Ve městech chybí zelené střechy a fasády. Přitom chrání před horkem

  1:00aktualizováno  1:00
Nikdy nebylo tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Toto „pořekadlo“ by si měli uvědomit všichni, kteří rozhodují o zeleni ve městech. Letošní horké léto ukázalo, že městské tepelné ostrovy zvyšují teplotu i o 8 °C v porovnání s tím, co lze naměřit v přírodě ve stejném klimatickém pásu.

Města bez zeleně či zelených střech trápí v horkém létě mnohem vyšší teploty než v jejich okolí. | foto: Profimedia.cz

Za vznikem takzvaných tepelných ostrovů stojí ubývání či úplná absence zeleně a betonová zástavba, tato kombinace vede k zamezení kondenzace vzdušné vlhkosti a vzniku deště. Pomoci by mohly třeba zelené střechy a fasády, které dokážou vodu odvádět pozvolna, zamezují tak přehřívání prostředí.

Třeba v Praze je podle architekta Petra Leška, který se zabývá zlepšováním veřejného prostoru, plno staveb, jejichž architektura není tolik cenná, že by ji nemohla zeleň zakrýt, ideální by takový přístup byl podle něho pro panelové domy. Samozřejmě by měl být ve městech dostatek vodních ploch včetně kašen, parků a stromů v ulicích.

Vertikální zahrady vzbuzují příjemné pocity dokonce i u skupin, které mají...

Vertikální zahrady vzbuzují příjemné pocity dokonce i u skupin, které mají sklony k vandalismu.

Princip „škodlivosti“ tepelných ostrovů je jednoduchý: horký vzduch stoupající z rozehřátých betonových ploch nad město znemožňuje kondenzaci vzdušné vlhkosti, mraky jsou tak často vytěsněny mimo pevninu nebo do míst, kde je teplota nižší. Teprve tam se pak tvoří srážky. Vysoké teploty zhoršují nejen kvalitu životního prostředí, ale ovlivňují i psychiku a produktivitu člověka.

„Městské tepelné ostrovy jsou čím dál tím naléhavějším problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu urbanizovaného prostředí, a tím i kvalitu života samotných obyvatel,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Rada se tak v této otázce dlouhodobě angažuje a poukazuje na důležitost a význam zelených střech a fasád. Za konkrétní řešení však zodpovídají jiní.

V Praze byl sice přijatý Implementační plán Adaptační strategie hlavního města na klimatickou změnu pro roky 2018 až 2019, jehož cílem je mimo jiné snížit negativní vliv extrémních teplot v metropoli a zmenšit rozsah tepelného ostrova prostřednictvím rozvoje konceptu zelené infrastruktury, jenže odolá tlaku developerů?

Fotogalerie

Proti Metropolitnímu plánu, který je s tímto plánem často v rozporu a podle stavebního zákona by měl začít platit nejpozději 1. ledna 2023, se postavila řada městských částí. Vadí jim třeba možnost zastavět zeleň či zahušťování výstavby. Jen Praha 5 podala více než 500 výtek.

Přitom jeden jediný vzrostlý strom funguje jako „klimatizace“ s výkonem až 30 kilowattů. Takže se vyplatí bojovat za zachování třeba jediného stromu před vaším panelákem.

Praha však neumí ani „hospodařit“ s vodou. Na území Prahy je množství vltavských přítoků, potoků a rybníků, i ty mohou zlepšovat horké městské prostředí o pár stupňů. „Ale Metropolitní plán na ně nepamatuje. Nic jiného než vodu a zeleň nemáme. I drahé klimatizace fungují na stejném principu,“ připomíná Petr Lešek.

Někteří developeři už na vznik tepelných ostrovů reagují: „Měli bychom se inspirovat a vlastně kopírovat jednoduché, v přírodě běžně fungující principy: vnést do městského prostředí přírodě blízké hospodaření s dešťovými vodami. Na projektech pracujeme s konceptem takzvané. zelenomodré infrastruktury. Srážkové vody zadržujeme například vsakem v průlezech a po zachycení je využíváme na závlahu nebo je alespoň zpomalujeme pomocí stále více se do projektů prosazujících zelených střech,“ tvrdí Eva Neudertová ze společnosti Skanska Reality.

Efekt zelených střech

Zelené střechy totiž dokážou snížit teplotu v městské zástavbě o více než 8 °C. Zároveň, společně se zelenými fasádami, zvyšují energetickou efektivnost staveb a příznivě ovlivňují i biodiverzitu dané lokality.

Zelené střechy dokážou snížit teplotu v městské zástavbě o více než 8 °C.

Zelené střechy dokážou snížit teplotu v městské zástavbě o více než 8 °C.

„Rostliny prostřednictvím mechanismu evapotranspirace zajišťují jak ochlazování vlastních tkání, tak celé plochy střechy a jejího okolí. Podmínkou je samozřejmě funkční zelená střecha s živou vegetační vrstvou. V intenzivní zástavbě může stoprocentní aplikace zelených střech na střešní krajinu snižovat za horkých dní teplotu v zástavbě až o 8,3 °C,“ uvádí Antonín Vejmelka z firmy Sedum Top Solution.

Josef Hoffmann z divize Isover společnosti Saint-Gobain Construction Products dodává: „Aby se voda uložená ve vegetační střeše či fasádě odpařila, musí z okolí odebrat teplo. Tím okolí zbavuje tepla a ochlazuje jej. Vegetační porosty navíc absorbují mnohem méně slunečních paprsků než asfaltový či betonový povrch.“

Přínos energeticky úsporného vegetačního řešení tak tkví ve schopnosti akumulovat srážkovou vodu, měnit odtokové parametry, předcházet zahlcování stokové sítě a především vodu pozvolna odpařovat. Teplotní rozdíl mezi fasádami z klasických materiálů, jako je beton a sklo, a těmi zelenými s rostlinami, může být přitom až 50 °C.

Výrazné úspory energií a dlouhá životnost

Zelené střechy a fasády přinášejí značné energetické úspory. Například budova Javits Convention Center v New Yorku, která se pyšní druhou největší zelenou střechou ve Spojených státech, ročně ušetří až 26 % spotřeby energií. Úspory se však vždy odvíjejí od konkrétního případu a druhu vegetační střechy. I náročnost údržby závisí na zvoleném řešení.

Architektura propojená s vertikálními zahradami zajímá stále více architektů po...

Architektura propojená s vertikálními zahradami zajímá stále více architektů po celém světě.

„Fasáda tvořená popínavými rostlinami je prakticky bezúdržbová. Naproti tomu vertikální zahrady, u nichž je výrazná variabilita zastoupených rostlin, vyžadují vyšší údržbu. Vše jinak funguje automaticky díky elektronickému systému přihnojování a závlah. Podobné je to i v případě střech. Extenzivní neboli rozchodníkové střechy jsou v podstatě bezúdržbové, zatímco intenzivní se mnohdy z hlediska údržby podobají klasickým zahradám, které pochopitelně nějakou péči vyžadují,“ upozorňuje Libor Musil ze společnosti LIKO-S.

Z hlediska životnosti zelených střech a fasád záleží na použitých materiálech. Certifikované střešní elementy a substráty mohou dobře sloužit i více než 50 let. Zelená vegetační vrstva může navíc životnost běžné ploché střechy prodloužit až dvojnásobně, protože chrání hydroizolaci před nepříznivými klimatickými a mechanickými vlivy.

Autor:

Nejčtenější

Totální proměna koupelny velké 4 metry čtvereční. Vana musela pryč

Danielova koupelna v bytě po babičce je jako vystřižená z katalogu z 80. let....

Ragbista Daniel zdědil byt po babičce i s koupelnou z 80. let, která vkusu mladého muže nevyhovuje. Natož potřebám...

Chalupu zrekonstruovali, vyšlo je to však dráž než postavení nové

Při přestavbě zbyly z původního domu jen obvodové zdi a část střešní...

Ještě nedávno chalupa připomínala Šípkovou Růženku zarostlou v trní. Deset let v ní nikdo nebydlel. Pro budoucí plány...

Neměl peníze a chtěl bydlet ve svém. Postavil si dokonalý malý domek

Stavba věrně kopíruje minimalistické potřeby a nároky majitele, kromě stálého...

Finský architekt Olli Enne ještě během studií navrhl skromný domek, který lze postavit i na velmi nešikovných parcelách...

Typový dům byl dobrou volbou. Stékající vodě z polí se šikovně vyhnul

Žádné herbicidy, žádné fólie schované pod zeminou, voda v biotopu je upravená...

Děti vylétly z hnízda, založily svoje rodiny a do života Hanky a Karla vstoupila nová etapa. A tak vznikl dům v Brdech....

Obývací kuchyně pro rodinnou smečku. Pohodová proměna stála 100 tisíc

Paní Lenka se rozhodla proměnit svou obývací kuchyni.

Lenka si potřebuje doma především odpočinout. Její muž je často v zahraničí a ona tak tráví nejvíc času se svými dětmi,...

Další z rubriky

Bílou dřevostavbu si postavili u jezera jako vzpomínku na Itálii

Bílá lazura připomíná majitelům jejich italský pobyt.

Architekti Heidi a Esa Schroderusovi tráví jarní dovolenou, jako praví seveřani, na lyžích. V dubnu 2016 svou zmrzlou...

Ve svých návrzích si vystačí s bílou a dřevem. Protože méně je více

Vila Na Vyhlídce: architekti zvolili v celém domě kombinaci dřeva a bílé barvy,...

Jaké barvy a struktury jsou vhodné v interiéru? Architekti Pavel Salák a Daniel Pružina z ateliéru Versatile zastávají...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Najdete na iDNES.cz