U montovaných dřevěných domků záleží na kvalitě materiálů

-
Někteří odborníci tuto nedůvěru přičítají zkušenostem se zastaralými „okály“, které se v Čechách licenčně stavěly před více než dvaceti lety. V prvních letech se na jejich výrobu používaly některé materiály, o nichž se až dodatečně zjistilo, že obsahují škodlivé azbesty či formaldehydy. Současné domy se však stavějí zcela jiným systémem a tomu také odpovídají jejich vlastnosti. Záruka třicet let není výjimkou, tepelně izolační vlastnosti dvakrát až třikrát překračují současné normy.

V DĺLNĚ ČI NA STAVBĚ
V současné době existují dva základní systémy stavby dřevěných domů. Kanadský a americký systém počítá s tím, že se přímo na místě, kde bude dům stát, postaví dřevěná konstrukce. Ta se postupně opláští a vyplní izolací. „Podobně se stavělo dávno v minulosti. Postavila se takzvaná příhradová konstrukce, která se pak vyplnila čímkoli, od vepřovic až po cihly,“ vysvětluje Adam Soukup z firmy Hanse Haus, jejíž dřevodomky se do Čech dovážejí z Německa.
Nevýhodou tohoto systému je to, že se velká část stavby odehrává venku, kdy nikdo nemůže zaručit optimální podmínky. Nejenže do připraveného dřeva prší, hůř je také možné uhlídat přesnost zpracování a technologickou kázeň.
V Evropě, která zatím není tak „posedlá“ stěhováním z místa na místo, k rodinnému domu má osobnější vztah, a vyžaduje proto od něj dlouhou životnost, se zavedl jiný systém. Stěna po stěně se postaví pod střechou v továrně, kde neprší a výroba je prakticky automatizovaná. Tím se dosáhne jednotné kvality a opracování jednotlivých dílů je přesnější. Na připravené základy se pak během jednoho až dvou dní sestaví celý dům včetně střechy, takže se riziko zmoknutí stavby podstatně zmenší.

EXKURZE NAPOVĺ
Pro toho, kdo se zahledí do některého z nabízených dřevodomků, je nejpodstatnější kvalita použitého dřeva. S tou souvisí i životnost domu. „Když vám hotové panely přivezou na stavbu, nevidíte dovnitř a výrobce může naslibovat leccos,“ upozorňuje Oldřich Šebek z firmy Atrium, která je jedním z domácích výrobců. „Teprve po dvou, třech letech zjistíte, že nekvalitně vysušené dřevo pracuje, dům se hne, v rozích se objevují trhliny. Pokud pak dostanete běžnou dvouletou záruku, na stížnosti je pozdě,“ popisuje katastrofické scénáře Oldřich Šebek.
Proto doporučuje všem zájemcům o montovaný dřevodomek, aby nelitovali námahy a času a přijeli přímo do sídla firmy, kde se dům bude vyrábět, a nechali se provést tovární halou. Pokud firma poblíž staví některý ze svých domků, je výhodné obhlídnout i tuto stavbu. Právě pohledem na nezakryté konstrukce se pozná, jak precizně firma pracuje.

LEPENÉ DŘEVO SE NEZKROUTĺ
S podobnou strategií souhlasí i Adam Soukup: „Lidé by se hlavně měli dívat, z čeho je vyrobená kostra domu. V žádném případě by se neměly používat hranoly z masivního dřeva, musí být slepené z několika vrstev, aby se v budoucnu nekroutily.“ Lepené hranoly jsou pochopitelně dražší než běžné trámy, proto je rozdíl poznat i na ceně dodávaných domů. Než se někdo rozhodne pro podezřele lacinou variantu, měl by si raději zkontrolovat, zda není stavba ošizená.
Existují naopak i firmy, které se kvalitou i cenou řadí do nejvyšších tříd. Ty nepoužívají dokonce na zakrytí stěny u nás běžnou dřevotřísku, ale vrstvené pláty dřeva podobné překližce. Tak zaručí, že celý systém je po celou dobu života naprosto stabilní. Tyto domy jsou však často dražší než domy z cihel a jiných běžných materiálů. Zatímco solidní tuzemský dvoupodlažní rodinný domek lze pořídit za ceny kolem dvou milionů korun, často včetně základové desky, lpění na dokonalosti „po něměcku“ přijde u větších staveb budoucího majitele i na pět milionů korun.

IZOLACE MÁ DVĚ VRSTVY
Montované dřevodomky jsou pověstné svými výbornými izolačními vlastnostmi. Tepelný odpor stěn se většinou pohybuje kolem hodnoty pět, což je dvojnásobek současné normy. Dosáhne se toho tím, že vnitřek stěny je vyplněný minerální vlnou, obvodové stěny jsou navíc obalené vrstvou polystyrenu. Tento princip bývá u všech firem stejný, odlišnosti se najdou v tloušťkách jednotlivých vrstev. Některé společnosti mají masivnější konstrukční část a tenčí vrstvu polystyrenu, u některých je konstrukce subtilnější a vnější izolace je masivní. „Je to v podstatě jedno, tepelné odpory obou vrstev se sčítají,“ říká Oldřich Šebek. „Každý výrobce má jiným způsobem vyřešenou statiku domu a od toho se odvozuje i tloušťka základního modulu,“ vysvětluje.
Velký pozor by výrobci měli dávat na pečlivé vyplnění prostoru ve stěně. „Stačí, když některý nesvědomitý pracovník vynechá ve stěně kousek místa bez izolace, a okamžitě vzniká tepelný most,“ upozorňuje specialista na úspory energií Roman Šubrt s tím, že v těchto místech hrozí kondenzace vlhkosti a následná tvorba plísní.
Proto někteří velcí výrobci vlastní linky, pomocí kterých se vnitřní izolace provádějí automaticky bez zásahu člověka a lepí se ke stěnám za tepla tak, aby nehrozilo po letech sesunutí izolací vlastní vahou. I ti seriózní výrobci, kteří podobnou linku nevlastní, se snaží vyplňovat dutiny nejraději ve dvou vrstvách, aby se případné škvíry mezi pruhy izolačních materiálů překrývaly podobně jako cihly ve zdi.

ZATOPĺ I MALÝ KOTEL
Dobré izolační vlastnosti stěn umožňují výrazně ušetřit na topení. Pořizovací náklady na nízkovýkonové kotle jsou nižší, jejich provoz je úsporný. Proto se dříve často do dřevodomků instalovaly elektrické kotle či přímotopy. Někteří specialisté však upozorňují, že přímotopnou sazbu je možné využívat pouze 20 hodin denně. Protože v dřevodomku nelze počítat s akumulací tepla do stěn, hrozí, že během čtyř zbylých hodin dům vychladne. Proto doporučují raději plynové topení, které pak s minimálním úsilím zajistí stálou teplotu.

Co požadovat po výrobci montovaného domku:
- certifikát státní zkušebmy
- použití lepených dřevěných materiálů
- použití speciálních fasádních systémů pro dřevostavby
- možnost návštěvy ve výrobní hale
- možnost návštěvy rozestavěného domku

Vnitřní úpravy trvají podstatně déle než hrubá stavba. Přesto je montovaná dřevostavba jedním z nejrychlejších způsobů, jak se brzy nastěhovat.

Montážní firma přijede ráno a na připravenou základovou desku či sklep začne stavět obvodové stěny. Deska by měla v tomto okamžiku být už alespoň měsíc stará, aby případná vlhkost nepoškodila dřevěnou konstrukci.

Před polednem je půdorys budovy prakticky hotový, okna, dveře a ostatní stavební otvory se nemusí osazovat, protože jsou připravené už z výroby. Části citlivé na poškrábání jsou z továrny pečlivě zabalené.

Stropy a podlahy jsou tvořeny lepenými trámy, do mezer mezi nimi je vložena vrstva minerální vaty. Zespodu bývá rošt se sádrokartonovým podhledem, podlahu tvoří buď suchá podlaha typu Knauf, nebo plovoucí betonová deska.

Pokud se staví v zimě, mohou do zatepleného přízemí nastoupit elektrikáři a ostatní profese. Dokonalého a „zimotěsného“ spojení se dosáhne spojením panelů na pero s drážkou.

Po návratu z práce bývají budoucí obyvatelé domu v šoku. To, co považovali za reklamní trik, se stává skutečností - dům je až na položení střešní krytiny v hrubých rysech hotový.

Nosnou konstrukci z lepeného dřeva zakrývá obvykle dřevotříska, zevnitř se nesmí zapomenout na parozábranu, stěnu interiéru tvoří sádrokarton nejčastěji s tapetou Pestruktou. Venkovní stranu tvoří vrstva polystyrénu pokrytá plastickou omítkou.