V moři času pro děti je voda slaná i sladká

- Helena Bensonová, majitelka modelingové agentury, má ve svém manažerském diáři zvláštní položku. Od pondělka do pátku je kolonka mezi pátou a půl osmou večer zaškrtána červenou tužkou. V tu dobu nemá nikdo šanci se s ní sejít. Sekretářka ze svého "Je mi líto, paní Bensonová je zaneprázdněna", neustoupí ani o píď.

"Na tenhle čas má předplatné nejdůležitější muž mého života," říká s úsměvem paní Bensonová. "Jmenuje se Daniel a jsou mu tři roky."
V době, kdy je s ním, nebere telefon. Nevaří, neuklízí, neprobírá zahraniční časopisy. Dělá jen to, co zajímá jejího syna. "Mám-li na dítě málo času, měl by být alespoň kvalitní," tvrdí přesvědčivě a poklepává na hřbet americké výchovné encyklopedie, kterou má v knihovně. Myšlenka kvalitního času je podle jejího názoru jednou z nejužitečnějších věcí, kterou si ze Spojených států přivezla.

Ne vedle něj, ale s ním
Teorie kvalitního času vychází z předpokladu, že důležitý není počet hodin strávený s dětmi, ale způsob, jakým ho s nimi rodiče prožívají. Nejde tedy o to, jak dlouhou jsou vedle sebe, ale jak dlouho jsou naladěni na stejnou vlnovou délku. Otec apaticky sledující televizní program je dítěti stejně k ničemu jako matka tlachající s kamarádkou, byť strávili doma celé odpoledne. Užitečný je pouze ten rodič, který dítě naplno vnímá a sdílí jeho pocity, ať už si s ním hraje, povídá o kamarádech, jezdí na kole nebo nocuje pod širým nebem u táboráku.

Sociální brnění
Myšlenka kvalitního času je sama o sobě dobrá, leč v některých směrech poněkud zrádná.
"Problém bude už v tom, jak v této zemi vysvětlíte, že za pár hodin uděláte pro své dítě možná víc než jiní za celý den," zamýšlí se psycholog Jiří Kubička, vedoucí Centra rodinné terapie v Praze 1. "Budete potřebovat mnoho sil, abyste se obhájili. A nejenom vy, ale i dítě. Také jemu totiž možná někdo začne podsouvat myšlenku, zda o něj táta či máma vůbec stojí, když jsou s ním tak málo... Připravte je na to už předem - například tím, že mu vysvětlíte, co vlastně děláte v době, kdy vás nevidí."
Podle doktora Kubičky je ovšem důležité, aby kvalitně trávilo dítě i ten čas, jejž netráví s rodiči, protože ti zrovna pracují. "Jeho život by neměl být jedním velkým očekáváním na příchod otce a matky. Pokud není s rodiči, mělo by být s někým, koho má rádo a na nějž se může spolehnout."

Pravidelné radování
Vyhradit si pro své dítě pravidelné hodiny je sice chvályhodné rozhodnutí, přece jen je však nelze naplnit pokaždé.
"Obávám se, že někteří svědomití a tvrdě pracující rodiče berou za svou povinnost denně si s dětmi povídat, hrát a číst i poté, co se dávno vytratila trpělivost i radost," varuje v publikaci Vy a vaše dítě Benjamin Spock, pediatr těšící se ve Spojených státech podobné popularitě jako profesor Švejcar v českých zemích. "Rodiče, kteří pravidelně přehlížejí své potřeby a přání, jen aby svým dětem dali kvalitní čas, se mohou dopracovat až do fáze, kdy k takové oběti pocítí odpor a ztratí duch kamarádství a vnímavosti."
Říci "dnes ne" a také dodat proč dnes ne a kdy ano patří ke kvalitnímu času podobně jako společné intenzivní prožitky.

Žádné hříchy, žádné odpustky
Otcové a matky, kteří berou vážně svou kariéru, obvykle berou vážně i své rodičovství. Nezbývá-li jim pro kariéru čas na děti, zhusta je to trápí, a proto mívají tendenci kupovat si syny a dcery pravidelnými drahými dárky. Den co den z aktovky tahají cosi, co příliš připomíná odpustky.
"Vyhýbejte se tomu a utrácejte jen tolik, kolik je rozumné," radí jim Benjamin Spock, přestože má pro jejich chování zjevně pochopení. "Děti se necítí dobře ve společnosti lidí, kteří vypadají, jako by měli výčitky svědomí. Buďte normálními rodiči."

Vánoční test
Jedním z nejpozoruhodnějších testů normálu je počet a hodnota dárků pod vánočním stromkem. Každý rodič se přirozeně snaží potomky překvapit a koupit něco, co by je nadchlo, jsou však i tací, kteří rok co rok líčí kolegům, jak už zase v hračkářství "vykrváceli". Provětrání peněženky přitom není ničím jiným než neúčinným lékem na špatné svědomí. Klid v duši ani v rodině totiž stejně nepřinese. Na rozhárané svědomí existuje účinnější recept - kvalitní prožití vánočního času: společné čtení pohádek, výlet na hory, návštěva koncertu, výstavy betlémů. Stačí naslouchat dětským přáním - těm, která se nedají koupit.

Trávit kvalitní čas s dětmi neznamená bezpodmínečně klesnout na kolena a dvě hodiny dělat vláček, i když vás to vůbec nebaví. Zrovna tak dobře můžete jim i sobě navodit sváteční atmosféru návštěvou divadla.