A pak se zjistí, že nikdo neumí vařit, že se akorát objednávají krabice s dodávkou jídlo do bytu a kuchyně takto zařízená maximálně slouží jako dohřívačka. Inu vše je vzhůru nohami.

Toto ani zadarmo.

Působí to neosobně, nechtěl bych mít takovou kuchyni doma. Nepraktická a studená.

Pro menší osoby zcela nevhodná koncepce.

Děkuji, laboratorní styl já ne. Neosobní sterilita. Tam by se mi nelíbilo vařit.

Tyto sterilní kuchyně mě nikdy nezaujali. Kombinace barev minevadí, ale já mám spíš ráda, takové ty útulné kuchyně, rádoby babiček, přijdemi to víc domácké než takhle sterilita. Sama jsem při výběru u oresi hodnězvažovala u přemýšlela nad tím, jakou kuchyň a co by se mi líbílo a nakonecjsem si vybrala styl provence a naprostá spokojenost. Mám vše poskládanétak, abych měla vše při ruce a i pocitově to mě dýchá líp, než samárovná hrana a hliník... Ale každý jsme jiný a proti gustu žádnýdišputát.

Hrůza, v tom se přece nedá žít. Ale schody mezi kuchyní a obývákem vždy pobaví, hlavně ty zbytečné, od inženýrů, aby to vypadalo honosněji a aby se asi daly trubky do ostrůvku udělat v předváděcím studiu trochu snadněji. Přeji všem kupujícím pěkné bydlení. Teď ještě lednici do sklepa, aby nebyla vidět a moderní koupelnu v mezipatře.

Většina známých, kteří narvali peníze do designové kuchyně umí akorát vyndat pizzu z mrazáku a přesunout ji do mikrovlnky. Těch co opravdu vaří a pečou je minimum. Ale když sedí v kožené sedačce Natuzzi, pěkně se na to dívá.

Vařím rada a často, minimálně 2x týdne. Dokážu tomu věnovat i více času, abychom si pochutnali. A pak si klidně pohovim i v té sedačce Natuzzi. Opravdu upřímně

Ale chápu, spousta lidi nevaří....

Nejhezčí je přírodní dřevo, borovice, modřín, a na pracovní desku mramor.

strasne prakticka zalezitost, mit vse od prachu a bordelu z vareni, pris ikovnem umisteni i postrikane od oleje