Zapomeňte na to, že české produkty zná svět jen v podobě křišťálových ověskových lustrů. I Preciosa Lighting, která mimochodem vyrábí takové lustry i dnes (a dokonale), se v Miláně prezentovala především velkými interaktivními instalacemi. Ty dokázaly zapojit „do hry“ řadu návštěvníků.
Expozice Carousel of Light - řady opálových, jantarových a růžových koulí se rozzářily pokaždé, když se pod nimi někdo objal (prostor byl snímán kamerami).
„Lidé chtějí sdílet společnou energii a příjemné pocity. Pro denní shon se zapomínají bavit a tady jim tuto možnost dáváme,“ znělo vysvětlení zástupců Preciosy.
Pod instalací s průměrem osm metrů a téměř 8 000 čirých, opálových, jantarových a růžových koulí, které byly umístěné na takřka 2 000 závěsech ve skupinách po čtyřech, se mohli lidé obejmout. Podle intenzity jejich objetí se rozsvítila celá instalace.
Expozice Preciosy Carousel of Light tak lákala návštěvníky všech věkových kategorií, barvy pleti i náboženského vyznání. I relativně chladní Japonci se tady dokázali uvolnit a hrát si jako malé děti.
Designéři určují trendy
Interaktivní podobu využil i Lasvit, který svůj stánek pojal jako „Teorii světla“. Jeho instalace představily čtyři klíčové aspekty formující světlo: přírodu, odraz, spektrum a vnímání samo o sobě.
„Jsme milovníci světla. Po jedenácti letech práce se sklem a světlem jsme dospěli k naší vlastní teorii světla. Výsledky našich experimentů prezentujeme ve formě čtyř jedinečných světelných instalací,“ vysvětluje umělecký ředitel Lasvitu Maxim Velčovský.
Není jediným významným designérem, který pracuje pro české „lustraře“. Naopak, právě u tuzemských firem se potkávají nejlepší čeští návrháři (stačí zmínit jména jako Lucie Koldová, Rony Plesl, studio deFom nebo studio Dechem).
A ti zahraniční? Sami se hlásí o možnost navrhovat pro české značky. Třeba letos se u značky Brokis objevila novinka, svítidlo Awa od japonské návrhářky Fumie Shibaty. Její „míč vyrobený ze vzduchu“ má připomínat osvětlení z měkkého skla, které si po nafouknutí zachovalo svůj tvar.
„Fumie viděla na jedné výstavě v Asii svítidla od Brokisu, a tak společnost oslovila, neváhala přijet na Českomoravskou vrchovinu do Janštejna a požádat o možnost spolupráce s českou značkou,“ popisuje Iva Kopáčková z Brokisu.
Lasvit slaví i po monstrech
Maxim Velčovský je podepsaný pod projektem „Liana“.
Po loňském úspěchu, který přinesl Lasvitu prestižní cenu Milano Design Award za Kabaret monster, jak Lasvit pojmenoval svou výstavu v divadle Gerolamo, „miniverzi“ slavné La Scaly, představil přední český výrobce na Euroluce 2019 svou „Teorii světla“.
„Každá ze čtyř světelných instalací byla jiná, ale všechny prezentují krásu skla. Sklo je společným jmenovatelem všeho, co děláme, a letos jsme chtěli trochu zvednout oponu a ukázat lidem jeho krásy a proměny. Věřím, že Teorie světla osvítí návštěvníky tak, jak inspiruje nás už dvanáctý rok,“ vysvětluje Leon Jakimič, prezident a zakladatel společnosti Lasvit.
Nejvíce variabilní je instalace nazvaná Traces (v překladu stopy), kterou mohl proměňovat každý divák podle své nálady za pomoci speciálního ovladače. Traces vytvořila dvojice autorek, které chtěly najít způsob, jak zapsat emoce a pocity do skla.
„Traces mění svůj vzhled na základě interakce s diváky, kteří mohou pomocí světla zachytit své emoce ve skle,“ vysvětluje Katarína Kudějová Fulínová. Na okamžik se tak každý může stát spolutvůrcem skleněného světelného uměleckého díla. „Instalace je živoucí dílo, které díky komunikaci s okolím nikdy nevypadá stejně,“ dodává druhá z dvojice designérek Kateřina Handlová.
Traces mění svůj vzhled na základě interakce s diváky.
S odrazem světla zase pracovala designérka Mária Čulenová, autorka plastiky Aura. Inspiroval ji měsíc, který je asi nejznámějším příkladem odrazu světla ve vesmíru.
Maxim Velčovský vsadil na organické tvary, kovový „úplet“ obepíná sklo, takže výsledný dojem připomíná pralesní liány, odtud ostatně i název díla, Liana. Instalace je variabilní a lze ji „stříhat“ podle výšky a potřeb místnosti. Designérka Wanda Valihrachová se rozhodla pro jinou cestu, ze skla vytvořila netradiční graffiti.
České sklo bez obav
Pod značkou Sans Souci se skrývá ryze česká firma. S její produkcí se však setkáte zejména v zahraničí. Její název není odvozený od známého francouzského zámku, ale jde o překlad z francouzštiny, tedy „bez obav“. Zakladatel značky Martin Chab (v roce 2005) chtěl ukázat klientům i v daleké Austrálii, kde se sklem začínal, že se nemusí bát. Prostě mohou být bez obav.
Rebels od Ronyho Plesla připomíná velký strom „obsypaný“ drobnými lampami.
Jako novinku ukázala společnost, která využívá výhradně české skláře i designéry, svítidlo Rebels, jenž navrhl Rony Plesl.
Velký úspěch sklidila i další mladá česká značka, a to Bomma. Letos měla expozici dvakrát tak velkou jako při posledním veletrhu Euroluce.
Novinky, které letos Bomma přivezla, doplnily již „osvědčené“ unikáty, které její skláři dokážou vyrobit: jako téměř jediní na světě ručně foukají výrobky velké až devadesát centimetrů. Pracují s českým křišťálem, který obsahuje 24 procent olova, díky tomu je dokonale čirý a perfektně odráží světlo.
Stánek značky Bomma na veletrhu Euroluce
