Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Systém čeká změna

aktualizováno 
S e v e r n í Č e c h y - Nemocnice nemají peníze na moderní vybavení, na vyšší platy sester a lékařů, na operace se čeká dlouho, čekárny praktických lékařů jsou přeplněné.
Nemocnice nemají peníze na moderní vybavení, na vyšší platy sester a lékařů, na operace se čeká dlouho, čekárny praktických lékařů jsou přeplněné. Je české zdravotnictví, které má i řadu dalších problémů, připraveno vstoupit do Evropské unie? Tak znělo hlavní téma rozhlasového pořadu Na tapetě, který připravuje Mladá fronta Dnes a Český rozhlas Ústí nad Labem. Hovořili Jindra Pavlicová - členka České asociace sester, Markéta Staňková - Ústav teorie a praxe ošetřovatelství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, Karel Miller - ředitel Okresní chomutovské nemocnice, Jiří Švec - ředitel Nemocnice s poliklinikou v Mostě, Otakar Černý - tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví.

V jaké oblasti toho nemusíme tolik měnit?

Švec - Je třeba rozdělit celé zdravotnictví na několik oblastí - vybavení přístroji či personální obsazení.

Všech se vstup do unie dotkne. Vezměme například stavební systém. Nemocnice už jsou vybudované, ale je otázka, jak jsou vybavené uvnitř. To už je oblast, na níž se musíme připravovat. Personálně jsme na velmi dobré úrovni. Léky nakupujeme v dosti velkém rozsahu, možná i větším než v okolních zemích. S přístroji přinejmenším držíme krok.

Koho se dotkne vstup nejvíce? Lékařů, sester nebo pacientů?

Pavlicová - Pravděpodobně na sestry bude mít větší vliv než na lékaře. To vzhledem k ponechanému východnímu stylu vzdělávání. Česká sestra zatím způsobilostí k výkonu povolání neodpovídá evropskému standardu.

Černý - Lékaři jsou u nás vzdělávaní mimořádně slušně, na dobré úrovni. Systém vzdělávání zdravotních sester bude muset projít mnohými změnami, o nichž jednáme s ministerstvem zdravotnictví. Obecně ale v personálu žádný problém nevidím.

Je vzdělávací systém sester opravdu tak zastaralý?

Staňková - To, jak sestry získávají kvalifikaci, jak se připravují k povolání, je velmi zastaralé. Už všechny země východního bloku, které měly stejný systém na středních školách, jej opustily. Další, univerzitní vzdělávání sester máme výborné. To nám svět záviděl už před mnoha lety a dnes se to ještě prohlubuje. Například na lékařských fakultách v celé republice mají sestry příležitost doplnit si bakalářské studium v oboru ošetřovatelství.

Co se bude měnit na středních školách, aby lépe vyhovovaly?

Staňková - Uvažuje se o transformaci středních zdravotnických škol. Je tendence vzdělat sestry, aby byly všeobecně použitelné a teprve potom ji v dalším vzdělávání profilovat do dalších oborů. Nyní se diskutuje o tom, jaký obor na střední škole zůstane, zda bude končit maturitou. V současné době máme kolem sedmdesáti středních zdravotnických škol. Jsou výborně vybavené a byla by velká škoda je zrušit nebo je někomu předat. Ale všeobecné sestry by se měly vzdělávat až po střední škole na vyšším stupni studia.

Budou si muset stávající sestry doplňovat kvalifikaci?

Pavlicová - Sestry, které se učily podle platných stávajících norem, mají vzdělání, které musí být uznané. Pro budoucnost se utváří něco tak, abychom zajistili srovnatelné podmínky s Evropskou unií. Navíc jsme vytvořili registraci sester, to je novinka v České republice, jedná se o zatím dobrovolný systém celoživotního vzdělávání sester.

Hodně se mluví o platových podmínkách pracovníků zdravotnictví. Možná si mnoho sester řekne, že za tak málo peněz, které berou a se musíještě stále školit. Nemáte strach, že budou odcházet do jiných povolání?

Staňková - Zatím žasneme, jak velký zájem o registraci je, a očekáváme, že bude prestižní záležitostí zdravotnických zařízení mít co nejvíce registrovaných sester.

V čem jsme připraveni a v čem ne?

Černý - České zdravotnictví má jediný problém, to je nedostatek peněz. Směrnicím unie se však musíme přizpůsobit, abychom tam byli přijatí. Zdravotnictví jako takové moc velké změny nepotřebuje. Pacientů by se změny měly dotknout jenom ve smyslu zlepšení péče. Žádné změny neděláme proto, aby se něco zhoršilo. Mezi péčí u nás a v Evropě není tak velký rozdíl, možná i v náš prospěch.

Miller - Největší problém vidím ve vztahu personál a pacient. Morálka všech je ovlivněna předchozím čtyřicetiletým vývojem. Tady je největší úskalí. Navíc lidé se musí naučit chovat ohleduplně ke svému zdraví.

Nebude překážkou i jazyková bariéra?

Staňková - Zdravotní sestry zatím nejsou jazykově vybavené jako v zahraničí, kde každý mladší člověk mluví kromě své mateřštiny ještě jedním světovým jazykem. Na druhou stranu se ale zejména angličtina ale i němčina kolem hranic dost rychle rozšiřují. Je velmi výhodné, když se naše sestry jedou vzdělat do zahraničí nebo tam absolvují praxi. Pak se vrací a přiváží nový mrav, nový vztah k pacientům. Skutečně etika a komunikace je na jiné úrovni. Odbornost je srovnatelná, ale chybí nám lepší komunikace s pacientem, jeho lepší informovanost, samozřejmé respektování práv pacienta.

Miller - Lékaři podobně jako jiné profese mají určitou nevýhodu. Ale podle zkušeností z naší nemocnice vím, že dostatečný počet lékařů ovládá angličtinu, že jsou schopni se jí domluvit, někteří velice precisně, ale máme i skupinku lékařů, kteří na sobě ještě musí pracovat.

Jsou zdravotníci nějak motivováni, aby se učili?

Miller - Neznevýhodníme lékaře, kteří neumí anglicky nebo německy. Lékař má možnost účastnit se různých sympozií a kongresů. Pokud se jich chce účastnit, pak musí angličtinu ovládat.

Všichni tady zmínili vztah mezi pacientem a zdravotníkem. Můžete konkretizovat, co je tam tak špatného?

Švec - Neřekl bych, že vztah je špatný, ale není úplný, je trochu odtažitý, profesní a ne plně informovaný. Personál bude muset poskytovat více informací. Jako v každé jiné profesi jsou i tady lidé dobří, průměrní, s některými se i rozloučíme. Za loňský rok jsme dostali osmnáct stížností, z toho jednu na odborné medicínské pochybení personálu, ostatních sedmnáct na chování personálu.

Je tento vztah v zahraničí lidštější, profesionálnější, v čem je u nás ten problém?

Miller - Vidím určitou rezervu u našeho personálu v asertivitě. Měli by trochu asertivity přidat, být vlídnější k pacientovi není na škodu. Máme v nemocnici lidi, kteří jsou nemocní, něco je bolí a podle toho mají své nálady. Nad to je třeba se povznést.

Staňková - My jsme zvyklí na dominantnější roli zdravotníků vůči pacientům, ale v dobrém smyslu. Zdravotník určuje, co se bude dít, protože on tomu rozumí, a pacient se tím řídí. Zdravotníci v zahraničí vidí v pacientovi rovnocenného partnera a netroufají si za něj tolik rozhodovat. Proto ho o každém kroku informují a člověk, který je tím více odpovědný za své zdraví, má právo rozhodnout, co se s ním bude dít. Lékař předloží celou škálu možností a pacient se může rozhodnout a vybrat si. My jsem ale zvyklí pacientovi spíše oznámit, co se bude dál dít.

Miller - Pro pacienta to znamená větší odpovědnost a plnění základní povinnosti - pečovat o své zdraví. To znamená změnu životního stylu. Většinou dokud lidi nic nebolí, tak nad vším mávnou rukou a až když vznikne nějaký problém, pak rychle utíkají za pa

Švec - Dneska se s každým problémem chodí do nemocnice a naši praktičtí lékaři nejsou vždy připraveni a vybaveni, bývají přetíženi. Na západě je jiný systém, většina péče se odehrává v první linii.

Hovoří se o změnách atomového zákona. Jak se projeví?

Černý - Bude třeba vyměnit staré, zaostalé přístroje. To bude otázka peněz, které zdravotnictví nemá. Zatím nevím, kde je vezmeme, ale sehnat je musíme.

Miller - V chomutovské nemocnici jsme z vlastních zdrojů nebo za pomoci sbírek zajistili výměnu některých radiodiagnostických přístrojů. Ale nyní potřebujeme obměnit onkologické centrum. Právě stojíme před otázkou, zda draze opravovat starý přístroj, který sice vyhovuje normám, ale za dva roky je splňovat nebude. Nebo pořídit nový za třicet pět milionů, ale kde na něj teď vzít? Nemyslím si, že by bylo správné zvyšovat zdravotní pojištění. Je třeba sledovat, kam kolik peněz plyne, a kontrolovat jejich tok.

Švec - Nesouhlasím s tím, co říkal pan Černý, že je třeba nalít více peněz do zdravotnictví. Peníze, které jsou na zdravotnictví určeny, by měly stačit za předpokladu, že budou rozděleny účelně. Mostecké nemocnici se podařilo naplánovat výměnu přístrojů průběžně, takže dnes máme takové vybavení, které odpovídá novému zákonu.
Autor:



Nejčtenější

Z víkendové chalupy se stalo trvalé bydlení. Už zde i „starostují“

Rekonstrukce vrátila statku původní charakter zemědělského stavení 19. století.

České vesnice a městečka umí překvapit. Nejedno stavení je rodištěm nějakého významného krajana, který se na čas...

Koupila jeskyni a přistavěla. Noc ve skalních stěnách se stala senzací

Hladké bílé stěny vystupují ven z vrásek pískovce a vedou vyrovnaný dialog...

Španělská malířka a podnikatelka Pilar del Pino Lópezová vytvořila romantickou zónu, ve které je největším klenotem...



Z žalostného bytu v podkroví vytvořili vzdušný prostor pro rodinu

Osvětlení prostoru zajišťují velké žárovky zavěšené na trámech, nástěnná...

Ve splněný sen mladé rodiny se dvěma malými dětmi se proměnil žalostně vyhlížející podkrovní byt v Praze. Z garsonky se...

Opravili si dům „Citronek“, jsou nadšeni z okolí. Chybí jen terasa

Kvůli výrazné barvě fasády začali domu říkat Citronek.

Odejít z města a najít si bydlení v příjemném prostředí pro rodinu řeší zejména mladí lidé s dětmi. Nezřídka se vrhají...

Na ranní kávu jezdí výtahem na společnou terasu na střeše činžáku

Při grilování se na terasu vejdou jen dvě rodiny, proto nadšenci počítají s...

Mladá rodina dokázala něco neuvěřitelného: vybudovat i pro ostatní v domě svépomocí terasu na střeše starého činžáku....

Další z rubriky

Trefa do zeleného. Dům v soukromém lese je oázou pro vyčerpané měšťáky

V na míru vyrobené dřevěné kuchyňské lince je lednička s mrazákem, myčka a...

Domek vyrostl na několika kmenech stromů, které jsou i součástí interiéru. Dřevěná stavba stojí uprostřed...

Jiří dozoroval stavbu řadovky sám. Bylo to jeho nejlepší rozhodnutí

Charakter místa je utvářen původní zástavbou a klidnými zahrádkami.

V úzké uličce na okraji moravského velkoměsta stojí řadovka-dřevostavba. Na její realizaci dohlížel sám majitel domu....

Splněný sen. Nejlevnější rodinné domy od milionu korun

Za milion korun můžete bydlet v modulovém domě, za dva miliony už dosáhnete na...

Za milion korun můžete bydlet v modulovém domě, za dva miliony už dosáhnete na stavbu z betonových tvárnic a když...

Najdete na iDNES.cz