Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vajíčka i spermie se dají nahradit

aktualizováno 
Základní pravidlo biologie se zdá vyvráceno: americké a australské výzkumy naznačují, že i neplodná žena s neplodným mužem budou moci počít vlastní biologické dítě.
Základní pravidlo biologie se zdá vyvráceno: americké a australské výzkumy naznačují, že i neplodná žena s neplodným mužem budou moci počít vlastní biologické dítě.

Klonování

Technika používaná při klonování může pomoci bezdětným párům k dítěti, které bude opravdovým potomkem obou rodičů, tvrdí američtí vědci. Je to průlomové zjištění, s ničím takovým tvůrci metody klonování živočichů původně nepočítali. Zájem pravděpodobně bude - bezdětných manželství je stále dost. Některé ženy se pro mateřství rozhodují, až když je normální otěhotnění obtížné. Také chemická léčba nádorů či operativní zákroky na vaječnících zbavují léčené ženy plodnosti. Mohou pak samozřejmě dítě adoptovat, případně využít vajíčka darovaného jinou ženou a oplodnit je spermatem manžela; v těchto případech však už nebudou ženy mít ke svým dětem genetickou vazbu, nepředají jim svoje geny.

Uměle připravené vajíčko

Gianpiero Palermo z Cornellovy univerzity v New Yorku však začátkem července oznámil na mezinárodní konferenci o lidském rozmnožování ve Švýcarsku, že s využitím techniky klonování vytvořil lidské vajíčko obsahující genetickou informaci neplodné ženy. To pak může být oplodněno spermatem jejího partnera úplně stejně, jako se to dnes běžně dělá při oplodnění ve zkumavce. Jak to dokázal? Klonování, známé od vzniku proslulé ovečky Dolly v ústavu ve skotském Roslinu, vypadá takto: Vědci vezmou samičce některého savce neoplodněné vajíčko a odsají jeho jádro. Na jeho místo pak přenesou jádro z některé buňky toho jedince, který má být klonován. Když se jim vše povede, vajíčko se začne vyvíjet, jako by bylo normálně oplodněno. Vědci je tedy vloží do dělohy náhradní matky, která pak donosí a porodí mládě, jež je prakticky přesnou genetickou kopií zvířete, z něhož bylo vzato buněčné jádro. Teoreticky je takto možné klonováním vytvořit i lidské dítě. Zákony ve vyspělých zemích to však obvykle nedovolují a žádný lékař zatím neoznámil, že by klonování člověka dovedl až k narození dítěte. Kdyby mělo jít o službu bezdětnému páru, vypadal by takový tvoreček, jako by z oka vypadl jednomu z rodičů (dárci buněčného jádra), zato s tím druhým by neměl z genetického hlediska vůbec nic společného. Gianpiero Palermo však metodu pozměnil. I on vzal darované lidské vajíčko a odsál z něj jádro. Na jeho místo pak vnesl jádro buňky z těla jiné ženy - budoucí biologické matky. Pak napomohl ději, který by se v normálním vajíčku udál sám při oplodnění mužovým spermatem: Palermo elektrickým impulsem přiměl jádro vajíčka, aby se rozdělilo na dvě takzvaná prvojádra, v nichž v každém zůstala jedna sada chromozomů. (Chromozomy jsou jakási pouzdra obsahující geny, člověk jich má v každé buňce 46 rozdělených do párů, tedy do dvou sad po 23 chromozomech.) Poté Palermův tým jedno prvojádro odňal a k vajíčku vpustil spermii. Oplodňující spermie obsahuje jen jednu sadu chromozomů, takže když se spojí s vajíčkem, může se vyvíjet zárodek obsahující jednu sadu chromozomů od biologické matky a jednu od biologického otce. Takto se to děje i při běžném oplodnění. Palermo však na švýcarské konferenci přiznal, že zatím se vývoj lidských zárodků vzniklých jeho metodou sám zastavil po dvou cyklech buněčného dělení. "Jsme teprve v počátcích, nicméně zdá se, že toto může být cesta, jak připravit vajíčka pro neplodné ženy," řekl Palermo přesvědčeně.

Oplodnění bez spermie

Předchozí metoda by mohla pomoci v případě, že neplodná je žena. Orly Lacham-Kaplanová z Monashovy univerzity v australském Melbourne však předpokládá, že dítě může zplodit i neplodný muž, který má vadné či nemá vůbec žádné spermie. Vyzkoušela to zatím na myších. Její tým vzal běžné myší vajíčko a místo spermií se je pokoušel oplodnit jádrem normální buňky z těla samce (obsahujícím obvyklé dvě sady chromozomů). Zdravý rozum by jim měl říkat, že to nejde. Jenže zjistili, že ono to jde! Výzkumníci použili určité chemikálie, které způsobily, že se "odloupla" jedna sada chromozomů z vajíčka a současně, zcela překvapivě, i jedna sada z jádra samčí buňky. Ve vajíčku tedy zůstaly obvyklé dvě sady chromozomů - jedna od matky a druhá od otce, jak to při oplodnění má být. Vzniklé zárodky se zatím dobře vyvíjely ve zkumavce, ještě se je však nepodařilo implantovat do dělohy myší matky. O to se australský tým pokouší nyní. Teprve další důkladný výzkum, který ještě může trvat dlouhá léta, ukáže, zda lékaři tyto techniky budou někdy využívat k tomu, aby dopřáli radost z vlastního biologického potomka i páru, v němž jeden či oba partneři jsou zcela neplodní. Opatrnost je na místě - výzkumníci se samozřejmě hrozí každé chyby, která by vedla k narození nezdravého dítěte.

Stvoření vajíčka

- Odsátí genetického materiálu z darovaného vajíčka
- Vložení jádra z buňky budoucí matky do vajíčka
- Elektrický impuls
- Vajíčko nyní obsahuje dvě kopie každého chromozomu
- Elektrický impuls způsobí rozdělení chromozomů matky na dvě prvojádra
- Odnětí jednoho prvojádra
- Vajíčko teď může být oplodněno otcovou spermií

(ZDROJ NEW SCIENTIST)

Autor:



Nejčtenější

Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...
Nejvtipnější sousedské vzkazy. Jaký druh lidí je s chutí vyvěšuje?

Odolaly nástupu mailů a sociálních sítí. Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov....



Dům architekti umístili na parcele asymetricky k severovýchodnímu rohu, aby...
Dům na malém pozemku schovali do svahu, aby majitelé měli soukromí

Postavit dům v příměstské zástavbě Prahy není někdy jednoduché. Velikost pozemku nebývá velká, soukromí pak minimální....

Přístupovou cestu a terasu lemují záhony okrasných travin a kvetoucích rostlin.
Mají dům, ze kterého vidíte celý kraj díky velkým proskleným plochám

Snem manželského páru bylo bydlení na kopci s výhledem do krajiny, nejlépe mimo dosah lidí. Nakonec zůstali na okraji...

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a...

Další z rubriky

1
Sousedka stále pije. Pod vlivem ječí na přítele i svých šest dětí

Sousedé bydlí v garsonce v pronájmu. Každou chvíli je paní pod vlivem alkoholu, hádá se s přítelem, dochází k fyzickému...

Opravený panský dvůr prodávají majitelé za 38 milionů korun.
Zachráněný panský dvůr v Neprobylicích opravovali pět let. Podívejte se

Statek ve středočeských Neprobylicích nedaleko Panenského Týnce roky chátral, než si jej vyhlédli majitelé, kteří...

Velkoryse pojatý prostor má celkovou rozlohu dvě stě čtyřicet metrů čtverečních.
V továrně našli manželé nový domov. Bydlí mezi rajčaty a obrazy

V australském Richmondu přestavěli starou továrnu z šedesátých let na nízkoenergetický rodinný dům. V neotřelé stavbě...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.