Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vilová čtvrť na hradebních baštách je nejluxusnější lokalitou v Praze

  1:00aktualizováno  1:00
Někteří obyvatelé Prahy mají to privilegium, že jejich vila stojí přímo na hradbách. Jsou to ti šťastlivci, jejichž domovní adresa zní: Na baště sv. Jiří, sv. Ludmily. Jedinečný urbanistický celek vznikl před první světovou válkou na Hradčanech v okolí Písecké brány.

„Výjimečnost této unikátní vilové čtvrti je v tom, že při její výstavbě se podařilo skvěle využít prostor barokní šance (opevnění) královského hlavního města Prahy, které vzniklo v letech 1653 - 1730,“ vysvětluje Petr Ryska na portálu Praha Neznámá.

Opevnění bylo zesíleno dvaceti baštami, pojmenovanými podle svatých patronů. Na levém břehu Vltavy se barokní opevnění nazývalo Mariánské hradby podle kaple Panny Marie Pomocné v šancích, která stála u Bruské brány.

Nejluxusnější lokalita v Praze

Po zrušení pražské pevnosti, ke kterému došlo po prohrané Prusko-rakouské válce v roce 1866, přežívaly bývalé barokní hradby již bez vojenského významu. Hradební pozemky byly pak postupně vykupovány a hradby bourány, ale v některých místech zůstaly jejich zbytky v parkové úpravě částečně zachovány.

Tak byly pražskou obcí vykoupeny v roce 1901 od vojenského eráru i pozemky kolem Bruské brány s cílem využít je částečně pro obytnou výstavbu - na bývalých bastionech sv. Jiří, sv. Ludmily, sv. Tomáše a sv. Máří Magdalény.

Příkopy u bastionů byly zakopány a na jejich místě byl zřízen dnešní Park Charlotty G. Masarykové, která na baštách bydlela. Vrchní část samotných bašt zůstala zachována a vily se tak tyčí přímo na hradbách.

Symbolem této lokality je Písecká brána, která měla veliké štěstí, že přežila bourání hradeb. Součástí smlouvy obce s vojenským erárem byl totiž i závazek bránu zbořit.

Tomu se ale vzepřeli tehdejší zastánci „pražských starožitností“ a staré Prahy, kteří se peticemi k městské radě i k c. k. Ústřední komisi pro zachování památek historických a uměleckých ve Vídni nakonec domohli toho, že od zbourání brány bylo v roce 1903 ustoupeno.

„Za což jim můžeme být vděční, neboť dnes je Písecká brána jedinou zachovanou barokní hradební branou stojící mimo Vyšehrad a patří k nejvýznamnějším připomínkám hradeb. Své jméno má nikoli po jihočeském Písku, ale podle prastaré osady Na Písku na Klárově,“ vysvětluje Petr Ryska.

Od brány jezdívala od roku 1828 první koňská železnice v Praze, a sice do lánských lesů pro dřevo. Byla postavena Giovanim Batistou Alliprandim podle návrhu Františka Vogota z roku 1721.

Písecká brána na pražských Hradčanech je jedinou zachovanou barokní hradební...

Písecká brána na pražských Hradčanech je jedinou zachovanou barokní hradební branou stojící mimo Vyšehrad.

V současné době je v Písecké bráně společenské a kulturní centrum Prahy 6. Kolem roku 2000 prošla rekonstrukcí a od té doby je v ní galerie a kavárna, konají se tady i svatební obřady.

Vilová čtvrť začíná ulicí U Písecké brány zbudované na zbytcích někdejšího opevnění, které se podařilo architektům Vladimíru Zákrejsovi a Vlastislavu Hofmanovi zachránit. Navrhli zde řadovou zástavbu domků a vil v anglickém stylu. Na výstavbě se v letech 1910 - 1914 podíleli architekti Jan Kotěra, Josef Gočár, Emil Králíček a sochař František Bílek.

Stavělo se hlavně ve stylu tehdy trendy geometrické moderny, ale prosazuje se i kubismus, secese a symbolismus. Kubismus zastupuje dvojdům od Josefa Gočára v Tychonově ulici.

Za parkem v ulici Na Valech prosvítá řada činžovních domů v geometrické moderně, na jejichž návrzích se v letech 1910 - 1938 účastnil architekt Alois Dryák a celá řada dalších.

„Dnes, zvláště po zklidnění provozu v ulici Na Valech, jde o jednu z nejluxusnějších lokalit na bydlení v Praze vůbec, spojenou s vynikající dopravní dostupností - stanicí metra Hradčanská hned za rohem,“ popisuje čtvrť Ryska.

V roce 1911 koupil na místě bašty sv. Tomáše (Bašta XIX) stavební pozemek...

V roce 1911 koupil na místě bašty sv. Tomáše (Bašta XIX) stavební pozemek politik Karel Kramář, pozdější první předseda vlády Československé republiky.

Významné a slavné vily na Hradčanech

Stockarova dvojvila, Na baště sv. Tomáše 5-7

Dvojvilu s krásným výhledem do Letenských sadů navrhl a pro sebe a svého bratra Jaroslava nechal postavit v letech 1910 - 1911 architekt Rudolf Stockar, který byl iniciátorem výstavby vilové čtvrti na baštách.

Kramářova vila, Gogolova 1

Vila zabírá celou plochu bastionu sama. Je z ní krásný výhled na vltavské mosty a starou Prahu. První československý předseda vlády Karel Kramář koupil v roce 1911 stavební pozemek (tedy vlastně celou baštu) a nechal tu pro svou ruskou manželku Naděždu Nikolajevnu postavit grandiózní vilu (viz článek Kramářova vila je jen pro vyvolené. Hýří výstřednostmi ruské majitelky). Dnes je vila oficiální rezidencí českých premiérů.

Podívejte se do Kramářovy vily, sídla premiérů

Bílkova vila, Mickiewiczova 11

Mystik, sochař a grafik František Bílek si v letech 1910 - 1911 sám navrhl a nechal postavit dům s ateliérem, který odráží jeho hlubokou mystickou duši. Je to jedna ze dvou staveb v Praze postavená ve stylu symbolismu a symbolů je tu opravdu víc než dost, a to leckdy hodně složitých. Celý dům má jako celek znázorňovat léto (viz článek Bílkova vila je skvost. Podívejte se, co stvořil slavný podivín).

Procházkova vila, Mickiewiczova 3

Hned vedle Bílkovy vily je dům symbolizující podzim, který pro svého dlouholetého přítele a podporovatele zahradních měst a jednoho z iniciátorů výstavby vilové čtvrti na baštách doktora Procházku, vyprojektoval František Bílek, a to v roce 1910. Vila byla stejně jako její „letní“ sousedka dokončena hned v následujícím roce, jak se můžeme přesvědčit ve slepém románském okénku, odkazujícímu symbolicky k ranému křesťanství.

Zájemci si vilovou čtvrť na hradebních baštách mohou prohlédnout při komentované vycházce s portálem Praha Neznámá ve čtvrtek 31. srpna od 17:30 hodin.

Podívejte se na Bílkovu vilu v Praze

Autor:



Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...



Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě...

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť...

Další z rubriky

Památkově chráněná třípodlažní vila stojí na reprezentativní parcele na rohu...
Hurá dovnitř. Kubistická Kovařovicova vila v Praze se otvírá veřejnosti

Bedřich Kovařovic, stavitel a inspektor stavebních podniků, si podle návrhu architekta Josefa Chochola nechal v letech...

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu...
Dům se prodává se slavnou zříceninou. Starost o památku kupce odrazuje

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu liber, v přepočtu 32,8 milionu korun....

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.