Začátek příběhu vily Sklenářky je spjatý s láskou továrníka Rudolfa Seykory k herečce a operní pěvkyni Otýlii Sklenářové Malé.
Učitelka Emy Destinnové
Otýlie Sklenářová-Malá čtyřicet let úspěšně působila v Prozatímním a pak v Národním divadle. Kromě toho učila, mimo jiné Emu Destinnovou. V roce 1867 si vzala divadelního tajemníka Josefa Sklenáře, její krása a hlas však lákaly i jiné muže. Patřil k nim i Rudolf Seykora, spolumajitel kostelecké továrny na kůže. Jejich známost se vyvinula v milenecký vztah.
Vila Sklenářka na dobových pohlednicích
V roce 1886 začal Seykora stavět neorenesanční vilu u Kostelce. Dokončil ji někdy v letech 1904 až 1906, těsně poté, co Sklenářová uzavřela kariéru. Ve vile pěvkyni hostil a na důkaz lásky po ní dům pojmenoval. Na stavbu si najal kosteleckého rodáka Václava Roštlapila, autora pražské Strakovy akademie a léčebny v Bohnicích.
Milenecký život však netrval dlouho. Sklenářová zemřela v roce 1912. Další rána do Seykorova života přišla o 12 let později, kdy rodinná továrna zkrachovala. V lednu 1927 koželuh zemřel. "Jediná památka na Seykoru je pietní deska, kterou jsme našli na půdě. Nyní visí u vchodu do budovy," říká současný majitel Jan Misík.
Pamětní deska Rudolfa Seykory, který vilu Sklenářku nechal postavit
Hitlerjugend i škola v přírodě
Po Seykorově smrti vlastnilo vilu devět dědiců. "V roce 1931 ji prodali v dražbě, za války zde sídlila Hitlerjugend. Po znárodnění, asi v roce 1959, dům obsadila školská správa Prahy 10," shrnuje Misík. Pak sem jezdily pražské děti na školu v přírodě.
Vilu před válkou koupila rodina Jana Misíka, pak o ni přišla a v září 1991 ji dostala zpět v restituci. Majitelé ji začali pronajímat, jako první ji udali americké náboženské organizaci Harvest International Ministries, která tu provozovala Biblickou univerzitu.
V roce 1886 továrník Seykora začal stavět neorenesanční vilu u Kostelce. Dokončil ji v letech 1904 až 1906
"Pak se tu vystřídala řada nájemců provozujících restauraci a ubytování. Já jsem vilu získal v roce 2005 darem od prarodičů," vypráví Misík. Kromě zanedbané nemovitosti zdědil zdejší chov pávů. Ti se pro studenta zoologie stali koníčkem.
"Pávi ke Sklenářce patří, žijí tu přes třicet let už v několikáté generaci. Většinu roku se o sebe dokážou postarat sami, a dokonce se jim občas podaří i odchovat mláďata," říká majitel Sklenářky.
Zdeněk Sokol je vůdčí osobností komunity, která ve vile a jejím okolí plánuje vybudovat ekonomicky i energeticky soběstačné společenství
Místo pro meditace
Od loňského října si Sklenářku pronajímá občanské sdružení Nová Země. Volnomyšlenkářská komunita tu buduje ekologické, energeticky a ekonomicky nezávislé centrum.
Živí se pěstováním vlastních plodin, část potřeb si opatřuje barterovým obchodem a prací dobrovolníků. Kdokoliv sem může přijet a zůstat pár dní za dobrovolný poplatek. Sdružení tu pořádá koncerty, meditační víkendy a konference o alternativním způsobu života.
Sdružení Nová Země pořádá ve vile Sklenářce koncerty, meditační víkendy a konference o alternativním způsobu života
"Plánujeme tu vytvořit pódium a přírodní amfiteátr pro pořádání koncertů, divadel a jiných představení pro veřejnost. Chystáme výstavbu alternativních staveb pro trvalé bydlení, pořádání letních workshopů, seminářů a dalších akcí," říká Zdeněk Sokol, vůdčí osobnost komunity. Jan Misík jim nebrání. Vilu získal v dezolátním stavu, nájemníci ji na vlastní náklady rekonstruují a vracejí jí původní lesk.
VILA SKLENÁŘKA
|
Adresa: Sklenářka 458, Kostelec nad Orlicí
