Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asketický dům aneb když si žák Plečnika navrhne sám dům i nábytek

  1:00aktualizováno  1:00
I domy mívají někdy život jako na houpačce: rodinná vila architekta Otty Rothmayera ve Střešovicích z roku 1928 upadla časem takřka do zapomnění. Teprve přechodem k novému majiteli se díky náročné rekonstrukci opět zaskvěla v plné kráse.

Vila Otto Rothmayera, žáka Josipa Plečnika, je na nároží ulice U páté baterie v Praze 6 – Střešovicích. Stav po rekonstrukci . | foto: Foibos, Slavné pražské vily

Může se hodit

Také si chcete pořídit bydlení svých snů? Vyberte si ho ze široké nabídky domů i bytů na Reality.iDNES.cz.

Nebo zvažujete rekonstrukci svého domu či bytu? Poptejte ověřené stavební firmy a řemeslníky celé ČR na AAAPOPTÁVKA.CZ.

Zatímco Müllerovu vilu zná (alespoň podle vidění) v Praze téměř každý (více zde), Rothmayerova vila řekne něco jen pár jedincům. Když v roce 2004 vyšla první publikace Slavné pražské vily, kde se o ní psalo, představovala pro čtenáře velké překvapení.

A dnes? Budova prošla za uplynulou dekádu důležitými změnami: přešla ze soukromých rukou do vlastnictví Galerie hlavního města Prahy a po náročné rekonstrukci se stala součástí Muzea hlavního města Praha jako takzvané domovní muzeum s expozicí Otto Rothmayer a Josip Plečnik - žák a jeho učitel. Bude přístupné veřejnosti podobně jako Müllerova vila od Adolfa Loose.

Vila Otto Rothmayera - severní strana, stav po rekonstrukci

Vila Otto Rothmayera - severní strana, stav po rekonstrukci

Dům pro rodinu

Do budování svého rodinného sídla v dnešní ulici U Páté baterie se Otto Rothmayer pustil v roce 1928, ve svých 36 letech. Parcela byla na místě, kde nebylo ani stopy po střešovických vilkách, neřku-li Ústřední vojenské nemocnici, na kterou je dnes z vily dobrý výhled.

Rothmayer projektoval dům jako dvougenerační, pro své rodiče a pro sebe s manželkou (oženil se v roce 1930 s textilní výtvarnicí Boženou Hornekovou) a plánované potomky (v roce 1932 se narodil syn Jan).

Fotogalerie

Třípodlažní rodinný dům se skládá z jednoduchého kubusu (kde jsou obytné místnosti) a k němu se přimykající válcovité věže se spirálovým schodištěm ze suterénu do střešní zimní zahrady se vstupem na střešní terasu. Ze schodiště se na každém podlaží vchází do předsíně. Vlevo a vpravo jsou dveře.

V přízemí vedou do kuchyně a do pokoje, v prvním patře do ložnic. Proti schodišti jsou WC a spíž, o patro výš koupelna. Topilo se tu tehdy v bílých kachlových kamnech pevnými palivy. Vilka vlastně představuje dnešní 3 + 1 s koupelnou, podle dnešních standardů tedy střídmé bydlení.

Jenže tehdy dům odpovídal běžnému bydlení, protože ne každý si mohl postavit vilu a la Lída Baarová. Střídmost domu vystihovala i osobnost tvůrce, který byl známý svou skromnou, až asketickou povahou.

Nábytek jen vlastní

Rothmayer byl původně vyučený truhlář a je pochopitelné, že si do vlastní domácnosti sám navrhl  nábytek, převážně z borovicového dřeva. Kuchyni vybavil jednoduchým masivním pracovním nábytkem, jídelním stolem a židlemi, úložnou lavicí a komodou.

Ve všech pokojích jsou dřevěné parapety, podokenní skříňky a dřevěné obložení. Originální mobiliář, který se zachoval, je nyní v restaurátorských dílnách a po opravě se vrátí na původní místo.

Kuchyňská linka s jídelním stolem a židlemi podle návrhu architekta

Kuchyňská linka s jídelním stolem a židlemi podle návrhu architekta

Rekonstruovaná koupelna s vanou, umyvadlem a toaletou

Rekonstruovaná koupelna s vanou, umyvadlem a toaletou

Otto Rothmayer

1892 – 1966
Vyučil se u svého otce Jana truhlářem. Protože projevil výtvarný talent, otec mu povolil studium na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Rothmayer studoval malířství a pak se zapsal do architektonické speciálky profesora Josifa Plečnika. V roce 1916 narukoval a byl do konce války na italské a ruské frontě.

Po ukončení školy dostal několik pracovních nabídek, ale rozhodl se pro Josifa Plečnika, oficiálního architekta Pražského hradu, aby byl jeho asistentem a zástupcem. Jejich spolupráce trvala 14 let, do definitivního odchodu Plečnika do Lublaně po smrti T. G. Masaryka. Rothmayer dál pracoval pro Pražský hrad i po roce 1936, kdy Plečnika nahradil Pavel Janák.

Rothmayer se podílel i na jiných stavbách, například na kostele Nejsvětějšího srdce na Vinohradech, adaptoval v r. 1933 Klárovu vilu na Opyši 192 na kancelářské prostory, v Lánech upravoval park a navrhl budovu pro lesní správu.
Je autorem rodinného domu Otakara Hátla v Káraném u Brandýsa n. L. (1925) a domu sochařky Wichterlové v Prostějově (1928), jehož původní vzhled bohužel po přestavbě zmizel.

V období 1938 – 1945 se veškeré stavební práce na Pražském hradě zastavily, jen Janák s Rothmayerem a několika pomocníky se starali o technický stav Hradu.

V roce 1947 byl Rothmayer pověřen vedením katedry užité architektury na VŠUP. I když se těšil velké oblibě u posluchačů, jeho pedagogická činnost skončila v roce 1951 na nátlak Ministerstva školství a vedení školy: vyčítaly mu nepřizpůsobivost nové době, politickou neangažovanost a individualismus.

V roce 1956, po pětatřiceti letech, skončil pod nátlakem nové politické garnitury i svou činnost hradního architekta. Odešel do penze a až do své smrti se zabýval navrhováním nábytku, komerčních interiérů a výstav.
 

Portrét architekta Otto Rothmayera

Portrét architekta Otto Rothmayera

Autoři:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Oceněná kuchyň, z níž sálá pohoda francouzského venkova

Bílá barva vyšla majitelům jako jednoznačně nejlepší řešení, je nadčasová.

V interiéru nového rodinného domu kousek od Nitry se mladému páru podařilo vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Z jejich...



Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Další z rubriky

Český architekt zvládl na výbornou rekonstrukci domu na Sardinii

Pro úpravy v exteriéru i interiéru použil Martin Frank šedý kámen, typický pro...

Stavba na skalnatém útesu nad mořem na Sardinii byla postavená už na přelomu padesátých a šedesátých let jako dvojdům....

Vrací slávu českému autorskému textilu. Tkát dokážou jako málokdo

Linda Kaplanová a Klára Spišková se staly Objevem roku 2017.

Klára Spišková a Linda Kaplanová se potkaly před lety v Ateliéru textilní tvorby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v...

Představy mladých o bydlení: záclony nemusí, zato obchod v domě ano

Takto si představují mladí ideální bydlení: záclony nejsou potřeba, kolo jako...

Za našich mladých let tohle nebývalo! Tak tuto větu lze slyšet často. Je pravdivá, zejména generace takzvaných...



Najdete na iDNES.cz