Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní kubistická vila po rekonstrukci vypadá jako novostavba. Včetně koupelny

  1:00aktualizováno  1:00
Je to unikátní dům. Jediná kubistická vila postavená na venkově, navíc dílo slavného architekta Josefa Gočára. Po letech chátrání prošla rekonstrukcí, která stavbě z roku 1914 vrátila původní lesk. Aby byl výsledek dokonalý, vyrobily se například i repliky původních keramických obkladů. Bauerova vila v Libodřicích u Kolína září jako nová stavba.

Bauerova vila po rekonstrukci | foto: Nadace českého kubismu

Ještě před pěti lety tu byla opadaná omítka i obkladačky, zpuchřelá okna a ohavné mříže. Dnes vypadá unikátní vila, kterou si nechal navrhnout velkostatkář Adolf Bauer, jako novostavba. Jen koupelna si vyžádala vytvoření hned pěti druhů replik původních obkladů. Podívejte se na fotografie!

K rekonstrukci patřila i úprava okolí

K rekonstrukci patřila i úprava okolí.

Návrh architekta Josefa Gočára, jednoho z nejvýznamnějších českých architektů 20. století, vznikl v roce 1912. O dva roky později byla vila dokončena.  Gočár, autor slavného domu U Černé Matky Boží v Celetné ulici v Praze, zde nešetřil kubistickými prvky na fasádě (typické dekorativní hvězdicové orámování oken či zešikmená forma hlavní římsy).

Snažil se ale i kubisticky "vytvarovat" celý objem domu. Vnitřní uspořádání pak připomíná tradiční anglickou vilovou architekturu s centrální schodišťovou halou i krbem, jen umístění ložnice a koupelny neodpovídá zvyklostem.

Unikátnost stavby podtrhuje to, že jde o jedinou kubistickou vilu postavenou na venkově. Navíc tento styl,  který vycházel ze slavného Picassova kubismu, se prosadil v architektuře prakticky jen v českém prostředí. Jde tedy o světový unikát.

Krásné detaily výzdoby zábradlí

Krásné detaily výzdoby zábradlí

Od slávy k mřížím

Historii vily poznamenal  osud rodiny – po smrti statkáře Bauera v roce 1929 přešla na dědice, za války ji jako židovský majetek zabavily protektorátní úřady. Po roce 1945 zde po řadu let sídlila správa obce včetně knihovny, proto okna a dveře chránily mříže. Ty jí na pohostinnosti samozřejmě nepřidaly. Původní vybavení, pokud se vůbec dochovalo, chátralo.

Přitom zastánci kubismu – v roce 1911 vytvořili Skupinu výtvarných umělců - se vždy snažili vytvářet jednotný celek. Architektuře domu tak mělo odpovídat i jeho vybavení, od nábytku, lamp a váz až po porcelán či tapety. Proto také založili architekti Gočár, Chochol a Janák v roce 1912 Pražské umělecké dílny, pro které navrhovali nábytek,  drobné předměty podle návrhů kubistických autorů si vzalo na starost družstvo Artěl.

Detail zábradlí

Detail zábradlí

V roce 1987 se dům sice dostal na seznam kulturních památek, ale vila byla v stále horším a horším stavu. Drahou rekonstrukci si obec Libodřice nemohla dovolit, a tak se rozhodla v roce 2002 vilu prodat a dát jí šanci.

Novým majitelem se stala Nadace českého kubismu. Té se podařilo dům zrekonstruovat do původní podoby, aby zde mohlo vzniknout Muzeum Josefa Gočára a galerie kubistického designu. Protože dům funguje podobně jako třeba Müllerova vila ve Střešovicích v Praze, tedy pouze s průvodcem, je třeba se k prohlídce předem objednat (počet návštěvníků je omezen na osm osob), vstupné je však v porovnání s pražskou vilou výrazně nižší – padesát korun. (http://www.nck.cz/bauerova-vila/).

"Exteriér i interiéry byly rekonstruovány se snahou přiblížit se co nejvíce původnímu stavu," vysvětluje Daniela Škarková, předsedkyně Nadace českého kubismu.

Z původního vybavení zůstaly jen některé prvky,  například krbové zařízení, dřevěná vestavěná skříň nebo knihovna. Podle objevených vzorků tapet se budou postupně vyrábět a instalovat repliky pro obývací pokoj, halu a jídelnu.

Rekonstrukce začala v roce 2005, veřejnosti byla Bauerova vila zpřístupněna v červenci 2008.
Náklady se pohybovaly kolem 25 milionů, dalších deset bude stát postupné doplňování a úpravy interiéru.

Koupelna po více než 90 letech

Když továrna RAKO – letos slaví 125. výročí založení – vytvářela speciální obklady pro vilu Adolfa Bauera, nikoho nenapadlo, že po 94 letech se do tohoto domu vrátí. Podle vzorků nalezených ve vile bylo třeba vyrobit několik typů obkládaček – tři hladké bílé s jednou či dvěma klopenými hranami, reliéfní s barevným a zlatým dekorem a pak také ručně lisované reliéfní pásky zdobené černou a bílou glazurou.

Koupelna před rekonstrukcí

Koupelna před rekonstrukcí

"Pro reliéfní obkládačky byl vyvinut a vyroben speciální lisovací přípravek, pomocí kterého byly obkládačky ručně lisovány na laboratorním lisu," vysvětluje Václav Vágner z vývojového oddělení rakovnického závodu společnosti Lasselsberger, pod kterou dnes RAKO patří.
 
"Vyvinuli jsme i novou glazuru podle receptury Ivana Brotánka, ale také barvy a následně obtisky se základním květinovým dekorem, který byl po výpalu domalováván pro zachování dokonalého charakteru ruční práce. Ručně bylo nanášeno i zlato na reliéfní rámeček těchto obkládaček," popisuje Václav Vágner.

Koupelna po rekonstrukci

Koupelna po rekonstrukci.

Náročná zakázka replik nebyla první, kterou RAKO v posledních letech muselo zvládnout – k těm nejznámějším patří hotel Imperial v Praze nebo Obecní dům.

Dokonalá replika původních reliéfních obkladaček

Dokonalá replika původních reliéfních obkládaček


Josef Gočár

V anketě o nejvýznamnějšího českého architekta 20. století, kterou nedávno vypsala komora stavebních inženýrů, Josef Gočár (1880–1945) suverénně zvítězil.

Na uměleckoprůmyslové škole byl v letech 1902 až 1905 žákem Jana Kotěry, v roce 1924 byl jmenován profesorem a v roce 1928 rektorem Akademie výtvarných umění. Od roku 1911 byl předsedou Skupiny výtvarných umělců a později členem a předsedou Spolku výtvarných umělců Mánes.

S Pavlem Janákem založil v roce 1911 Pražské umělecké dílny. V roce 1925 získal pařížskou Grand Prix a o rok později francouzský řád Čestné legie. Byl členem České akademie věd a umění a korespondenčním členem Královského institutu britských architektů v Londýně.

Nejznámější díla:

Dům U Černé Matky Boží, Praha, 1911–12
Lázeňsky dům, Bohdaneč, 1912–13
Vila P. Bauera, Libodřice u Kolína, 1912–13
Legiobanka, Praha, 1921–23
Anglobanka, Hybernská ul., Praha, 1923–25
Gymnázium J. K. Tyla, Hradec Králové, 1925–27
Ambrožův sbor církve československé husitské, Hradec Králové, 1926–29
Grandhotel, Pardubice, 1930
Československý pavilon na mezinárodní výstavě dekorativního umění, Paříž, 1925
Regulační (územní) plán Hradce Králové, 1926–28
Průčelí paláce Fénix, Václavské nám., Praha, 1928
Bytový dům, Bubenská ul., Praha, 1933–36

Interiér ve stylu kubismu

Interiér ve stylu kubismu




Nejčtenější

Dvě děti do pokoje 2×4 metry nepatří. Ale kam s nimi v malém bytě?

Kuchyňský kout

Příjemná lokalita, krásný výhled, světlý byt. I to jsou důvody, proč se rodina s dvěma dětmi nechce stěhovat, třebaže...

Největší tajemství rohového domu uvidíte jen z vrtulníku. Je jeho pýchou

Rohový dům v sobě spojuje byznys a rodinné zázemí.

Do práce seběhne pár schodů, zacvičí si mezi psaním e-mailů a důležitou schůzkou a dceru nechá plavat v bazénu na...



Odešli ze světa financí a rok mýtili les. Srub mají dokonale promyšlený

Srub zaujme svou konstrukcí již zvenku.

Srub zasazený na pozemku v blízkosti lesa je obklopený volným nezastavěným prostorem a pastvinami s koňmi. Koncept...

Malý byt 1+1 za čtyři týdny pořádně prokoukl. Sluníčkově žlutá je pryč

Projekt studio připravovalo tři týdny. Samotná proměna trvala další čtyři týdny.

Byt v přízemí činžovního domu na Starém Městě volal již dlouho po modernizaci. V roce 2002 byl těžce zasažen povodní....

Jazzman Rudy Linka jezdí z New Yorku na část roku na chalupu na Šumavě

Realizaci kuchyně svěřili Linkovi Jiřímu Lukáškovi ze společnosti Sedlák...

Jeho velká cesta začala v roce 1980, kdy jako devatenáctiletý opustil Československo, aby mohl naživo poslouchat...

Další z rubriky

Česká vířivka „vypálila“ Američanům rybník, získala nejvyšší ocenění

MgA. Filip Streit a akademický sochař Petr Slanina u „své“ vířivky Lyra. Vyrábí...

Nejprestižnější světové ocenění Good Design udělované v americkém Chicagu získala v kategorii Bath i česká vířivka...

Třináct českých krásek. Naše nejzajímavější magické rozhledny a věže

Jurkovičova rozhledna, Rožnov pod Radhoštěm, výška: 31 metrů. Kvůli výhledu...

Chcete mít nadhled? Tak si vyšlápněte třeba na rozhlednu. V každém kraji nějakou mají, navíc je jich tolik, kolik dnů v...

Květinová fasáda zeleného domu vypadla z počítače ve stylu pop artu

Večer vytváří květinová fasáda nečekané efekty.

Fasádu obloženou stěnou z dekorativních květů na ploše téměř 300 metrů čtverečních použil na svém domě architekt...

Najdete na iDNES.cz