Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vepřový šok v Americe

aktualizováno 
Zaměstnanec Floridskéuniverzity ukradl tři zabitá pokusná prasata a předal je řezníkovi, který z nich připravil klobásy.
Zaměstnanec Floridskéuniverzity ukradl tři zabitá pokusná prasata a předal je řezníkovi, který z nich připravil klobásy. Obyčejná krádež měla naprosto nečekané rozměry: Prasata totiž byla transgenní (s uměle změněnými geny), a proto jejich těla měla být z bezpečnostních důvodů zničena. Podle vyšetřovatelů klobásy snědlo nejméně devět lidí. "Chutnaly opravdu dobře," pochvalovala si podle časopisu New Scientist jistá Helen Griffinová, která společně s přítelem spořádala asi dvě a půl kila buřtů z pokusných prasat.

Žádné zdravotní potíže

Vědci z Floridské univerzity vložili z pokusných důvodů do organismu prasat cizorodý gen pro tvorbu rhodopsinu - pigmentu normálně obsaženému v oční sítnici, který je citlivý na světlo a zajišťuje fungování zraku. "Není pravděpodobné, že by tento gen mohl učinit maso nebezpečným," konstatoval Philip Collis, který má na univerzitě na starosti bezpečnost biologických pokusů. Collis však dodal, že prasata před zabitím dostala injekci barbiturátů, a tyto utišující prostředky by mohly v lidech, kteří maso snědli, vyvolat nepříznivé reakce. Odborníci z amerického Národního zdravotního institutu (NIH), kteří se případem zabývají, žádné zdravotní potíže mezi konzumenty transgenního masa nezjistili. Nicméně sledují jejich zdravotní stav i nadále.

Postříkáme je sprejem

Takovéto nedopatření se podle oficiálních míst ještě nestalo. "Je to jediný případ tohoto druhu, o kterém víme," řekl mluvčí NIH Donald Ralbovsky. Pracovníci Floridské univerzity oznámili, že každé zabité pokusné zvíře budou nyní stříkat barevným sprejem, aby bylo jasné, že není určeno k jídlu. Případ však stejně potvrzuje obavy odpůrců genetických pokusů, že se experimenty nedají pořádně uhlídat a že se při nich mohou stát nečekané nehody. Floridské transgenní klobásky zřejmě nebezpečné nebyly, příště by to mohlo být horší.

Američané následují Kubánce

S trochou černého humoru by se dalo říci, že Američané na Floridě v experimentálním výzkumu chuťových kvalit masa z genově upravených zvířat nechtěně následovali Kubánce. Kubánští dobrovolníci totiž už několik let pojídají transgenní tilapii. Tato tropická sladkovodní ryba podobná kaprovi pochází původně z Afriky, ale pro její chutné maso ji lidé rozšířili i do dalších řek a rybníků v teplých končinách. Experti z mezinárodně uznávaného Střediska genetického inženýrství a biotechnologie v Havaně do ní vložili gen, který v ní vytváří zvláštní růstový hormon, takže tilapie díky tomu roste dvakrát rychleji. Strávníci žádné potíže po konzumaci těchto ryb neoznámili. Také v USA, Kanadě a dalších zemích vědci vkládají do ryb, často do lososů, geny odpovídající za vytváření extra dávky růstových hormonů. Jde zatím stále jen o pokusy, při nichž se sleduje růst ryb. Konzumace jejich masa povolena nebyla. Samozřejmě, majitelé rybích farem mají zájem na tom, aby mohli rychle vyrostlé šupinatce prodávat. V USA už vznikl odborný výbor (vytvořený společně Národní akademií věd a Úřadem pro kontrolu potravin a léků), který bude posuzovat další postup při povolování vstupu výrobků z genově upravených zvířat na trh.

Hrozba pro přírodu?

V případě rybího růstového hormonu by lidem nemělo nic hrozit. Je to totiž bílkovina, která ztrácí svoji biologickou účinnost při kuchyňské přípravě a pak v lidském žaludku. "Navíc je rybí růstový hormon odlišný od lidského a ryby jsou od člověka biologicky hodně daleko," konstatuje profesor Jaroslav Drobník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Není proto vůbec pravděpodobné, že by lidé po snědení transgenní ryby začali také růst. Ryby s pozměněnými geny však mohou představovat hrozbu, pokud by unikly do volné přírody. "Rychle rostoucí ryby by měly výhodu oproti rybám původním a mohly by vytlačit jejich přirozenou populaci," poznamenává profesor Drobník. Transgenní druh se může ze sádky dostat třeba tak, že rybí jikry náhodně nabere na nohy některý vodní pták a zaletí s nimi na jiné jezero nebo řeku. "Proto se vedou úvahy o tom, že by transgenní ryby měly být sterilní, takže i kdyby unikly do přírody, nemohly by tam své vlastnosti předat potomstvu," dodává profesor Drobník.

Autor:






Nejčtenější

Trojdílná kožená sedačka, křesílka a konferenční stolky jsou právě těmi...
Jak zařídit levně byt po babičce: chce to vkus a odvahu kombinovat

Díky lásce k starému originálu a citu pro kombinaci s novým se Haně podařilo vybudovat si milé bydlení, jež má velmi osobitou atmosféru. Návštěva byla...  celý článek

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov. „Rozhodnutím postavit si dřevostavbu jsme...  celý článek

1
Na zlomené srdce si koupila byt. V říjnu ji nemile překvapil

Když si rodačka z Pardubic pořídila v sousedním Hradci Králové svůj vlastní byt, byla štěstím bez sebe. Spokojenost však trvala krátce. Přesně do chvíle, kdy...  celý článek

Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř shodovaly. Ale než k tomu došlo, byt se na...  celý článek

Centrum obytného prostoru tvoří kuchyňský ostrov, jehož pracovní deska je...
Majitel bytu na Vinohradech vsadil na bílou barvu a kazetové dveře

Bydlení na Vinohradech láká v Praze spoustu zájemců. A to přesto, že bez náročné rekonstrukce se zde obejdou jen těžko. V tomto případě však majitel teprve po...  celý článek

Další z rubriky

Opravený panský dvůr prodávají majitelé za 38 milionů korun.
Zachráněný panský dvůr v Neprobylicích opravovali pět let. Podívejte se

Statek ve středočeských Neprobylicích nedaleko Panenského Týnce roky chátral, než si jej vyhlédli majitelé, kteří hlavní budovy během pěti let kompletně...  celý článek

Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř shodovaly. Ale než k tomu došlo, byt se na...  celý článek

Velkoryse pojatý prostor má celkovou rozlohu dvě stě čtyřicet metrů čtverečních.
V továrně našli manželé nový domov. Bydlí mezi rajčaty a obrazy

V australském Richmondu přestavěli starou továrnu z šedesátých let na nízkoenergetický rodinný dům. V neotřelé stavbě žije bývalý právník a nynější galerista...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.