Hromadná výstavba roubenek sloužících pro rekreaci začíná trápit podkrkonošské obce. Rekreační objekty jsou zpravidla ve vlastnictví cestovních kanceláří, majiteli objektů se stále častěji stává zahraniční klientela.
Obcím tento způsob výstavby zpravidla nepřináší nic pozitivního, a tak se snaží roubenky nepovolovat. Aktuálně se tak děje v Chuchelně na Semilsku.
„Podle záměru investora by u nás mělo stát deset roubenek plus jeden společenský dům. Lokalita, kam je soubor staveb umístěn, ale není určena k zástavbě, znamenalo by to neúměrné zatížení místních komunikací a také ohrožení zdrojů pitné vody. Proto s výstavbou zásadně nesouhlasíme,“ uvedl starosta Chuchelny Miroslav Strnad.
Lidé sepisují proti chalupám petice
Proti záměru investora se ve své petici postavili i samotní občané. Kromě poškození krajinného rázu vadí lidem také časté vyvážení jímek. „V projektu se počítá u každé roubenky s bez odtokovou jímkou, kterou budou vyvážet každých dvacet dní,“ upřesnil Strnad. Chuchelna se jako jeden z účastníků stavebního řízení zabývá záměrem již od listopadu a i na posledním zasedání se radní minulý týden shodli na zamítavém stanovisku.
„Uvažovali jsme i o nějaké menší variantě, ale nakonec jsme se shodli na původním stanovisku. Konečné slovo bude mít stavební úřad v Semilech. Myslím, že celá věc může skončit až u soudu,“ říká starosta.
Svoje zkušenosti s roubenkami mají také ve Vidochově na Novopacku. Tady probíhá výstavba roubenek již od roku 1995. V současné době tvoří roubenky již samostatné satelitní městečko se sedmadvaceti objekty, další dva jsou rozestavěné.
„Nové roubenky již nepovolíme. Byli u nás zástupci investora s požadavkem na schválení dalších pětadvaceti objektů. Naše stanovisko je ale rozhodně odmítavé,“ uvedl starosta Vidochova Jiří Brendl.
Také ve Vidochově místním vadí změna krajinného rázu a neúměrné zatěžování místních komunikací. „Jen při výstavbě to byly stovky tun, které přes naše již tehdy rozbité silnice přepravili. Nyní jsou komunikace již v naprosto nevyhovujícím stavu, místním vadí také prašnost. Více peněz dáme i za zimní údržbu,“ vypočítává negativa Brendl.
Zástupci investora původně slibovali místním možnost zaměstnání při výstavbě, ale tento slib se nevyplnil. Stavební firmy si na práci přivezli vlastní zaměstnance. Ani možnost rozšíření služeb pro rekreanty se nepotvrdila. Většina objektů je ve vlastnictví zahraniční cestovní kanceláře a její klientela přes den převážně cestuje.
„Původně to vypadalo, že tu budeme mít tak dvě tři roubenky a ty by se do kraje docela hodily. Teď již toho je ale příliš. Přitom z daní jde do rozpočtu obce jen patnáct tisíc ročně,“ dodal Brendl s tím, že starosti obci dělá také likvidace odpadů. „Rekreanti netřídí odpad, a tak to již nejednou zbylo na obci,“ postěžoval si starosta.
Další soubor rekreačních roubenek mají ve Zlaté Olešnici. Tamější starostka Věra Hovorková v roubenkách problém nevidí. „Jde o sedm objektů, které patří k většímu penzionu. Turistický ruch k nám neodmyslitelně patří. O plánované další výstavbě mi není nic známo,“ říká Hovorková.
Zájem je o stavení s velkým pozemkem a na kopci
Na dalších místech v Krkonoších se počítá spíše s individuální výstavbou, a to jak pro rekreační bydlení, tak pro trvalé obývání. Dvě roubenky vzniknou v Dolní Rokytnici, další na Jilemnicku. Podle realitního makléře Aleše Mastníka, který se specializuje na Krkonoše a Horní Pojizeří, je o roubenky stále velký zájem.
„V kurzu jsou nejen nová, ale i stará roubená stavení. Dobře se prodává i klasická výstavba, zvlášť pokud jde o objekty s velkým pozemkem, nejlépe situované na kopci,“ uvedl Mastník. O takové reality mají podle něj zájem hlavně Holanďané, kteří to berou jako investici do svého stáří, které hodlají strávit u nás.
Zájem o roubené dřevostavby potvrzuje i Lukáš Podzimek z firmy zabývající se jejich výstavbou. „Běžně máme zakázky na rok dopředu. Stále více lidí si nechává postavit roubenku pro trvalé bydlení. Stavba sice není proti klasické o mnoho levnější, ale bydlení v přírodním materiálu je velmi příjemné,“ doplnil Podzimek.
