Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asketický dům aneb když si žák Plečnika navrhne sám dům i nábytek

  1:00aktualizováno  1:00
I domy mívají někdy život jako na houpačce: rodinná vila architekta Otty Rothmayera ve Střešovicích z roku 1928 upadla časem takřka do zapomnění. Teprve přechodem k novému majiteli se díky náročné rekonstrukci opět zaskvěla v plné kráse.

Vila Otto Rothmayera, žáka Josipa Plečnika, je na nároží ulice U páté baterie v Praze 6 – Střešovicích. Stav po rekonstrukci . | foto: Foibos, Slavné pražské vily

Zatímco Müllerovu vilu zná (alespoň podle vidění) v Praze téměř každý (více zde), Rothmayerova vila řekne něco jen pár jedincům. Když v roce 2004 vyšla první publikace Slavné pražské vily, kde se o ní psalo, představovala pro čtenáře velké překvapení.

A dnes? Budova prošla za uplynulou dekádu důležitými změnami: přešla ze soukromých rukou do vlastnictví Galerie hlavního města Prahy a po náročné rekonstrukci se stala součástí Muzea hlavního města Praha jako takzvané domovní muzeum s expozicí Otto Rothmayer a Josip Plečnik - žák a jeho učitel. Bude přístupné veřejnosti podobně jako Müllerova vila od Adolfa Loose.

Vila Otto Rothmayera - severní strana, stav po rekonstrukci

Vila Otto Rothmayera - severní strana, stav po rekonstrukci

Dům pro rodinu

Do budování svého rodinného sídla v dnešní ulici U Páté baterie se Otto Rothmayer pustil v roce 1928, ve svých 36 letech. Parcela byla na místě, kde nebylo ani stopy po střešovických vilkách, neřku-li Ústřední vojenské nemocnici, na kterou je dnes z vily dobrý výhled.

Rothmayer projektoval dům jako dvougenerační, pro své rodiče a pro sebe s manželkou (oženil se v roce 1930 s textilní výtvarnicí Boženou Hornekovou) a plánované potomky (v roce 1932 se narodil syn Jan).

Fotogalerie

Třípodlažní rodinný dům se skládá z jednoduchého kubusu (kde jsou obytné místnosti) a k němu se přimykající válcovité věže se spirálovým schodištěm ze suterénu do střešní zimní zahrady se vstupem na střešní terasu. Ze schodiště se na každém podlaží vchází do předsíně. Vlevo a vpravo jsou dveře.

V přízemí vedou do kuchyně a do pokoje, v prvním patře do ložnic. Proti schodišti jsou WC a spíž, o patro výš koupelna. Topilo se tu tehdy v bílých kachlových kamnech pevnými palivy. Vilka vlastně představuje dnešní 3 + 1 s koupelnou, podle dnešních standardů tedy střídmé bydlení.

Jenže tehdy dům odpovídal běžnému bydlení, protože ne každý si mohl postavit vilu a la Lída Baarová. Střídmost domu vystihovala i osobnost tvůrce, který byl známý svou skromnou, až asketickou povahou.

Nábytek jen vlastní

Rothmayer byl původně vyučený truhlář a je pochopitelné, že si do vlastní domácnosti sám navrhl  nábytek, převážně z borovicového dřeva. Kuchyni vybavil jednoduchým masivním pracovním nábytkem, jídelním stolem a židlemi, úložnou lavicí a komodou.

Ve všech pokojích jsou dřevěné parapety, podokenní skříňky a dřevěné obložení. Originální mobiliář, který se zachoval, je nyní v restaurátorských dílnách a po opravě se vrátí na původní místo.

Kuchyňská linka s jídelním stolem a židlemi podle návrhu architekta

Kuchyňská linka s jídelním stolem a židlemi podle návrhu architekta

Rekonstruovaná koupelna s vanou, umyvadlem a toaletou

Rekonstruovaná koupelna s vanou, umyvadlem a toaletou

Otto Rothmayer

1892 – 1966
Vyučil se u svého otce Jana truhlářem. Protože projevil výtvarný talent, otec mu povolil studium na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Rothmayer studoval malířství a pak se zapsal do architektonické speciálky profesora Josifa Plečnika. V roce 1916 narukoval a byl do konce války na italské a ruské frontě.

Po ukončení školy dostal několik pracovních nabídek, ale rozhodl se pro Josifa Plečnika, oficiálního architekta Pražského hradu, aby byl jeho asistentem a zástupcem. Jejich spolupráce trvala 14 let, do definitivního odchodu Plečnika do Lublaně po smrti T. G. Masaryka. Rothmayer dál pracoval pro Pražský hrad i po roce 1936, kdy Plečnika nahradil Pavel Janák.

Rothmayer se podílel i na jiných stavbách, například na kostele Nejsvětějšího srdce na Vinohradech, adaptoval v r. 1933 Klárovu vilu na Opyši 192 na kancelářské prostory, v Lánech upravoval park a navrhl budovu pro lesní správu.
Je autorem rodinného domu Otakara Hátla v Káraném u Brandýsa n. L. (1925) a domu sochařky Wichterlové v Prostějově (1928), jehož původní vzhled bohužel po přestavbě zmizel.

V období 1938 – 1945 se veškeré stavební práce na Pražském hradě zastavily, jen Janák s Rothmayerem a několika pomocníky se starali o technický stav Hradu.

V roce 1947 byl Rothmayer pověřen vedením katedry užité architektury na VŠUP. I když se těšil velké oblibě u posluchačů, jeho pedagogická činnost skončila v roce 1951 na nátlak Ministerstva školství a vedení školy: vyčítaly mu nepřizpůsobivost nové době, politickou neangažovanost a individualismus.

V roce 1956, po pětatřiceti letech, skončil pod nátlakem nové politické garnitury i svou činnost hradního architekta. Odešel do penze a až do své smrti se zabýval navrhováním nábytku, komerčních interiérů a výstav.
 

Portrét architekta Otto Rothmayera

Portrét architekta Otto Rothmayera

Autoři:



Nejčtenější

Zachránili starý mlýn a kolem něj vybudovali soustavu rybníčků

Jednotlivé rybníčky jsou vzájemně propojené a protéká jimi potok. V těch...

Mlýn v údolí Zákolanského potoka nedaleko Okoře obklopuje soustava rybníčků. Málokoho by napadlo, že je postupně...

Snila o vaně a posteli. Na 22 metrů čtverečních se vešlo mnohem víc

Kromě úložného schodiště je v hlavní zóně umístěn žebřík, který usnadňuje...

Získat kvalitní bydlení za rozumnou cenu není na Tchaj-wanu snadné. Mladé ženě se po dostudování začalo vše točit kolem...



Milovaný dům za Prahou opustili. Postavili si lepší ve Slezsku

Dům je vzhledově téměř totožný s prvním, zděným domovem majitelů.

Aneta s Martinem neměli s bydlením problém. Žili se dvěma dětmi v pěkném zděném domě nedaleko Prahy, sousedé byli...

Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

V panelákovém bytě se stal z betonu hlavní prvek rekonstrukce

Sto let starému sofa dělá společnost pevný stolek, který jako jediný kus...

Jakub na sídlišti v Krči vyrůstal. S výjimkou krátké doby, kdy bydlel v centru Prahy, tu strávil celý život. Nejdřív o...

Další z rubriky

Budova VŠCHT je funkční, krásná a má vlastní pivovar, kde se vaří Lachout

VŠCHT má vlastní pivovar, kde se studenti učí vařit pivo Lachout (Lahodná...

Chemie často patří ve škole k obávaným předmětům, její praktické využití se vytrácí v biflování vzorečků. Jaké...

Vojanovy sady. Uprostřed Prahy je krásná oáza, kde se ztratíte v čase

Vojanovy sady patří k jedné z nejstarších zahrad v metropoli.

Uprostřed Prahy je oáza, kde se člověk může na chvíli zastavit, lehnout si pod některý z ovocných stromů a šum...

Architekti z Liberce navrhli americký burger bar v industriálním duchu

Prostor původně sloužil jako předváděcí místnost nedaleké továrny na klavíry.

Vychutnat si pravý americký burger chce nejen kvalitní maso, ale také odpovídající prostředí. To si uvědomoval i Ryan...



Najdete na iDNES.cz