Na rozdíl od výrobců nábytku, kteří na milánském výstavišti Rho prezentují své novinky každoročně, vystavující veletrhu Euroluce mají tuto šanci jen jednou za dva roky. I proto mohou změny v designu i technologiích působit výrazněji.
Světelné „tyče“ představují dnes velmi žádané prostorové osvětlení. Ukázka z nabídky firmy Slamp.
Co se změnilo? Od posledního veletrhu ubylo objemných světelných objektů, které lze označovat spíš za svítící skulptury než za svítidla.
Opadla i euforie z LED zdrojů. Ty ještě před dvěma roky připomínaly v některých případech školní cvičení zaměřená na to, co tyto zdroje dokážou.
Moderní technologie spojené se svítidly prostě „dospěly“, vnesly do osvětlování potřebný řád, sofistikovanost i funkčnost. Tu ocení zejména architekti. Minimalismus, který využívá jednoduché geometrické tvary hlavně u prostorových svítidel, tu tak našel výrazné zastoupení, například v expozicích firmy Flos, ale i u dalších výrobců.
Dokonce i značka Ingo Maurer přišla s jednoduchými svítidly v podobě zavěšených tyčí, zcela odlišných od předchozích „rozevlátých“ ikon typu Porca Miseria! či Zettel ́ Z 6.
Na druhé straně nebylo možné přehlédnout důraz na špičkové řemeslo a neopakovatelné detaily, které vznikají při ruční výrobě. Tady doslova zazářili čeští výrobci, kteří tak potvrdili, že české sklo dnes patří ke světové špičce.
To je vidět i na tom, jak se o možnost spolupracovat s českými výrobci ucházejí přední světoví tvůrci. „Když jsme před deseti lety začínali, museli jsme o spolupráci se světovými designéry tvrdě bojovat, dnes si už vybíráme jen ty nejzajímavější a někdy je i odmítáme, protože zájemců je víc, než můžeme zvládnout,“ popisuje situaci Hana Klímová ze společnosti Lasvit.
Česká invaze
Na veletrhu Euroluce nechyběl snad žádný materiál, kov, plast, papír, dokonce i dřevo, ale sklo své výsadní postavení neztratilo. I proto se zde tak dařilo českým firmám a tvůrcům.
Kolekci Yakisugi navrhl Kengo Kuma. Místo tradičních, předem namočených forem, použil suché dřevo, které je pak spalováno rozžhaveným sklem. Na povrchu skla zanechává spalovaná forma autentický otisk dřevěné textury.
K tradičním výrobcům, jako je Preciosa Lighting, se před deseti lety přidal Lasvit, na trh svítidel razantně vstoupila i BOMMA a Brokis, ale objevují se i další, například Sans Souci. Na veletrzích slaví úspěchy i sázavský Kavalierglass, který však v Miláně chyběl. Zatím.
Lasvit letošní výstavu postavil na vzájemném vztahu objektu, světla a prostoru. „Zajímalo nás především pojetí světelného objektu v prostoru a materializace světla,“ vysvětluje designér Maxim Velčovský, kreativní ředitel Lasvitu.
V expozici tak byla k vidění i jakási retrospektiva nejúspěšnějších svítidel (například kolekce Never Ending Glory od Jana Plecháče a Henryho Wielguse, která tvarem kopíruje lustry nejslavnějších koncertních síní, od newyorské metropolitní opery až po milánskou La Scalu), ale také úplné novinky od známých tvůrců.
Co jméno, to světový návrhář. Třeba Kengo Kuma, autor nového olympijského stadionu v Tokiu, či Zaha Hadid. S ní začal Lasvit spolupracovat ještě před její nečekanou smrtí, kolekci pak dokončili zástupci studia Zaha Hadid Design.
Zatímco Lasvit slaví deset let činnosti, Preciosa Lighting svou historii počítá už od roku 1724. V polovině 18. století se tak Čechy staly nejdůležitějším vývozcem křišťálového skla na světě. Klasické křišťálové lustry sice Preciosa vyrábí neustále, ale výrazně využívá i moderní technologie a nebojí se jít i do odvážných barev.
Preciosa v Miláně předvedla, jak kombinuje tradiční techniky s moderní technologií.
Bomma a Brokis
Příběhy dvou „B“ se liší. Zatímco Brokis vyšel z dlouhé tradice sklárny v Janštejně, založené v roce 1809 poblíž obce Horní Dubenky, BOMMA vznikla jako pokračování firmy Bohemia Machine, která vyvíjela a dodávala sklářské stroje a pomůcky. Od nápojového a dekoračního skla, s nímž BOMMA začínala, pak nebylo daleko k vlastním svítidlům.
BOMMA letos vsadila zejména na kolekci Phenomena od studia Dechem, dokončenou technologií robotického brusu. Studio OIgoj chorchoj, které už dříve navrhlo pro značku BOMMA unikátní svítidla Tim, největší ručně foukané objekty z ruky bez použití formy na světě, kde skláři zvládají vytvořit „bubliny“ s délkou až 750 mm a váhou 30 kilogramů, připravilo zase novou kolekci svítidel Disc.
Expozice české značky BOMMA , kde dominovala svítilda Phenomena. Přesný geometrický vzor na až 70 cm velkých svítidlech je docílený sofistikovanou technologií robotického brusu, která je unikátním know-how značky.
Brokis se svou art direktorkou Lucií Koldovou vsadil v Miláně zejména na novinku Macaron, kolekci stolních svítidel, jejíž autorkou je právě designérka Lucie Koldová. Svítidlo ve tvaru oblíbené cukrovinky tvoří ručně foukané sklo, které uprostřed dělí onyx či speciálně vyrobené matné sklo z tavených střepů. Světelný zdroj je umístěný do podstavce z onyxu.
31. května 2017 |
Chybět v nabídce Brokisu nemohla ani kolekce závěsných svítidel Knot, pod kterou je podepsáno italské studio Chiaramonte Marin. Svou premiéru si tato řada odbyla na podzimním Designbloku v Praze.
Macaron - novinka Brokisu od Lucie Koldové. Světelný zdroj je ukrytý v onyxovém podstavci, světlo prochází středovou onyxovou deskou.
