Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní dům vypadá jako parník. Stojí na břehu Nisy a na střeše má zahradu

  1:00aktualizováno  1:00
Na břehu řeky Nisy nedaleko libereckého centra kotví parník s palubou a zahradou na střeše. Je to hodně netradiční dům. Inspirace dřevěnou lodí je zřejmá na první pohled. Ne nadarmo se tento neotřelý rodinný dům honosí titulem Stavba roku Libereckého kraje 2010.

Tradiční řešení tady nehledejte. Není tu jediná skříň na oblečení, ba ani klasická kuchyňská linka. Tak nějak vše ladí s přístupem k životu, který razí spoluautor domu, liberecký architekt Petr Stolín.

"Měl by tu být obývák, ale je z toho pracovna. Naším způsobem života je totiž pracovat a žít v práci, a tak mi to vyhovuje," vysvětluje využití největší místnosti v prvním patře domu, která slouží jako ateliér.

Nad rozloženými výkresy a počítači visí obří černobílá fotografie Ještědu od kamaráda fotografa Jiřího Jiroutka. Je tu třeba také trojrozměrný model domu se zakreslenými kótami. V rohu stojí profesionální kávovar a vedle mlýnek, stejný profesionál. Před chvílí vykouzlili malinké piccolo.

"Měl by tu být obývák, ale je z toho pracovna. Naším způsobem života je totiž pracovat a žít v práci, a tak mi to vyhovuje," vysvětluje využití největší místnosti v prvním patře domu architekt Petr Stolín

"Měl by tu být obývák, ale je z toho pracovna. Naším způsobem života je totiž pracovat a žít v práci, a tak mi to vyhovuje," vysvětluje využití největší místnosti v prvním patře domu architekt Petr Stolín

Vedle je nerezová kuchyňská deska a elektrický vařič se dvěma plotýnkami. Stůl slouží jako jídelní i jednací. U něj čtyřicet let stará židle, o které architekt tvrdí, že lepší nikdy neměl. "Bezvadně se na ní sedí, tak proč ji vyhazovat?"

"Snažím se co nejjednodušeji řešit celý způsob života. Moc toho nepotřebuju, ale bez dobré kafemašiny bych se obešel těžko. Kávy tady za měsíc při práci spotřebujeme tak tři kila," vysvětluje svoji filozofii.

Pohled přitáhne i zlatá profilovaná váza z 60. let s uschlými bodláky. "Podařilo se mi ji sehnat od jednoho člověka, od kterého jsem kupovala nábytek. Rád se jí zbavil. Já mám zase radost, že můžu vdechnout život věcem, co už nejsou k potřebě, a třeba je najdu i na staveništi. Ke každému předmětu se tady váže nějaký příběh," vysvětluje kolegyně architektka Alena Mičeková.

Staré a nové. Dům je ukázkou, že staré věci mohou ladit s moderními. Například zrcadlo v historickém rámu s minimalistickou koupelnou

Přestože je v celém domě jen minimum nábytku, to málo pochází téměř výhradně z IKEA. Zbytek tvoří originální retrokousky

V domě se pracuje i bydlí

Díky netradičně vyprojektované dispozici ateliéru se můžou obývat i dva ze tří dalších pokojů. Je to často jednodušší řešení, než večer po skončení práce zdlouhavě dojíždět na opačný konec Liberce.

Pokoje byly ostatně původně vyprojektovány pro klienty firmy sídlící v přízemí, nyní je mohou příležitostně využívat členové architektonického týmu. Lidé tu mohou bydlet, aniž se musí nějak potkávat.

V ateliéru jsou dvě koupelny i tři záchody. Do pokojů se vchází z chodby, ale také ze zavěšeného ocelového balkonu, který celou stavbu obtáčí. Připomíná moderní pavlač. Nebo třeba palubu lodi.

Žádné zbytečnosti. Architekt tvrdí, že se snaží žít co nejúsporněji a nehromadit věci

Žádné zbytečnosti. Architekt tvrdí, že se snaží žít co nejúsporněji a nehromadit věci

"Celý barák svítí, opravdu působí jako loď. Říkáme mu hausbót. Spoustu myšlenek, které by ten parník podpořilo, už pan profesor Sedláček neuskutečnil, ale i tak si myslím, že to dost evokuje loď," směje se Petr Stolín. Profesor Sedláček byl totiž původně autorem návrhu, ale v průběhu stavby zemřel a architekt Stolín pak dům dokončil.

Autor dům odvážně umístil do lokality, která je na první pohled bezvýznamná a pro řadu lidí nepřijatelná. Stojí vlastně v průmyslové zóně.

Z pohledu od silnice ho zakrývá nevzhledná ocelová hala, jedna ostatně stávala i namístě budoucí stavby roku. Tvůrce objevil kouzlo řeky a zeleň, která z druhého břehu celý tok obklopuje.

Denní světlo je i v koupelně

Denní světlo je i v koupelně

"Mám dojem, že to bylo i jedno z kritérií toho ocenění. Je to průmyslová zóna a přitom je využito absolutních kvalit, které doposud nikdo neobjevil. Mám pocit, že to může být i začátek dalšího následování," soudí architekt.

Pohled z balkonu na straně přiléhající k řece nabízí uklidňující pohled na tekoucí vodu, upravený břeh Nisy a stromy. Zeleně si mohou obyvatelé domu dosyta užívat i na střeše.

Slouží totiž jako rozlehlá terasa porostlá travou a rákosím. Vchod na ni je přímo z ateliéru. Dá se na ni dostat také schodištěm z přízemí. Na zajímavosti dodává terase stříbřitý artefakt, který je zbytkem z výtvarného díla bratří Stolínů.

"Terasu využíváme pořád. Je to vlastně další obývák, jen tu rostou luční květy a tráva. Vytvořili jsme tu přírodní koutek a oddělili jsme se od toho vedlejšího průmyslu. Je tu pro nás oáza klidu," podtrhl architekt.

Staré a nové. Dům je ukázkou, že staré věci mohou ladit s moderními. Například zrcadlo v historickém rámu s minimalistickou koupelnouStaré a nové. Dům je ukázkou, že staré věci mohou ladit s moderními. Například zrcadlo v historickém rámu s minimalistickou koupelnou

Staré a nové. Dům je ukázkou, že staré věci mohou ladit s moderními. Například zrcadlo v historickém rámu s minimalistickou koupelnou

Beton a kovové dveře

Dům působí díky obkladu ze sibiřského modřínu přírodně i navenek. "Toto dřevo je schopno existovat bez nátěru. Má zároveň normální vlastnosti. Stárne a přirozenou cestou bude šednout a měnit se. Nakonec bude skoro černé. Pořád to nějak žije."

Architekt si uvědomuje, že většina lidí by se ve svém bytě nesmířila s betonovými stropy či stěnami. Přesto je podle autora beton sám o sobě dostatečně příjemný povrch, který už nepotřebuje žádnou další úpravu. Jako těžko následovatelné by také třeba mohly působit kovové dveře bez nátěru či obložení. Obojí v domě najdete.

"Trend použití pohledových betonů začali používat už v šedesátých letech Finové, postavili na tom krásu architektury. Šlo o spojení dřevo, beton, kov a najednou to bylo krásné. Tady to trochu naráží na přemýšlení lidí, myslí si, že beton je něco špatného. Setkáváme se s tím v podstatě na všech stavbách," vysvětluje architekt.

V rohu stojí profesionální kávovar a vedle mlýnek, stejný profesionál

V rohu stojí profesionální kávovar a vedle mlýnek, stejný profesionál. Kávy tady za měsíc při práci spotřebují tři kila

Na co v domě určitě nenatrefíte, jsou zbytečné věci. Obyvatel domu totiž razí teorii, že volné místnosti jen nabádají člověka k jejich hromadění. "Je to problém toho zaběhaného systému. Myslím, že na tom má hodně podíl socialismus, lidi museli pořád něco shánět. A když to sehnali, tak jim bylo líto se těch starých věcí zbavit. Sám mám s mnohými věcmi problém je vyhodit," říká architekt a dodává: "Snažím se žít co nejúsporněji a dělat i architekturu tímto stylem. Zkouším přesvědčovat lidi, aby i oni žili úsporně."

Přestože je v celém domě jen minimum nábytku, to málo pochází téměř výhradně z IKEA. Zbytek tvoří originální retrokousky. V ložnici stačí systém polic bez problémů k uložení hi-fi soupravy i knih. Skříně nahrazují pojízdné věšáky.

"Celá IKEA má chytrou myšlenku a tvrdím, že se spousta věcí dá výborně použít. Říkáme to i investorům. Oni ale často cítí, že to je něco méněcenného. Že to neodpovídá jejich úrovni. Ale pokud se to líbí a je to funkční, tak proč to nepoužít?" míní architekt.

Autor:






Nejčtenější

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť nešlo o žádný přepych. Čeští umělci rádi...  celý článek

Na vylepšení kuchyně si Hanka přichystala 200 tisíc korun. Cenu nakonec musela...
Hanka touží po venkovské kuchyni. Návrhářka se kýči šikovně vyhnula

V dalším dílu televizního pořadu o bydlení se tvůrčí tým pod vedením designérky Denisy Bartošové pustí do rekonstrukce kuchyně paní Hanky, která opustila...  celý článek

Pavlína Janků, Posezení. Lavoru i kanystru buď věčná chvála!
Úlovky ze smeťáku či sběrného dvora lze proměnit na designové kousky

Poničené a staré věci nemusí skončit v kamnech nebo ve sběrných dvorech. To dokazuje už pátým rokem soutěž Balakryl Recy věci, kde o vítězi rozhoduje...  celý článek

Památkově chráněná třípodlažní vila stojí na reprezentativní parcele na rohu...
Hurá dovnitř. Kubistická Kovařovicova vila v Praze se otvírá veřejnosti

Bedřich Kovařovic, stavitel a inspektor stavebních podniků, si podle návrhu architekta Josefa Chochola nechal v letech 1912 a 1913 postavit kubistickou vilu....  celý článek

Další z rubriky

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť nešlo o žádný přepych. Čeští umělci rádi...  celý článek

Nejvýraznějším prvkem pokoje je omyvatelná velkoplošná tapeta s mapou světa a...
Útulné doupě za 60 tisíc korun ovládla zvířata a tapeta s mapou světa

Manželé chtějí pro svého syna dětský pokoj inspirovaný safari. Útulné doupě musí mít ale praktický základ, s kterým bude chlapec dále růst. Rodiče si na...  celý článek

Pavlína Janků, Posezení. Lavoru i kanystru buď věčná chvála!
Úlovky ze smeťáku či sběrného dvora lze proměnit na designové kousky

Poničené a staré věci nemusí skončit v kamnech nebo ve sběrných dvorech. To dokazuje už pátým rokem soutěž Balakryl Recy věci, kde o vítězi rozhoduje...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.