Mám nejraději z tvarohového těsta.

jestli ten pán neumí udělat bramborové švestkové knedlíky ve vodě, pak je to kuchař nanic... když je obalíte v solamylu, nebudou ani oslizlé... švestkové knedlíky jsou ale správně z jiného těsta, jen slaboučká vrstva okolo švestky... těch na obrázku by asi nikdo 150 nesnědl :D mimochodem připařovací troubu doma mám a je to spíš pro profíky s detailem: opravdu budete chtít tu troubu po každém jídle mýt? ta pára není čistá, je to pára ve který je mastnota z masa, nebo škroby a tak z těsta - troubu musíte napařit prázdnou a pořádně umýt po každém pečení ps: uvařené brambory strouhá fakt jen lůzr, vždyť na to mají takový lis asi za 200 kč 

K čemu vyhazovat peníze za parní troubu - další krám žeroucí elektrickýproud a zabírající místo, když stačí kastrol, do něj dát vodu postavit tamrozkládací sítko a švestkové knedlíky v páře jsou jako lusk. Nejraději je mám smákem a přepuštěným máslem. Maximálně ale tak čtyři krát do roka. Ani těmi s tvarohem nepohrdnu. Mňam!

Tak jsem začal číst a stejně jako někteří další jen dumám, proč článek není označen jako REKLAMA. Ničím jiným totiž není.

Klasika, placená reklama a NENÍ OZNAČENÁ, jak by ze zákona měla být. Kam udat noviny? Televize a rozhlas se dávají RRTV..

Jsem opravdu v rubrice Bydlení?

Bydlet v páře je hit.

Pokud vím tak naše babičky ani maminky by švestkové knedlíky s mákem nikdy nepolévaly máslem, ale vždycky rozpuštěným sádlem. Naši dělali spíš verzi kynutého těsta, horní sypání moučkový cukr namíchaný s mákem tak cca : 1:1 a pak vše pokapaly rozpuštěným škvařeným sádlem. Chuť je zcela jiná. Výborné jsou také kynuté ve variantě skořice s moučkovým cukrem, ale ty už je třeba přelít máslem. Zrovna tak jako poslední varianta s tvarohem a moučkovým cukrem. Ještě jinou modifikaci dělám manželovi (v jeho rodině to tak jedli) - kynuté sypané tvrdým nastrouhaným tvarohem, posypané moučkovým cukrem a přelité tekutou šlehačkou 33%.  Mohly se vařit jak v páře, tak ve vařicí vodě a vždycky tu vodu maminky trochu (ne moc) solily. 

Dříve také nebyly parní trouby a tak se prostě do té normální postavila do rohu plechovka vody. Intenzivní páru - tomu se říkalo zápara - používám když doma peču kváskový podmáslový chléb. Než ho dám do trouby, rozpálím v ní dva plechy hluboké - jeden na dno a jeden do výše, kde se chleba peče. Pak v dlouhých chňapkách (ještě si na předloktí natahuji návleky) tam do rozpálené trouby (oba plechy na 250°C napřed uložím na horní plech nachystaný chléb na pečícím papíru a ihned do spodního plechu chrstnu 200 ml vařící vody z hrnečku (tu si uvařím ve varné konvici) a okamžitě troubu zavírám. Dávám velký pozor, abych si neopařila ruce, a obličej - musí se to udělat rychle. Troubu pak neotvírám prvních 13 minut a stáhnu teplotu z 250°C na 240°C a dalších 30 - 35 minut (stále bez otevření trouby) dopékám na 200°C. Ještě se mi nestalo, že by chleba nedopadl, jako býval dříve šumavský. A vyndavám když zespoda začíná tmavnout a tzv. zvoní. Stydne na hodně řídkém drátěném roštu - ze všech stran chladne rovnoměrně. Tohle dokáže jen zápara. Ale velký pozor na opaření  i tváře- a trouba nesmí vychládat - žádné nechávání otevřené déle. Zdravím všechny mlsné jazýčky. 

U nás se zase švestkové knedlíky dělají z půlek švestek a ty se tence obalují těstem udělaným z hrubé mouky a vody. Pak se vaří v páře na pařáku ve velkém hrnci. Na posypání klasicky mletý mák smíchaný moučkovým cukrem a polijí se rozpuštěným máslem.

Sestra ji má a nepoznám rozdíl mezi mojí elektrickou a její parní. Asi nemám vytříbený jazýček a proto náklady ušetřené za koupi parostroje vrznu do sebe

jestli v ní vaří sestra na "sucho", tak ten rozdíl opravdu nepoznáte. Pokud byste ale ochutnala něco z páry od mojí ženy, tak se budete ještě 3 dny potom mlsně olizovat

parní trouby tady dlouho nebyly