Hradec Králové mohl mít jako jedno z prvních měst v zemi sochy žijících politiků. Členové sociální demokracie v únoru na jednání královéhradeckého městského výboru navrhli, aby se na Ulrichově náměstí postavila socha nynějšímu vůdci strany Miloši Zemanovi. Zdůvodnili to tím, že Zeman se po listopadu 1989 nejvíce zasloužil o vzestup skomírající strany a nakonec i o vítězství v parlamentních volbách. "Miloš by to uměl ocenit," přidal se k návrhu jednoho ze straníků královéhradecký radní Alois Tuháček a připomněl nedávnou příhodu z jednání nejvyšších orgánů ČSSD v královéhradecké Střelnici, kdy organizátoři víceméně z recese upevnili na dveře jedné z kanceláří nápis: Zemanův salonek. Zeman to prý komentoval slovy: "V takovém prostředí určitě klíčí zajímavé myšlenky." Když se o záměru svých smluvně opozičních partnerů dozvěděla královéhradecká ODS, nejprve se jim vysmála, ale pak dala hlavy dohromady a přišla s obměnou. "Na náměstí nebude Zeman, ale Klaus," rozhodl primátor města Oldřich Vlasák. Rozechvěle zavzpomínal na dobu, kdy shlížel na motoristy z billboardu společně se svým stranickým šéfem. Po několikatýdenních hádkách se ODS a sociální demokracie dohodly na kompromisu. Na jedné straně náměstí bude stát socha Václava Klause (shodou okolností přesně v místech, kde zářila ještě před deseti lety nadživotní socha bolševického vůdce Gottwalda) a přesně na protilehlém konci bude umístěna na chlup stejně vysoká socha Miloše Zemana. Problémem byl jen nový název náměstí. Obě strany na nic kloudného nemohly přijít. Neprošel ani návrh, že v liché roky se náměstí bude jmenovat Klausovo a v sudé Zemanovo. "Miloš by nepřipustil, aby ve výročí listopadové revoluce přišel zkrátka," byl největší argument sociálních demokratů. Právě chybějící název náměstí pohřbil nakonec původní záměr stranického dvousoší. Na zastupitelstvu totiž zazněl jediný a ne příliš originální návrh: Na Ulrichově náměstí bude stát socha někdejšího dlouholetého starosty Františka Ulricha.
30. prosince 2000
