Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

  1:00aktualizováno  1:00
Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde každoročně přijde na svět více než pět tisíc dětí, nejvíc v České republice.

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla. | foto: Jaroslav Kvíz

Stavba pod vyšehradskou skálou, které obyvatelé Prahy říkají familiárně „Podolí“, oslavila 28. červnu 2017 už 103. výročí založení. Je skutečně unikátní.

Pražské sanatorium - r. 1918

Pražské sanatorium - r. 1918

Profesor MUDr. Rudolf Jedlička, slavný chirurg a rentgenolog (jeho jméno je spojeno od roku 1913 i s Jedličkovým ústavem pro děti a mládež s tělesným postižením), přišel na začátku 20. století s myšlenkou vybudovat moderní ústav, kde se budou pacienti léčit nejen podle nejmodernějších lékařských poznatků, ale také díky kultivovanému a příjemnému prostředí. Nechal se inspirovat americkým vzorem, klinikou, kterou nechal vybudovat William Worrall Mayo v roce 1889.

Sanatorium tak bylo na tehdejší dobu velmi luxusní a svým architektonickým pojetím pěti spojených budov a vybudovanému parku se blížilo spíš novodobému paláci než nemocnici, což se odrazilo na jeho celkové koncepci i výzdobě.

Fotogalerie

Žádné sterilní dlouhé a pravoúhlé chodby a holé stěny! Už samotný vstup dával tušit, že vcházíte do jiného světa. Klienty vítaly palmy u vchodu, mramorové schodiště s koberci ve vstupní hale i křišťálové lustry v kruhových saloncích.

Mnohé stavební prvky vznikly pouze pro zdejší prostory. Ústav dostal název Pražské sanatorium. Traduje se, že jeden den v tomto zařízení stál tolik, kolik si tehdy vydělal kvalifikovaný dělník za celý měsíc.

Velkorysá stavba navržená architektem Rudolfem Kříženeckým nabízela operační sály i zázemí pro vědeckou činnost, pohodlné pokoje, salonní vodoléčebnou síň, uhličité, hydroelektrické a slatinné lázně. Od roku 1925 tu fungovala i porodnice, k dispozici byla dokonce vyhřívaná lůžka pro nedonošené novorozence ve zvláštním izolovaném pokoji.

Výzdoba odpovídala nárokům bohaté klientely, která do sanatoria v roce 1914...

Výzdoba odpovídala nárokům bohaté klientely, která do sanatoria v roce 1914 přicházela.

Kvůli komfortu směřovaly pokoje pacientů na jih, zatímco operační sály na sever. Výstavba trvala čtyři roky a skončila těsně před začátkem první světové války.

Když matky zachraňují porodnici

Komplex propojených pavilonů pod vyšehradskou skálou se v roce 1951 proměnil na dnešní Ústav péče o matku a dítě. Jenže právě unikátní podoba i umístění jej málem zničily. V roce 1997 totiž podal návrh na jeho zrušení tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský (ODS) s odůvodněním, že je v Praze třeba snížit počet lůžek v porodnicích s ohledem na klesající porodnost.

Veřejnost, zejména sdružení Pražské matky a Podolské pacientky, však během pár týdnů posbírala na petičních listech kolem 70 tisíc podpisů proti zrušení ÚPMD. Zrušit jednu z největších porodnic, navíc ústav, který se jako jediný v ČR stal z rozhodnutí Světové zdravotnické organizace spolupracujícím centrem v oblasti prenatální medicíny a lidské reprodukce, byl opravdu „zvláštní“ nápad. Důvod byl patrně jiný, často se zmiňoval zájem zahraničních investorů na prodej a přestavbu komplexu na luxusní hotel.

Kvalitní materiály včetně schodiště z mramoru vydržely náročný provoz více než...

Kvalitní materiály včetně schodiště z mramoru vydržely náročný provoz více než 100 let.

Přesto škody vznikly. A nemalé. Kvůli návrhu na zrušení se dlouho neinvestovalo do oprav, část špičkových lékařů kvůli nejistotě odešla.

Chátrající dědictví

Když v roce 1998 nastoupil docent MUDr. Jaroslav Feyereisl CSc.do ÚPMD, ještě netušil, že zde v roce 2000 vyhraje konkurz na post ředitele. Ze špičkového chirurga a porodníka se musel rychle „rekvalifikovat“ i na špičkového manažera.

„Třetí den po mém nástupu začal téci po mramorovém schodišti potůček vody. V kontextu dalších, stavebně a technicky mnohem náročnějších věcí je to však dnes už spíše úsměvná vzpomínka,“ říká docent Feyereisl.

Měl co řešit: postupně se musela opravit kompletně střecha včetně výměny tašek a trámů, vyměnit radiátory a kotle na uhlí za plynové a elektrické, to vše za plného provozu, kdy nesměla klesnout teplota na pokojích ani na operačních sálech.

Schody dvorany kdysi pokrývaly červené koberce, při dnešním provozu a...

Schody dvorany kdysi pokrývaly červené koberce, při dnešním provozu a hygienických požadavcích se pacientky a návštěvníci musí spokojit „pouze“ s mramorovým schodištěm.

Památkáři se také nechali slyšet, tvrdě stáli za svými názory, komplex totiž patří do širší památkové zóny a byl zařazený mezi národní kulturní památky.

„Třeba nám nedovolili zbourat starý cihelný a po výměně kotlů nepoužívaný komín, protože by se prý porušila původní silueta stavby. A tak jsme museli investovat do jeho opravy, aby odpadávající cihly někoho nezranily. Pouze nám dovolili zbourat násypku ke koksovým kotlům,“ vzpomíná ředitel Jaroslav Feyereisl.

Dnes by mohl vyučovat, jak se mají dělat výběrová řízení a soutěže na stavební firmy. Jen si zkuste vybrat firmu, která vymění 1 000 oken, převážně špaletových, každé je přitom originál! Jen tato akce vyšla na 70 milionů korun. Měnit se musely také veškeré rozvody i kanalizace či výtahy.

Vzniklo nové operační křídlo a posluchárna, komplexní rekonstrukcí prošla i kuchyň, kde kuchaři využívají veškerou současnou moderní „gastrotechniku“. Jídlo se odsud dokonce dováží do dalších zdravotnických zařízení.

Ústav je vlastně permanentním „staveništěm“. Posledním a zásadním stavebním krokem je nová fasáda za 54 milionů korun, na kterou přispěl částkou 40 milionů stát. Zateplení není totiž s ohledem na památkovou ochranu možné, a tak bylo třeba použít speciální omítku.

Pohled na hlavní vstup do budovy - výzdoba udivuje dodnes.

Pohled na hlavní vstup do budovy - výzdoba udivuje dodnes.

Pokud si ovšem někdo myslí, že jde jen o technickou záležitost, mýlí se. Ředitel musel řešit jen před pár dny problém s kuřáky: někteří dělníci na lešení kouřili, což nelibě nesly rodičky i personál. V celém areálu je totiž zákaz přísný kouření, a to i v parku.

„Od roku 2000 zde proběhly stavební práce přibližně za miliardu. Máme kolem 650 zaměstnanců a 257 lůžek. Roční provoz vyjde na 570 milionů korun. Na vše si musíme vydělat. A také mít dvouměsíční rezervu na mzdy, to je kolem padesáti milionů,“ vypočítává docent Feyereisl, „na některé lékařské přístroje sice přispěla Evropská unie, ale základní podmínka pro získání dotací je to, že přístroje musíte nejdříve zaplatit, teprve pak lze požádat o příspěvek.“

Z jeho rozhodnutí proto vzniklo speciální odborné oddělení, kde pracují ekonomové i deset techniků, kteří se starají o investice a výběrová řízení. Díky jejich odbornosti si soutěžící firmy nemohou vymýšlet a slibovat nereálné termíny nebo ceny. Zatím tak nenastal žádný vážnější problém.

„Jsme přímo řízení ministerstvem zdravotnictví, souhlas k některým rozhodnutím potřebuji, ale nemusím už odpovídat na otázku proč. Nesu ovšem plnou zodpovědnost za svá rozhodnutí,“ říká docent Feyereisl.

A ta není malá, pro příští období je už připravena rekonstrukce dvou novorozeneckých oddělení a dalších operačních sálů, to vše přibližně za 1,3 miliardy korun.

Letecký pohled na ÚPMD dokazuje, že architekt Rudolf Kříženecký navrhl tehdejší...

Letecký pohled na ÚPMD dokazuje, že architekt Rudolf Kříženecký navrhl tehdejší sanatorium v opravdu nezvykle velkorysém stylu.

Rudolf Tomáš Jedlička

20. 2. 1869 Lysá nad Labem, + 26. 10. 1926 Nový Svět - Harrachov
Narodil se v rodině obvodního lékaře a poté zdravotního rady MUDr. Michala Jedličky. Pocházel z devíti dětí, jen pět se dožilo dospělosti. Z německého gymnázia na Malé Straně přešel na české Akademické gymnázium. Absolvoval lékařskou fakultu na české univerzitě, v roce 1901 se stal docentem, v roce 1907 mu byla udělena mimořádná profesura.

V letech 1912 až 1913 se účastnil I. balkánské války ve vojenské nemocnici v Bělehradě. Se skupinou českých lékařů operoval na 1800 případů. Roku 1921 byl jmenován řádným profesorem a prvním přednostou II. chirurgické kliniky Univerzity Karlovy. Ta sídlila v Pražském sanatoriu v Podolí, které velkou mírou sám financoval.

Byl skvělým operatérem, ale i diagnostikem. Už v lednu 1897, pouhých 14 měsíců po objevu rentgenových paprsků, provedl první operaci provedenou na základě diagnostiky rentgenem. V Čechách prosazoval rentgenologii jako diagnostický prostředek, ale také jako doplněk léčby zhoubných nádorů.

Proslul jako přední český chirurg, rentgenolog a radiolog, ale také humanista, iniciátor a mecenáš řady sociálně-zdravotních aktivit. V případě potřeby operoval zdarma. Za vlastní peníze koupil pro chirurgickou kliniku první rentgenový přístroj, cena přístroje přesahovala jeho roční plat. Československému státu daroval radium v hodnotě téměř půl milionu korun.

V roce 1913 se významně podílel na založení prvního českého ústavu pro tělesně postižené děti v Praze, který byl na jeho počest nazván Jedličkovým ústavem, chtěl dát handicapovaným dětem možnost odborného léčení a odborné výchovy, aby mohly žít pokud možno samostatný a plnohodnotný život.

Profesor Jedlička v roce 1915, kdy část sanatoria sloužila pro potřeby...

Profesor Jedlička v roce 1915, kdy část sanatoria sloužila pro potřeby Červeného kříže

Doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.

*1954 v Praze

V roce 1979 promoval na Fakultě všeobecného lékařství v Praze, pak pracoval na II. gyn.-por. klinice FVL UK Praha. V roce 1990 se stal docentem v oboru gynekologie a porodnictví. Absolvoval dvouleté stipendium na Univerzitní ženské klinice v Bernu ve Švýcarsku, kde od roku 1992 pracoval jako vědecký asistent. Po třech letech se vrátil na II. gynekologicko-porodnickou kliniku jako zástupce přednosty, od roku 1998 se stal vedoucím lékařem gyn.-por. pracovišť ÚPMD a perinatologického centra a vedoucím katedry gynekologie a porodnictví IPVZ Praha.

Od l5. 8. 2000 je ředitelem Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze, soudním znalcem pro obor gynekologie a porodnictví, od roku 2013 předsedou České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Je také už od roku 2001 členem Výboru Evropské gynekologicko porodnické společnosti (EBCOG) jako zástupce ČR i pověřeným komisařem EBCOG SCTR pro harmonizaci postgraduálního vzdělávání v rámci gynekologicko-porodnických pracovišť v ČR a SROV. Pracuje jako člen Vědecké rady IPVZ, je nositelem státního vyznamenání – medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy a výchovy.

Docent MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc

Docent MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc

Co možná o ÚPMD nevíte

Pražské sanatorium bylo otevřeno 28. 6. 1914, během první světové války sloužila část budov jako vojenský lazaret Červeného kříže. Nová nemocnice vznikla jako převážně soukromý projekt, vedle prof. Jedličky se na něm podíleli i další přední lékaři té doby. Porodnice tu vznikla až v roce 1925, byla otevřena i pro širokou veřejnost.

Za druhé světové celý areál zkonfiskovali Němci a vytvořili z něj lazaret pro jednotky vojáků SS, část budov poničilo bombardování. Po válce sloužila budova jako repatriační nemocnice pro nemocné vězně z nacistických koncentračních táborů.

Zákonem z 23. 12. 1946 bylo Pražské sanatorium vyvlastněno a rekonstruovaná budova byla přidělena III. gynekologicko-porodnické klinice prof. J. Trapla a Kojenecké klinice. U jejího zrodu stáli prof. Josef Švejcar a prof. Jiří Blecha, organizaci dokončil doc. MUDr. Kamil Kubát.

Porodnická a kojenecká klinika byly 31. 1. 1951 oficiálně přejmenovány na Ústav pro péči o matku a dítě. Prvním ředitelem se stal profesor MUDr. Jiří Trapl. Ke komplexu budov přibyla i vedlejší usedlost Neumanka.

Dnes zde špičkoví porodníci, gynekologové a neonatologové zajišťují služby nejen pro ženy během těhotenství a porodu v rámci perinatologického centra, ale poskytují i komplexní a vysoce specializovanou gynekologickou péči pro ženy všech věkových kategorií včetně onkogynekologie (nádorová onemocnění ženských pohlavních orgánů), urogynekologie (poruchy držení moči, stolice a sexuální dysfunkce) a senologie (zhoubná a nezhoubná onemocnění prsní žlázy).

Od roku 2012 zde funguje vysoce specializované Centrum fetální medicíny, které jako jediné ve střední Evropě umožňuje léčbu plodů s poruchami vývoje a vrozenými vývojovými vadami pomocí operací přímo v těle matky. V oblasti péče o narozené děti vyvinul ústav i několik originálních léčebných programů: léčí následky vrozené brániční kýly, onemocnění sítnice nedonošených dětí a zaměřuje se i na časnou rekonstrukci rozštěpových vad.

První operace centrum začalo realizovat pod dohledem prof. Jana Depresta z belgické Univerzitní nemocnice v Lovani, jejíž pracoviště se řadí mezi přední centra fetální medicíny v Evropě.

Od začátku nového tisíciletí se počet porodů v ÚPMD zvýšil téměř o 110 %, počet ošetřených novorozenců zaznamenal 75procentní nárůst. Jen za rok 2013 se v ÚPMD narodilo 5 330 dětí, z toho 162 dvojčat a 2 trojčata. V roce 2013 se v ÚPMD narodilo nejvíce dvojčat v celé České republice. Zcela unikátní byl také porod přirozeně počatých paterčat, která se tu narodila 2. června 2013. (Mimochodem právě v Podolí se narodila i slavná čtyřčata herečky Lorny Vančurové, ve své době nejtěžší donošená čtyřčata na světě).

Každoročně se v ÚPMD narodí v průměru 500 novorozenců s porodní váhou pod 2500 g a 135 dětí s hmotností dokonce pod 1500 g. Každý sedmý novorozenec v ČR s porodní hmotností pod 1500 gramů přijde na svět právě v ÚPMD.

Celková plocha parku: 28 186 m2

Zastavěná plocha ÚPDM: 9 991 m2

Užitná plocha budov: 42 037 m2

ÚPDM - transportní kuvéza (inkubátor) pro nedonošené novorozence

ÚPDM - 50. léta - transportní kuvéza (inkubátor) pro nedonošené novorozence

ÚPDM - 70. až 80. léta

ÚPDM - 70. až 80. léta - inkubátory

2




Nejčtenější

V září zbourali chatu a v březnu se stěhovali do dobře promyšleného domu

Dům byl dodán na klíč jako celek. Jedinou subdodávkou majitelů byla kuchyně.

Jednoduchý návrh a dobrá lokalita nedaleko Prahy společně stvořily příjemnou dřevostavbu. Dům pojme rodinné oslavy o...

Splňte si sen o roubence. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

Řemešín, Kralovice, okres Plzeň-sever. Roubená chalupa má dispozici 1+1 a je na...

V České republice se prodává velké množství roubených chalup v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných...



Byt 2+kk září i díky architektce barvami. Veselé bydlení pro mladý pár

Partneři si přáli světlý interiér. Architektka zvolila pastelovou modrou, která...

Na víkend se většinou mizí z města do přírody. Kateřina s partnerem Petrem to mají naopak. Dvakrát v měsíci vyrážejí...

Petra s Jirkou potřebují knihovnu. Ze starého obýváku zbyla jen křesla

Petra s Jirkou se rozhodli pro radikální proměnu obývacího pokoje. Na snímku je...

Další díl pořadu o bydlení je inspirací pro všechny milovníky literatury, kteří stejně jako manželé Petra a Jirka...

Jana se zbavila staré ložnice. Nová ve stylu art deco vyšla na 80 tisíc

Majitelka dodala do proměny novou postel, kterou si již dříve pořídila.

V tomto dílu pořadu o bydlení uvidíte přeměnu ložnice ve stylu art deco a rytmu charlestonu. Návrhář Petr Šlejmar...

Další z rubriky

Luxus v Gruzii: Ze starých nákladních kontejnerů postavili horský hotel

V gruzínském lyžařském středisku Gudauri byl v únoru letošního roku otevřen...

V gruzínském lyžařském středisku Gudauri byl v únoru letošního roku otevřen hotel Quadrum Ski a Yoga Resort. Je...

Na Design Weeku uvidíte nábytek z papírové lepenky i designový skleník

Pevná kartonová pohovka Carddivan je designovaná na dvě „pozadí“, ale vejdou se...

Po úspěchu pražského Designbloku (byť předčasně ukončeném kvůli ničivému větru) se na zajímavý český design mohou těšit...

Praha podle Hitlera: zbourán měl být Obecní dům i Petřínská rozhledna

Obecní dům z počátku 20. století měl být jakožto nacisty nechtěný symbol...

Nacisté během druhé světové války plánovali zásadní přestavbu Prahy. K nepoznání by se změnila Staroměstská radnice,...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.