Francouzský designér a botanik specializující se na tropické rostliny, jenž vytvořil 250 kreací ve Francii, ale také v Berlíně, Madridu či Tchaj-peji, si rád pohrává s hranicemi a konvencemi.
"Chtěl jsem pracovat na parkovištích. Dosáhl jsem toho. Chtěl jsem pracovat na mostech. Snil jsem o velmi vysokých budovách, a ejhle, skončil jsem v Sydney," říká Blanc. Právě v Sydney totiž zazelenil budovu vysokou 150 metrů. "Mým jediným snem je přinášet přírodu tam, kde by ji nikdo nečekal," dodává.
Vertikální zahrady |
A jeho vertikální zahrady v srdci kamenných a betonových měst jsou nyní součástí jejich vzhledu. Jsou na zdech muzeí, například Quai Branly v Paříži, hotelů, luxusních rezidencí, ale také obchodních center, jako je Clayes-Sous-Bois v pařížském regionu.
"Je to 250 metrů do délky a osm metrů do výšky. Zelené objetí. Nepochybně rekord, pokud jde o plochu," prohlašuje hrdě Blanc, z něhož i přes jeho šedesát let dál čiší mladistvá energie.
Jeho poslední výtvor, který nedávno představil v centru Paříže, je skromnější: původně nehezká zeď v ulici Aboukir ve 2. obvodu, které se nyní říká oáza, se pyšní téměř 250 rostlinami, které připomínají savanu či středozemskou lesostep. Blanc vynalezl systém pěstování rostlin bez půdy, když v mládí čistil akvárium s pomocí filodendronu, který se mu začal pnout po zdi.
Rašelina, kokosová vlákna, drátěná mříž. Následovalo mnoho pokusů s cílem nalézt nejlepší prostředek umožňující rostlinám růst vertikálně. Konečně objevil vhodnou metodu: vrstva plsti připevněná na podložce z PVC, která slouží jako opora pro kořeny. To vše je podle agentury AFP upevněno na kovovém rámu, který se dá přidělat na stěnu nebo může stát samostatně.
V jedné z pařížských budov Musée du quai Branly sídlí správa muzea. Pětipatrová stavba je otočená k Seině na nábřeží Quai Branly. Jají fasáda o rozloze 800 m2 je porostlá vegetací. Autorem je designér Patrick Blanc.
Svou techniku si dal v roce 1988 patentovat a v roce 1994 ji představil na festivalu zahrad v Chaumont-sur-Loire ve střední Francii. "Byl to velký úspěch, vůbec jsem to nečekal," říká. Od té doby se nezastavil.
Jeho zdi mají samozřejmě další výhody, jako je přínos pro životní prostředí, tepelná izolace a osvěžení v létě. "Lidi to tolik fascinuje hlavně proto, že to připomíná obydlí prehistorického jeskynního člověka. Kolem těchto jeskyní bujely rostliny. Je to vzpomínka stará 30 tisíc let," říká Blanc.
Během let se paleta rostlin, které pro své zelené stěny používá, neustále rozšiřuje. "Stále cestuji a pokaždé najdu rostliny, které jsem dosud nepoužíval a o nichž jsem si nemyslel, že by byly vhodné," zdůrazňuje.
Caixa Forum od švýcarské kanceláře Herzog & De Meuron architects v Madridu ve Španělsku. V budově je muzeum a kulturní centrum .
Ve své poslední pařížské kreaci "zasadil" dvacítku nových druhů. Svou zeď však prý bude mít mnohem raději tak za tři roky. "Až budou v hustém zeleném koberci otvory, až se rostliny diferencují a některé zahynou. Zkrátka až bude zeď živější. V přírodním prostředí také rostliny nepokrývají vše," říká.
Blanc už připravuje další projekt: první botanickou zahradu lián na světě. Stovka jejich druhů má šplhat po budově vysoké 200 metrů v Kuala Lumpur. Pomýšlí rovněž na obrovskou zelenou spirálu v obchodním centru v Bangkoku. "Každá zeď je pro mě novou zkušeností," dodává.
