"Můj čistý nájem je už teď 8 800 bez dalších plateb. Když připočítám spotřebu vody, energie a další platby, dám za bydlení 12 500 korun měsíčně," říká ovdovělá penzistka žijící v bytě o výměře sto metrů čtverečních.
Nad doporučeními politiků, ať penzisté mění velké byty za menší, levnější, jen lomí rukama. Má totiž smůlu, že její muž byl voják - armáda menší byty nemá a výměna s civilním sektorem není možná.
VÝVOJ KAUZY* 28. 11. 2007 |
Ale sotva magistrát připravil smlouvy, změnila vláda názor a přijala nové usnesení, kterým podmiňuje převod vojenských bytů na hlavní město tím, že Praha za to vydá státu parkoviště u Černínského paláce.
Magistrát však takový "handl" odmítá. "Jednání se zasekla na mrtvém bodě," říká radní Jiří Janeček.
A tak musí penzistce stačit k živobytí 526 korun na měsíc, respektive tisícikoruna, protože dostává příspěvek na bydlení 523 korun.
Třiasedmdesátiletá diabetička se přitom neobejde bez drahé diety.
"Nikoho nezajímá, z čeho zaplatím léky a lékaře. Kdyby mi nepřispíval syn, nevím, jak bych s penězi vyšla," lamentuje s tím, že další vdovy z domu, kde dnes žije většina civilistů, jsou na tom hůř než ona.
Ale má šanci, že se její situace zlepší. Ministr obrany navrhne co nejdříve vládě, aby své usnesení o bezúplatném převodu vojenských bytů zrušila. "Pokud to vláda schválí, bude otevřena cesta k prodeji jednotlivých domů bytovým družstvům z řad současných nájemníků," sdělilo ministerstvo obrany.
