Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní kostel postavili za totality. Úředníci si stavby nevšimli

  1:00aktualizováno  1:00
Skvost moderní architektury, kostel svatého Josefa v Senetářově, byl otevřen před čtyřiceti lety. To, že byl vůbec postaven, odráží absurditu tehdejší doby. Úředníci si totiž dva roky nevšimli, že se staví. Po dokončení ovšem začaly potíže.

Senetářovský kostel je z betonu a skla, svým tvarem budí dojem "lodi, která putuje staletími". | foto: Igor ZehlČTK

Malé vesnici Senetářov na Blanensku se podařilo jako zázrakem postavit v době totality kostel, který je dnes hodnocen jako jeden z domácích skvostů moderní architektury.

Nevelký, avšak nepřehlédnutelný kostel svatého Josefa byl otevřen 11. července 1971. Vysvěcení se však dočkal až po pádu komunismu v roce 1991. Je jednou z mála sakrálních staveb postavených za totality.

Inspirace Corbusierem

Návrh extravagantní stavby vytvořil za necelé dva týdny výtvarník a architekt Ludvík Kolek (1933) – rozhovor s ním zde. Pro inspiraci sáhl i k Le Corbusierovi, švýcarsko-francouzskému architektovi a malíři, představiteli purismu a brutalismu.

Senetářovský kostel z betonu a skla budí svým tvarem podle věřících dojem "lodi, která putuje staletími, sbírá věřící lid a veze jej k Bohu". Kolek je také autorem vnitřních úprav: bílé stěny zdobí vitráže, oltářní stěnu pak triptych v tyrkysové barvě.

Architektonicky unikátní kostel svatého Josefa v Senetářově v okrese Blansko

Stavba ve tvaru lodi je jednou z mála sakrálních budov postavených za dob komunistické diktatury.

Klenotem interiéru je působivá abstraktní křížová cesta od Mikuláše Medka (1926 až 1974), jednoho z nejvýznamnějších výtvarných umělců. Čtrnáct obrazů zastavení v temných modročervených tónech maloval duchovně založený Medek v době, kdy už byl těžce nemocný.

Je autorem i oltářních obrazů v barokním kostele v nedalekých Jedovnicích (rám vytvořil sochař Jan Koblasa; na výzdobě kostela se podíleli také Karel Nepraš a Josef Istler) a v Kotvrdovicích.

A co vůbec stálo za odvážnou stavbou kostela v Senetářově? Za druhé světové války, v roce 1944, si nuceně vystěhovaní obyvatelé vesnice slíbili, že pokud se šťastně vrátí zpět, vystavějí novou kapli. Území mělo totiž fungovat jako vojenská střelnice. Trvalo ale ještě dlouhá léta, než se plán podařilo zrealizovat. O jeho dotažení se velkou měrou zasloužil páter František Vavříček, který prokázal cit pro to, co lidi může oslovit a přitáhnout. Se stavbou se začalo v červnu 1969.

Kostel byl postavený za dva roky.

Kostel byl postavený za dva roky.

Finanční prostředky na kostel svatého Josefa se scházely ze sbírek a darů věřících, občané jej postavili svépomocí. Náklady na stavbu dosáhly dvou až 2,5 milionu korun československých.

Absurdita doby

Historie kostela odráží absurditu tehdejší doby. Stalo se totiž, že socialistické úřady vůbec nezaregistrovaly, že "ideologicky nežádoucí" objekt dva roky roste. Po dokončení stavby, která byla povolena na okresní úrovni a nejvyššími místy nevědomky ignorována, se strhla lavina zákazů, soudů a trestů. Komunistický režim chtěl kostel zpočátku předělat na kulturní dům nebo jej vůbec zbořit. Zkoumaly se finance, původ materiálu i kdo se na stavbě podílel.

Interiér kostela v Senetářově

Interiér kostela v Senetářově nezapře inspiraci slavným Le Corbusierem.

Kněžiště a oltář v moderním kostele v Senetářově, obrazy malovali Ludvík Kolek,

Kněžiště a oltář v moderním kostele v Senetářově, obrazy malovali Ludvík Kolek a křížovou cestu Mikuláš Medek.

Státní úřady nakonec užívání nového svatostánku povolily pod podmínkou, že nebude vysvěcen. Otevření kostela v roce 1971 bylo dramatické: okolí vesnice bylo uzavřeno státní bezpečností, takže účastníci mše museli parkovat v polích a přijít pěšky. Do Senetářova, který má 500 lidí, se sjelo kolem 15 000 věřících z celé republiky. Slavnostního vysvěcení se kostel svatého Josefa dočkal až v roce 1991 za účasti brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho.

Autor:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Byt pro mladého muže, který nemá čas na uklízení a nesnáší dekorace

Chladnější dojem ze šedé kuchyňské linky či některých šedě natřených stěn...

Dvoupokojový byt v druhém bratislavském obvodu splňuje všechny praktické požadavky pracovně vytíženého majitele a díky...



Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Lubor s Helenou si navrhli bungalov, sedlovou střechu nařídili úředníci

Obě křídla domu se zřetelně odlišují různými materiály a barvou fasády,...

Lubor s Helenou se po prozkoumání cen bytů a starších domů v Praze a okolí rozhodli, že bude nejlepší postavit si...

Další z rubriky

Ve městech chybí zeleň, voda i selský rozum. Kdo za to může

Na Hradčanském náměstí se návštěvníci chladí u kropicího vozu. (31. července...

O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška...

Luxusní vilu postavili v jeskyni. Příjemný chládek je skvělým bonusem

Skálu doplňuje mramor, který nechali architekti dovézt ze sousedního ostrova...

Na řeckém ostrově Théra v souostroví Kyklady vyrostla vila Oia od studia Kapsimalis. Bílá stavba respektuje původní...

V Ostravě je trochu jiný hotel. Podívejte se, co bylo pod sádrokartonem

V restauraci byly krásné původní klenby s železnými nosníky schované pod...

Hotel city.city od ateliéru Dependlab najdete v městské části Ostrava-Přívoz, která koncem 19. století prošla výraznou...



Najdete na iDNES.cz