V poetické krajině u malé obci v regionu Gooi vyrostl v roce 2014 zcela mimořádný dům. Parcela umístěná mezi lesíky, mokřady a nedaleko moře s výhledem na luka měla od začátku velký potenciál. Rodina majitelů, která v oblasti žije po několik generací, hledala architekty pro svůj nový domov velmi dlouho.
Volba padla na amsterodamskou kancelář UnStudio a architekty Bena van Berkela a Caroline Bosovou, kteří spolu již téměř tři dekády zvedají laťku moderní evropské architektury.
Rodinný dům z Nizozemska |
„Rodina přišla cíleně přímo za námi, přáli si, aby stavbu jejich domova vedl Ben van Berkel. Měli už jasno, sledovali naši práci a tak ani neoslovovali jiné architekty. Stejně striktní názor měli i na podobu vily. Chtěli trvale udržitelný dům, ale dávali ruce pryč od klišovité „zelené estetiky“ a venkovských malebností. Vybrali si nás i proto, že věděli, že takových věcí se od nás nedočkají,“ popisuje začátky pro iDNES.cz Karen Murphyová z kanceláře UNStudio.
Architekti měli při navrhování absolutní volnost, z jejich dílny vzešel dům jako celek, tedy i včetně návrhu zahrady a interiéru. „Předem nastavenou koncepcí byla stručnost, spojená s touhou po plně inteligentní domácnosti,“ doplňuje Murphyová. Požadovaná integrace energeticky úsporného zařízení a informačních technologií s připojením veškerých elektrických zařízení na internetovou síť mnohonásobně zvýšila komfort bydlení, energetické úspory i bezpečnost.
Při hledání optimální a flexibilní dispozice studio zvolilo podobné řešení jako v případě nizozemského pavilonu, který vznikl jako vládní zakázka před čtyřmi lety na newyorském Manhattanu. Rodinná vila využívá dramatičnosti čtyřkřídlé stavby, která volně asociuje roztáčející se lopatky větrného mlýna nebo, jak studio samo uvádí, stáčející se okvětní lístky jednoduchého květu.
Zařízení se nese v neutrálních tónech šedé, bílé a béžové a tvarově odpovídá organickému designu domu.
Obyvatelé domu si díky strategickému půdorysu mohou užívat nerušené výhledy do krajiny, aniž by je rušila okolní zástavba ze sousedství. Dům se otevírá k jihu do zahrady a má výhled na pole a luka. Vynikla tak přirozená kompozice domu, která dokázala variabilně využít obytné prostory.
Hlavním vchodem se po centrálním schodišti vstupuje do obytného patra. Odsud schodiště pokračuje do soukromé části domu a skrze prostor knihovny ústí na velkorysé střešní terase. Každé patro slouží jinému účelu a 400 metrů čtverečních obytné plochy domu zajistily rodině luxusní bydlení.
Soukromé pokoje mají vlastní koupelny, rodičovská je doplněná o mramorovou tureckou lázeň hammam. Volný prostor je rozdělený pomocí dřevěného pódia, které kopíruje křivku prosklení hlavního obytného prostoru. Prosklené části fasády mají speciální tónovaná skla, která zajišťují intimitu a soukromí. Společně s přesahy střechy také stíní interiéry před přílišným slunečním svitem.
Velkorysá střešní terasa vyrostla na dvou křídlech domu, na zbytku střechy jsou pak umístěny solární panely. Rodina na snímcích je pouze ilustrační.
Podle van Berkela je stěžejním prvkem stavby schodiště. Funguje jako hlavní komunikační spojnice a díky svému umístění se z opomíjeného traktu stává obytnou zónou.
Mezi kuchyní a obývacím prostorem je hlavní ovládací deska celé domácnosti. Dům je postavený z hliněných cihel s dřevěným obložením, má střešní solární panely a tepelné čerpadlo, mechanickou ventilaci s efektivní kombinací využívání odpadního tepla.
Movitý klient chce zůstat v anonymitě. Pro propagaci a dokumentaci UNStudia svolil s nafocením exteriéru a vybraných zón interiéru, přesto ale není jisté, že se dnes díváme na konečnou podobu domu, ve které rodina žije.
Volný prostor je rozdělený i pomocí dřevěného pódia, které kopíruje křivku prosklení hlavního obytného prostoru. Rodina na snímcích je pouze ilustrační.
Pro focení prostor nastylizovala a vybavila nábytkem a zařízením tradiční nizozemská nábytkářská firma, Co van der Horst. Zda si ale některé kousky nábytku klient ponechal, nebo nechal odvézt, zůstává otázkou.
Neměnný určitě zůstává vestavěný nábytek a zařízení koupelen a kuchyně. To se nese v neutrálních tónech šedé, bílé a béžové a tvarově odpovídá organickému designu domu - desky mají zaoblené hrany a sanitární keramice chybí příznačná přísná geometrie.
