„Výjimečnost této unikátní vilové čtvrti je v tom, že při její výstavbě se podařilo skvěle využít prostor barokní šance (opevnění) královského hlavního města Prahy, které vzniklo v letech 1653 - 1730,“ vysvětluje Petr Ryska na portálu Praha Neznámá.
Opevnění bylo zesíleno dvaceti baštami, pojmenovanými podle svatých patronů. Na levém břehu Vltavy se barokní opevnění nazývalo Mariánské hradby podle kaple Panny Marie Pomocné v šancích, která stála u Bruské brány.
Nejluxusnější lokalita v Praze |
Po zrušení pražské pevnosti, ke kterému došlo po prohrané Prusko-rakouské válce v roce 1866, přežívaly bývalé barokní hradby již bez vojenského významu. Hradební pozemky byly pak postupně vykupovány a hradby bourány, ale v některých místech zůstaly jejich zbytky v parkové úpravě částečně zachovány.
Tak byly pražskou obcí vykoupeny v roce 1901 od vojenského eráru i pozemky kolem Bruské brány s cílem využít je částečně pro obytnou výstavbu - na bývalých bastionech sv. Jiří, sv. Ludmily, sv. Tomáše a sv. Máří Magdalény.
Příkopy u bastionů byly zakopány a na jejich místě byl zřízen dnešní Park Charlotty G. Masarykové, která na baštách bydlela. Vrchní část samotných bašt zůstala zachována a vily se tak tyčí přímo na hradbách.
Symbolem této lokality je Písecká brána, která měla veliké štěstí, že přežila bourání hradeb. Součástí smlouvy obce s vojenským erárem byl totiž i závazek bránu zbořit.
Tomu se ale vzepřeli tehdejší zastánci „pražských starožitností“ a staré Prahy, kteří se peticemi k městské radě i k c. k. Ústřední komisi pro zachování památek historických a uměleckých ve Vídni nakonec domohli toho, že od zbourání brány bylo v roce 1903 ustoupeno.
„Za což jim můžeme být vděční, neboť dnes je Písecká brána jedinou zachovanou barokní hradební branou stojící mimo Vyšehrad a patří k nejvýznamnějším připomínkám hradeb. Své jméno má nikoli po jihočeském Písku, ale podle prastaré osady Na Písku na Klárově,“ vysvětluje Petr Ryska.
Od brány jezdívala od roku 1828 první koňská železnice v Praze, a sice do lánských lesů pro dřevo. Byla postavena Giovanim Batistou Alliprandim podle návrhu Františka Vogota z roku 1721.
Písecká brána na pražských Hradčanech je jedinou zachovanou barokní hradební branou stojící mimo Vyšehrad.
V současné době je v Písecké bráně společenské a kulturní centrum Prahy 6. Kolem roku 2000 prošla rekonstrukcí a od té doby je v ní galerie a kavárna, konají se tady i svatební obřady.
Vilová čtvrť začíná ulicí U Písecké brány zbudované na zbytcích někdejšího opevnění, které se podařilo architektům Vladimíru Zákrejsovi a Vlastislavu Hofmanovi zachránit. Navrhli zde řadovou zástavbu domků a vil v anglickém stylu. Na výstavbě se v letech 1910 - 1914 podíleli architekti Jan Kotěra, Josef Gočár, Emil Králíček a sochař František Bílek.
Stavělo se hlavně ve stylu tehdy trendy geometrické moderny, ale prosazuje se i kubismus, secese a symbolismus. Kubismus zastupuje dvojdům od Josefa Gočára v Tychonově ulici.
Za parkem v ulici Na Valech prosvítá řada činžovních domů v geometrické moderně, na jejichž návrzích se v letech 1910 - 1938 účastnil architekt Alois Dryák a celá řada dalších.
„Dnes, zvláště po zklidnění provozu v ulici Na Valech, jde o jednu z nejluxusnějších lokalit na bydlení v Praze vůbec, spojenou s vynikající dopravní dostupností - stanicí metra Hradčanská hned za rohem,“ popisuje čtvrť Ryska.
V roce 1911 koupil na místě bašty sv. Tomáše (Bašta XIX) stavební pozemek politik Karel Kramář, pozdější první předseda vlády Československé republiky.
Významné a slavné vily na Hradčanech
Stockarova dvojvila, Na baště sv. Tomáše 5-7
Dvojvilu s krásným výhledem do Letenských sadů navrhl a pro sebe a svého bratra Jaroslava nechal postavit v letech 1910 - 1911 architekt Rudolf Stockar, který byl iniciátorem výstavby vilové čtvrti na baštách.
Kramářova vila, Gogolova 1
Vila zabírá celou plochu bastionu sama. Je z ní krásný výhled na vltavské mosty a starou Prahu. První československý předseda vlády Karel Kramář koupil v roce 1911 stavební pozemek (tedy vlastně celou baštu) a nechal tu pro svou ruskou manželku Naděždu Nikolajevnu postavit grandiózní vilu (viz článek Kramářova vila je jen pro vyvolené. Hýří výstřednostmi ruské majitelky). Dnes je vila oficiální rezidencí českých premiérů.
Podívejte se do Kramářovy vily, sídla premiérů
11. září 2015 |
Bílkova vila, Mickiewiczova 11
Mystik, sochař a grafik František Bílek si v letech 1910 - 1911 sám navrhl a nechal postavit dům s ateliérem, který odráží jeho hlubokou mystickou duši. Je to jedna ze dvou staveb v Praze postavená ve stylu symbolismu a symbolů je tu opravdu víc než dost, a to leckdy hodně složitých. Celý dům má jako celek znázorňovat léto (viz článek Bílkova vila je skvost. Podívejte se, co stvořil slavný podivín).
Procházkova vila, Mickiewiczova 3
Hned vedle Bílkovy vily je dům symbolizující podzim, který pro svého dlouholetého přítele a podporovatele zahradních měst a jednoho z iniciátorů výstavby vilové čtvrti na baštách doktora Procházku, vyprojektoval František Bílek, a to v roce 1910. Vila byla stejně jako její „letní“ sousedka dokončena hned v následujícím roce, jak se můžeme přesvědčit ve slepém románském okénku, odkazujícímu symbolicky k ranému křesťanství.
Zájemci si vilovou čtvrť na hradebních baštách mohou prohlédnout při komentované vycházce s portálem Praha Neznámá ve čtvrtek 31. srpna od 17:30 hodin.
Podívejte se na Bílkovu vilu v Praze
28. ledna 2014 |
