Maxim Velčovský a jeho strom v bavlnkách | foto: Nguyen Phuong Thao

Vánoční stromky známých výtvarníků a proč někomu stromeček smrdí

  • 10
Sklo, bavlnky, pavouci... Tím vším lze ozdobit vánoční stromky. Své představy předvedli známí výtvarníci David Černý, Bořek Šípek, Maxim Velčovský a Beata Rajská.

Každý rok se v Česku prodá kolem milionu vánočních stromků. A každý skončí jinak nazdobený. Někdo každý rok kupuje nové ozdoby, takže jeho stromek připomíná precizně vyvedené dílo profesionálního designéra. V jiných rodinách se naopak vytahují z krabic stále stejné ozdoby.

Jedna rodina se takhle dostala až do Guinnessovy knihy rekordů. Parkerovi z Velké Británie vlastní stromeček, který byl označen za nejstarší vánoční stromek světa.

Je samozřejmě umělý, z barevného lýka, dost vypelichaný, ale jeho kouzlo spočívá v tom, že jej stejně nazdobený jednotlivé generace vytahují z krabice už 142 let. Letos stromek čekají už 143. Vánoce.

Beáta Rajská a její stromek v tylu a celofánu

Beáta Rajská a její stromek v tylu a celofánu

Jaký je stromek, takový majitel

Designér Maxim Velčovský si loni doma postavil mladou břízu, na ni narouboval větve z borovice a celé to ozdobil jednou velkou baňkou. "Bylo to dekorativní," pochvaluje si.

"U rodičů zdobíme stromek klasicky, ale i tam to redukuju. Mnohem víc než ozdoby mě baví světýlka. Stačilo by mi večer rozsvítit na stromě lampičky, nic víc už tam ani být nemusí. Když už, tak jen doplňky z červené hmoty nebo kousky slámy."

Zdobení má ráda také módní návrhářka Beata Rajská. Letos jich už zdobila víc. Jeden má doma, aby si jej užila než odjede o svátcích do zahraničí. Další připravila spolu s předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou pro radnici ve Žďáru nad Sázavou. Je krášlen anděly a motýly, protože jej symbolicky věnovala lidem postiženým kožní nemocí epidermolysis, které se říká motýlí křídla.

"Nikdy nepodléhám panikám, že v určitém roce musí být stromek například v černé a zlaté barvě, protože to psali v časopisech. Nic takového u mě nenajdete," říká. Nejraději má klasické vánoční koule.
"Ale ze skla, ne ty z umělých hmot přivezené za zahraničí. Viděla jsem totiž, jak se na Jablonecku a Harrachovsku koule foukají a zdobí. Dovednost těch lidí je úžasná a já chci jejich práci podpořit."

Zdobení stromů má vlastně ze všech předvánočních příprav nejraději. "Vánoce si chci zachovat jako svátky klidu a rodinné pohody. Dárky nakupuju v klidu celý rok a zásadně v předvánočním období nechodím do nákupních center."

David Černý a jeho strom s politiky

David Černý a jeho strom s politiky

Bez stromku to nejde

Když letos agentura Factum Invenio zkoumala, jak se Češi připravují na Vánoce, 93 procent dotazovaných uvedlo, že si bez stromečku nebo aspoň větví nedovedou vánoční svátky představit. V tom, zda si pořizujeme stromek živý, či umělý, se národ dělí na polovinu, příznivci živých stromků převažují jen mírně. Když někdo odpověděl, že nic zeleného na Vánoce nezdobí, šlo především o lidi starší šedesáti let nebo naopak mladé, kteří žijí sami.

Zvyk zdobit na Vánoce stromy pochází z Německa, první zmínky o něm jsou v brémské kronice z roku 1570. U nás byl zřejmě první vánoční strom nazdoben v roce 1812 ve vile Jana Liebicha, tehdejšího ředitele Stavovského divadla v Praze. Poté ho začali napodobovat další pražští měšťané, ale celkově se zvyk rozšířil až během dalších třiceti let.

Stromky se pěstují na speciálních farmách v Česku, hodně se jich dováží z Německa a Dánska. Nejlevnější jsou smrky, lze je pořídit od tří stovek, nejdražší vzrostlé jedle mohou přijít na víc než tisícovku.

Trend posledních let představují stromky ve velkých květináčích, které si lidé nazdobí a pak si je přesazují na zahrady nebo volně do přírody. Zahradníci však tvrdí, že jen velmi málo z nich pak skutečně zakoření. Nesvědčí jim střídání teplot venku a v bytě a často uhynou.

Bořek Šípek se skleněným stromkem

Bořek Šípek se skleněným stromkem

Maxim Velčovský vidí Vánoce růžově

"Bude to rozkvetlá liliová borovice," prohlásil designér, kterého právě neobvyklé nápady vynesly mezi špičku v oboru. Navrhuje užitné předměty i interiéry.

Teď předvedl, že vánoční stromek lze nazdobit třeba úplně obyčejnými růžovými bavlnkami, o nichž si většina lidí myslí, že musí sloužit výhradně k pletení či háčkování. Doplnil je růžovými kvítky, které by dal do spojitosti s vánočním stromkem asi málokdo.

Strom v bavlnkách

Strom v bavlnkách

David Černý věší politiky

David Černý na strom rozvěsil figuríny politiků. "Je to hold krásnému dárku, který pražské zastupitelstvo darovalo občanům města," říká. "Konečně máme zpět vládu jedné strany. Nakonec, nostalgie patří k Vánocům, tak proč si nezavzpomínat na ty hezké časy."

Sám Vánoce neslaví. "Docela nesnáším to šílenství maniaků hystericky běhajících a nakupujících ty hromady umělohmotnejch čínskejch pitomostí, nejlépe ještě na úvěr."

Strom s politiky

Strom s politiky

Bořek Šípek les nepotřebuje

Doma si stromek nezdobí. "Všechno, co se děje kolem Vánoc, nemusím mít. V dětství se u nás stromek sice zdobil, ale vánoční dny nemám spojeny s příjemnými vzpomínkami. Když mi bylo sedm, na Štědrý den mi zemřel táta," říká.

Když jsme ho však požádali, zda by stromek podle svých představ nazdobil, souhlasil. Výsledek je netradiční, strom je celý ze skla. Z čeho jiného taky, sklo je jeho velkou vášní a se svými skleněnými díly sklízí úspěchy po celém světě. "Práce se sklem mě baví, skleněný stromek beru trochu jako nadsázku."

Skleněný stromek Bořka Šípka

Skleněný stromek Bořka Šípka

Beata Rajská má ráda klasiku

Strom v tylu a celofánu. Její strom má vyjadřovat, jak si pamatuje Vánoce z dětství. "Tvoří jej klasické koule, které jsou dvacet až třicet let staré a místy už zahnědlé od svíček," vysvětluje.

"Jsou obaleny v tylu a celofánu. Vše doplňují růžovozlaté mašle. Mašle miluju ve všech podobách a jsou i součástí mé značky." Na jejím stromě se objeví i pavoučci pro štěstí a andělé, protože věří, že každý nějakého toho svého anděla strážného má.

"Zdobení měl na starosti tatínek a my holky se přitom dívaly na pohádku. Dnes se zdobení ujímá dvacetiletý syn."

Stromek v tylu a celofánu

Stromek v tylu a celofánu


Jak se chrání stromky

Lesáci začínají se zdobením stromků už v listopadu. Vyrážejí do lesů s roztokem vyrobeným na bázi lanolinu nebo kyseliny máselné. Když vidí pěkný kousek, který se rozměrově hodí do bytu, celý ho postříkají.

Není to vidět ani cítit, protože takhle nazdobený stromek není nic jiného než past. Když si ho pak někdo uřízne, doma v teple mu začne smrdět. Roztok se teplem aktivuje tak, že zapáchá, jako bychom rozbalili žluklé máslo, starý parmazán a měsíc neprané ponožky.

Když stromky "nenasmraďují", aspoň stříkají kmeny barevnými spreji nebo uříznou nějakou tu boční větev, aby nebyly tak krásné a nepadly za oběť zvyku vánočního zdobení.