Tento bazén je ukázkou dokonalé harmonie nejmodernějších bazénových technologií a prvotřídní práce interiérového architekta. | foto: Mountfield

Bazén v domě slouží celý rok. Někdy jej lze umístit i do zimní zahrady

  • 7
Celoroční koupání ve vlastním bazénu si lze dopřát snadno. Někdy stačí udělat jen pár kroků z ložnice či obývací pokoje. "Stačí" si postavit bazén v domě nebo alespoň v zimní zahradě.

Interiérové bazény zpravidla vznikají zároveň se stavbou nového domu. Ale není výjimkou, kdy se majitel starší nemovitosti rozhodne pro přístavbu, buď zděnou, případně je možné postavit pro vysněný bazén zimní zahradu.

Každé z řešení má své přednosti. A vždy je nanejvýš rozumné se o něm poradit nejen s architektem či projektantem. Ideální je přímá spolupráce architekta s bazénovým odborníkem.

Rady pro stavbu

"Už ve fázi projektování je potřeba mít na paměti všechny okolnosti, které se
s provozem interiérového bazénu pojí. Vnitřní bazén má totiž na rozdíl od venkovního zahradního bazénu svá specifika," upozorňuje Jan Jirka z firmy Mountfield.

Především by měl být umístěn pokud možno v prostoru, který je orientován na jih. Pokud je to množné, jsou vhodná francouzská okna, v létě mohou být otevřená a od bazénu lze vyjít rovnou na terasu nebo do zahrady.

Vnitřní bazén si můžete užívat po celý rok.

Především je třeba řešit objektivně vznikající vlhkost v prostoru bazénu, vhodný způsob ohřevu vody, způsob topení v bazénové hale a také umístění nezbytné technologie, jako je například písková filtrace.

Tím nejdůležitějším, na co musíme při budování vnitřního bazénu myslet, je zvýšená vlhkost v domě, kterou způsobuje výpar z vodní hladiny. Proto je podmínkou instalace bazénového odvlhčovače, který zajistí optimální hodnotu vzdušné vlhkosti v bazénové hale.

To znamená hodnotu mezi 55 % až 65 % relativní vlhkosti. S tím přímo souvisí i doporučená teplota vody, která by se měla pohybovat kolem 26 °C. A také teplota vzduchu v bazénové hale, která se doporučuje o dva až tři stupně vyšší, než bývá teplota vody v bazénu.

Odvlhčovací jednotky pracují na principu tepelného čerpadla: nasávají vzduch, odeberou z něj vlhkost a suchý a ohřátý jej vrací zpět do prostoru bazénu.

"Určitě neuděláte chybu, když odvlhčovač budete kombinovat s lamelovým zakrytím vodní hladiny. V době, kdy se nekoupete, bude vypařování vody snižovat na minimum, takže se odvlhčovač může spouštět v delších intervalech. Tak ušetříte spotřebu elektřiny potřebnou pro jeho provoz. Lamelové zakrytí se doporučuje i pro venkovní bazény, které navíc chrání bazén před padajícími nečistotami," doporučuje Jan Jirka.

Bazén v zimní zahradě si lze pořídit i několik let po dostění domu.

Pro vytápění bazénové haly bývá nejlepší zvolit systém podlahového topení v kombinaci s podlahovými konvektory. Podle odborníků jsou totiž schopné zajistit příjemné prostředí a rovněž omezit srážení vlhkosti v bazénové hale.

Nejběžnější způsob ohřevu bazénové vody představuje tepelný výměník, zdrojem tepla bývá zpravidla domovní plynový kotel. Druhou, v současné době stále častěji využívanou možností, je tepelné čerpadlo.

Srdcem každého bazénu je filtrační systém, který se skládá z čerpadla a pískové filtrace. Může být doplněn i dezinfekčním systémem. Z praktických důvodů je podle Jana Jirky z Mountfieldu vhodné tyto technologie umístit v technickém zázemí domu, kde bývá zpravidla nejvhodnější možnost napojení na domovní rozvaděč a systém vytápění.

.

.