ušetřit, když do fontánky přilijete některý ze změkčujících přípravků. Tím ulevíte i čerpadlu, jemuž silný nános vápenatých usazenin značně ztěžuje práci.
Zelená pohlednice od vodníka
I když nejsou vidět, poletují vzduchem miliony zárodků zelených řas - spor. Nechají se jen tak unášet větrem, a jakmile dosednou do vlhkého prostředí s dostatečnou teplotou, probudí se do života. Může se jim zalíbit i ve fontánce, především na přírodních kamenech, jako je tuf nebo vápenec. "Přítomnost zelené řasy čerpadlu neškodí," říká Hana Tomková. "Záleží spíš na vašem vkusu: pokud vám nazelenalý tón kamenů a vody není příjemný, zbavíte se řasy, když do vody přidáte chemický přípravek Cleaner." Řasu můžete vyhnat také s pomocí sava nebo modré skalice - tu však odvažujte na lékárenských vahách. Ve větší koncentraci totiž skalice vodu zabarví do modra - a trvalý cyanózní nádech od ní mohou získat i světlé kameny. Totéž, s opačným znaménkem, umí i savo: v nadměrné dávce odbarví původně zelené listy květin do odstínu pouštní žluti.
Miska v misce
Fontánky se obvykle osazují umělými květinami - vlhké prostředí je však příjemné i živým rostlinám. Ne všem by se ovšem dařilo v mramorové drti, kterou neustále protéká voda. "Do fontánek se zpravidla používají rostliny a odrůdy, které se hodí pro pěstování v hydroponii," radí Hana Tomková. Z kola ovšem nevypadávají ani ostatní druhy - ty by pak měly mít místo ve vlastní misce vložené do fontánky. Umístěte je však tak, aby na jejich listy trvale nestříkala voda. Na listech by se začaly tvořit černé skvrny a rostlina by postupně odumřela. Častou příčinou, kterou tyto "nezávislé" rostliny mají v úmrtním listu, bývá kupodivu vyschnutí: koho by napadlo zalévat fontánu?
Vodní kámen - zkáza pro čerpadlo
S čím kdo zachází, tím také schází - a tak hlavní problém připlouvá do fontánek s vodou: je jím vodní kámen. Tam, kde z kohoutků vytéká tvrdá voda, potřebuje rotor elektromotoru, který vodotrysk pohání, vyčištění aspoň dvakrát ročně. Cirkuluje-li fontánkou měkčí voda, stačí jí vyčištění - přesněji řečeno namočení do octové vody - jen jedenkrát za rok. Odkapává-li vám z kohoutků voda tak tvrdá, že by se dala lámat, můžete si starosti s údržbou ušetřit, když do fontánky přilijete některý ze změkčujících přípravků. Tím ulevíte i čerpadlu, jemuž silný nános vápenatých usazenin značně ztěžuje práci.
Zelená pohlednice od vodníka
I když nejsou vidět, poletují vzduchem miliony zárodků zelených řas - spor. Nechají se jen tak unášet větrem, a jakmile dosednou do vlhkého prostředí s dostatečnou teplotou, probudí se do života. Může se jim zalíbit i ve fontánce, především na přírodních kamenech, jako je tuf nebo vápenec. "Přítomnost zelené řasy čerpadlu neškodí," říká Hana Tomková. "Záleží spíš na vašem vkusu: pokud vám nazelenalý tón kamenů a vody není příjemný, zbavíte se řasy, když do vody přidáte chemický přípravek Cleaner." Řasu můžete vyhnat také s pomocí sava nebo modré skalice - tu však odvažujte na lékárenských vahách. Ve větší koncentraci totiž skalice vodu zabarví do modra - a trvalý cyanózní nádech od ní mohou získat i světlé kameny. Totéž, s opačným znaménkem, umí i savo: v nadměrné dávce odbarví původně zelené listy květin do odstínu pouštní žluti.
Miska v misce
Fontánky se obvykle osazují umělými květinami - vlhké prostředí je však příjemné i živým rostlinám. Ne všem by se ovšem dařilo v mramorové drti, kterou neustále protéká voda. "Do fontánek se zpravidla používají rostliny a odrůdy, které se hodí pro pěstování v hydroponii," radí Hana Tomková. Z kola ovšem nevypadávají ani ostatní druhy - ty by pak měly mít místo ve vlastní misce vložené do fontánky. Umístěte je však tak, aby na jejich listy trvale nestříkala voda. Na listech by se začaly tvořit černé skvrny a rostlina by postupně odumřela. Častou příčinou, kterou tyto "nezávislé" rostliny mají v úmrtním listu, bývá kupodivu vyschnutí: koho by napadlo zalévat fontánu?
