Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní dům vypadá jako parník. Stojí na břehu Nisy a na střeše má zahradu

  1:00aktualizováno  1:00
Na břehu řeky Nisy nedaleko libereckého centra kotví parník s palubou a zahradou na střeše. Je to hodně netradiční dům. Inspirace dřevěnou lodí je zřejmá na první pohled. Ne nadarmo se tento neotřelý rodinný dům honosí titulem Stavba roku Libereckého kraje 2010.

Tradiční řešení tady nehledejte. Není tu jediná skříň na oblečení, ba ani klasická kuchyňská linka. Tak nějak vše ladí s přístupem k životu, který razí spoluautor domu, liberecký architekt Petr Stolín.

"Měl by tu být obývák, ale je z toho pracovna. Naším způsobem života je totiž pracovat a žít v práci, a tak mi to vyhovuje," vysvětluje využití největší místnosti v prvním patře domu, která slouží jako ateliér.

Nad rozloženými výkresy a počítači visí obří černobílá fotografie Ještědu od kamaráda fotografa Jiřího Jiroutka. Je tu třeba také trojrozměrný model domu se zakreslenými kótami. V rohu stojí profesionální kávovar a vedle mlýnek, stejný profesionál. Před chvílí vykouzlili malinké piccolo.

"Měl by tu být obývák, ale je z toho pracovna. Naším způsobem života je totiž pracovat a žít v práci, a tak mi to vyhovuje," vysvětluje využití největší místnosti v prvním patře domu architekt Petr Stolín

"Měl by tu být obývák, ale je z toho pracovna. Naším způsobem života je totiž pracovat a žít v práci, a tak mi to vyhovuje," vysvětluje využití největší místnosti v prvním patře domu architekt Petr Stolín

Vedle je nerezová kuchyňská deska a elektrický vařič se dvěma plotýnkami. Stůl slouží jako jídelní i jednací. U něj čtyřicet let stará židle, o které architekt tvrdí, že lepší nikdy neměl. "Bezvadně se na ní sedí, tak proč ji vyhazovat?"

"Snažím se co nejjednodušeji řešit celý způsob života. Moc toho nepotřebuju, ale bez dobré kafemašiny bych se obešel těžko. Kávy tady za měsíc při práci spotřebujeme tak tři kila," vysvětluje svoji filozofii.

Pohled přitáhne i zlatá profilovaná váza z 60. let s uschlými bodláky. "Podařilo se mi ji sehnat od jednoho člověka, od kterého jsem kupovala nábytek. Rád se jí zbavil. Já mám zase radost, že můžu vdechnout život věcem, co už nejsou k potřebě, a třeba je najdu i na staveništi. Ke každému předmětu se tady váže nějaký příběh," vysvětluje kolegyně architektka Alena Mičeková.

Staré a nové. Dům je ukázkou, že staré věci mohou ladit s moderními. Například zrcadlo v historickém rámu s minimalistickou koupelnou

Přestože je v celém domě jen minimum nábytku, to málo pochází téměř výhradně z IKEA. Zbytek tvoří originální retrokousky

V domě se pracuje i bydlí

Díky netradičně vyprojektované dispozici ateliéru se můžou obývat i dva ze tří dalších pokojů. Je to často jednodušší řešení, než večer po skončení práce zdlouhavě dojíždět na opačný konec Liberce.

Pokoje byly ostatně původně vyprojektovány pro klienty firmy sídlící v přízemí, nyní je mohou příležitostně využívat členové architektonického týmu. Lidé tu mohou bydlet, aniž se musí nějak potkávat.

V ateliéru jsou dvě koupelny i tři záchody. Do pokojů se vchází z chodby, ale také ze zavěšeného ocelového balkonu, který celou stavbu obtáčí. Připomíná moderní pavlač. Nebo třeba palubu lodi.

Žádné zbytečnosti. Architekt tvrdí, že se snaží žít co nejúsporněji a nehromadit věci

Žádné zbytečnosti. Architekt tvrdí, že se snaží žít co nejúsporněji a nehromadit věci

"Celý barák svítí, opravdu působí jako loď. Říkáme mu hausbót. Spoustu myšlenek, které by ten parník podpořilo, už pan profesor Sedláček neuskutečnil, ale i tak si myslím, že to dost evokuje loď," směje se Petr Stolín. Profesor Sedláček byl totiž původně autorem návrhu, ale v průběhu stavby zemřel a architekt Stolín pak dům dokončil.

Autor dům odvážně umístil do lokality, která je na první pohled bezvýznamná a pro řadu lidí nepřijatelná. Stojí vlastně v průmyslové zóně.

Z pohledu od silnice ho zakrývá nevzhledná ocelová hala, jedna ostatně stávala i namístě budoucí stavby roku. Tvůrce objevil kouzlo řeky a zeleň, která z druhého břehu celý tok obklopuje.

Denní světlo je i v koupelně

Denní světlo je i v koupelně

"Mám dojem, že to bylo i jedno z kritérií toho ocenění. Je to průmyslová zóna a přitom je využito absolutních kvalit, které doposud nikdo neobjevil. Mám pocit, že to může být i začátek dalšího následování," soudí architekt.

Pohled z balkonu na straně přiléhající k řece nabízí uklidňující pohled na tekoucí vodu, upravený břeh Nisy a stromy. Zeleně si mohou obyvatelé domu dosyta užívat i na střeše.

Slouží totiž jako rozlehlá terasa porostlá travou a rákosím. Vchod na ni je přímo z ateliéru. Dá se na ni dostat také schodištěm z přízemí. Na zajímavosti dodává terase stříbřitý artefakt, který je zbytkem z výtvarného díla bratří Stolínů.

"Terasu využíváme pořád. Je to vlastně další obývák, jen tu rostou luční květy a tráva. Vytvořili jsme tu přírodní koutek a oddělili jsme se od toho vedlejšího průmyslu. Je tu pro nás oáza klidu," podtrhl architekt.

Staré a nové. Dům je ukázkou, že staré věci mohou ladit s moderními. Například zrcadlo v historickém rámu s minimalistickou koupelnouStaré a nové. Dům je ukázkou, že staré věci mohou ladit s moderními. Například zrcadlo v historickém rámu s minimalistickou koupelnou

Staré a nové. Dům je ukázkou, že staré věci mohou ladit s moderními. Například zrcadlo v historickém rámu s minimalistickou koupelnou

Beton a kovové dveře

Dům působí díky obkladu ze sibiřského modřínu přírodně i navenek. "Toto dřevo je schopno existovat bez nátěru. Má zároveň normální vlastnosti. Stárne a přirozenou cestou bude šednout a měnit se. Nakonec bude skoro černé. Pořád to nějak žije."

Architekt si uvědomuje, že většina lidí by se ve svém bytě nesmířila s betonovými stropy či stěnami. Přesto je podle autora beton sám o sobě dostatečně příjemný povrch, který už nepotřebuje žádnou další úpravu. Jako těžko následovatelné by také třeba mohly působit kovové dveře bez nátěru či obložení. Obojí v domě najdete.

"Trend použití pohledových betonů začali používat už v šedesátých letech Finové, postavili na tom krásu architektury. Šlo o spojení dřevo, beton, kov a najednou to bylo krásné. Tady to trochu naráží na přemýšlení lidí, myslí si, že beton je něco špatného. Setkáváme se s tím v podstatě na všech stavbách," vysvětluje architekt.

V rohu stojí profesionální kávovar a vedle mlýnek, stejný profesionál

V rohu stojí profesionální kávovar a vedle mlýnek, stejný profesionál. Kávy tady za měsíc při práci spotřebují tři kila

Na co v domě určitě nenatrefíte, jsou zbytečné věci. Obyvatel domu totiž razí teorii, že volné místnosti jen nabádají člověka k jejich hromadění. "Je to problém toho zaběhaného systému. Myslím, že na tom má hodně podíl socialismus, lidi museli pořád něco shánět. A když to sehnali, tak jim bylo líto se těch starých věcí zbavit. Sám mám s mnohými věcmi problém je vyhodit," říká architekt a dodává: "Snažím se žít co nejúsporněji a dělat i architekturu tímto stylem. Zkouším přesvědčovat lidi, aby i oni žili úsporně."

Přestože je v celém domě jen minimum nábytku, to málo pochází téměř výhradně z IKEA. Zbytek tvoří originální retrokousky. V ložnici stačí systém polic bez problémů k uložení hi-fi soupravy i knih. Skříně nahrazují pojízdné věšáky.

"Celá IKEA má chytrou myšlenku a tvrdím, že se spousta věcí dá výborně použít. Říkáme to i investorům. Oni ale často cítí, že to je něco méněcenného. Že to neodpovídá jejich úrovni. Ale pokud se to líbí a je to funkční, tak proč to nepoužít?" míní architekt.

Autor:



Nejčtenější

Horská chata v Orlických horách láká na všechny možné požitky

Těleso krbu nechala autorka interiéru vestavět do dřevěné stěny s úložným...

Postavit v horách chatu, která souzní s okolní přírodou i stavbami, není jednoduché. Zejména pokud má sloužit jak...

Milovaný dům za Prahou opustili. Postavili si lepší ve Slezsku

Dům je vzhledově téměř totožný s prvním, zděným domovem majitelů.

Aneta s Martinem neměli s bydlením problém. Žili se dvěma dětmi v pěkném zděném domě nedaleko Prahy, sousedé byli...



Katastrofy českých domácností. Co všechno dokážou naše zlaté ručičky

Stavební inspektoři při prohlídkách nemovitostí občas vidí neuvěřitelně...

Stavební inspektoři při prohlídkách nemovitostí občas vidí neuvěřitelně zfušovanou práci, nekvalitní provedení a někdy...

Překvapení pro přítelkyni. Niky je z pokoje za 200 tisíc nadšená

Niky je z nově zařízeného pokoje nadšená. Jakuba vyšla proměna na necelých 200...

Jakub bydlí v Praze na nábřeží. Své přítelkyni a herečce Niky uvolnil v bytě pokoj se secesními kachlovými kamny a...

Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

Další z rubriky

Usedlost v Krkonoších postavili za tři dny. Už sedm let dobře slouží

Plechová falcovaná krytina tmavě šedé barvy a lomenice, tedy dřevem obložený...

Útulná usedlost v Krkonoších na první pohled splývá se zdejší architekturou. Při bližším zkoumání ovšem nezapře dům z...

Snila o vaně a posteli. Na 22 metrů čtverečních se vešlo mnohem víc

Kromě úložného schodiště je v hlavní zóně umístěn žebřík, který usnadňuje...

Získat kvalitní bydlení za rozumnou cenu není na Tchaj-wanu snadné. Mladé ženě se po dostudování začalo vše točit kolem...

První republika sebrala šlechtě zámky. Mohla za to reforma i původ

Vranov nad Dyjí. V roce 1918 spravoval zámek a rozlehlé polnosti polský rod...

Deset let je u hradů a zámků jen chvilka v jejich historii. V letech 1918 až 1928 však u nás mnohé potkalo přelomové...



Najdete na iDNES.cz