Termostatické baterie ušetří peníze, ale nejsou pro každého

  • 20
Je pěkné psát (i číst) o výhodách termostatických baterií. Jenže, když dojde na lámání chleba a vejdete do obchodu, těžko určíte, která je pro vás ta pravá a zda ji vůbec využijete. Termostatická baterie sice nabízí úspory vody i energie v desítkách procent, nehodí se ale do každého bytu.

Anebo lépe řečeno – ne všude může fungovat k vaší spokojenosti. Může se stát, že ji s velkou pompou koupíte, ale všude nabízený výsledek, tedy stabilní teplota, se prostě nedostaví.

Kde je jí dobře
Nejlepší výsledky dosáhnete samozřejmě tam, kde byste ji vlastně ani nepotřebovali. Tedy v domech a bytech, kde se dodávka teplé užitkové vody zajišťuje buď centrálním zásobováním z teplárny, anebo tam, kde si ji sami ohříváte do zásobníku (bojleru).

Oba způsoby totiž dávají stabilně teplou vodu, navíc v dostatečném množství, takže baterie dostává vše, co potřebuje k bezchybné práci.

Pokud bydlíte v domě, kde je víc odběrních míst ve více podlažích, bude zásobování teplou vodou zřejmě zajištěno pomocí cirkulačního čerpadla, které má za úkol zajistit, aby voda v trubkách nevystydla.

Neustále koluje stoupačkami a v zásobníku se dohřívá na požadovanou teplotu. „Někdo se ale snaží ušetřit a čerpadlo vypíná. Jenže pak se stane, že dlouho trvá, než se vytlačí studená voda a na jeho místo se dostane teplá. U mechanické baterie se nic nestane, prostě musíte počkat, ale třeba supermoderní elektronické termostaty ve sprchových boxech tím opravdu trpí,“ upozorňuje servisní technik výrobce Ideal Standard Petr Hruška.

„Berte to tak, že každý komfort něco stojí,“ doplňuje. Lze ale podle něho udělat i kompromis – zapojit čerpadlo na spínací hodiny tak, aby fungovalo vždy, kdy se předpokládá v koupelně provoz, tedy ráno a večer.

A co kotel?
V posledních patnácti letech se doslova roztrhl pytel s nabídkou malých závěsných kotlů, které jsou zároveň vybaveny malým výměníkem na ohřev vody.

Je sice pěkné takto vytápět dům, ale kdo se rozhodne podobný kombinovaný kotel koupit, měl by vědět, že jeho nedostatkem často bývá jen omezený výkon určený k ohřevu vody.

Můžete pak koupit i tu nejdražší baterii, ale pokud ji „nenakrmíte“, stabilně teplá voda z ní nepoteče. Proto by majitelé kombinovaných kotlů měli nastavit výkony tak, aby z něho vycházela voda alespoň o teplotě 50 °C nebo prostě otočit regulátor na maximum.

„Asi vám to zase připadá jako plýtvání, ale termostat, pokud má vodu namíchat na 38 stupňů, musí mít směrem vzhůru rezervu. A z padesáti se mu to určitě povede lépe než ze čtyřiceti,“ vysvětluje Jiří Houška.

Stačí se podívat do technických údajů kteréhokoliv závěsného kotle. Například velmi výkonný kotel Euromaxx od Junkers vyrobí 2–8 litrů vody horké 60 °C za minutu, což odpovídá běžně otevřenému kohoutku.

Představte si ale, že se sprchujete a někdo pustí v kuchyni horkou vodu s tím, že umyje nádobí. V tom okamžiku sprchová baterie s veškerým termostatickým komfortem končí, protože kotel není schopný dodat dost teplé vody pro obě místa najednou. A jste namydleni, do slova a do písmene.

Některé kotle dokonce v technické specifikaci pouze udávají, že vyrobí například deset litrů vody, pokud ji ohřejí o 30 stupňů. Takže když bude ve vodovodu nebo studni studená 10 °C, ohřeje ji v tomto množství na pouhých 40 °C.

Stejně jako majitelé kotlů by technické návody číst i ti, kdo se chystají ke koupi plynové karmy nebo třeba elektrického průtokového ohřívače.

Když kolísá tlak
Je-li vám výše popsaného neštěstí málo, prodejte dům a najděte si nové místo mimo civilizaci tam, kde nebudete připojeni k městskému vodovodu.

Zařadíte se tak do skupinky lidí, kteří si zvykli na problémy s vlastní studnou. Obdivné výkřiky návštěv chválící kvalitu vody (a to opravdu můžete pít vodu z kohoutku???) nevyváží fakt, že tlak vody se při odběru ze studny neustále mění.

Domácí vodárna pracuje tak, že čerpadlo natlakuje expanzní nádobu například na 3,5 atmosféry. Když pak pouštíte vodu, nádobu postupně vyprazdňujete a tlak klesá.

Když spadne na hodnotu 2,5 atmosféry, čerpadlo se opět sepne a opět zvedne tlak na původní hodnotu. V praxi to ovšem znamená, že při větší spotřebě vody se třeba dvakrát za minutu změní její tlak o celou atmosféru.
 
Prakticky žádný z výrobců vám zřejmě nezaručí správnou funkci termostatické baterie, pokud se sejde více podobných negativních vlivů, už jen proto, že podmínky mohou být v každém domě různé. Bohužel zřejmě nezbývá, než zariskovat a vyzkoušet v praxi nebo najít někoho, kdo už stejnou zkušenost udělal.


Další informace k tématu najdete v Living Koupelna 3/2005

Termostatické baterie jsou spořivé a bezpečné.

Termostatické baterie jsou spořivé a bezpečné.

Moderní termostat Tenso (Grohe) koupíte za 20 677 Kč.

Termostatická baterie Hansatwister, 14 450 Kč, Hansa

Baterii Atelier (Huber) koupíte za 13670 Kč.

Vanová termostatická baterie Ambienta (7324 Kč, Kludi).


Témata: kuchyně