Přesto se v Česku můžeme pochlubit takovými unikáty, jako je pražská Staronová synagoga, nejstarší stále sloužící synagoga na světě, nebo druhá největší stavba svého druhu na území Evropy, kterou najdeme v Plzni.
Kdo se zajímá blíže o židovské památky, měl by začít návštěvou Prahy, nejstaršího a nejvýznamnějšího centra této kultury u nás. Jeho podobu zásadním způsobem změnila na přelomu 19. a 20. století radikální přestavba.
Prvním projevem spolupráce Židovské obce Praha a Ústavu pro studium totalitních režimů se stala expozice v pražské Jeruzalémské synagoze.
Tato takzvaná asanace pražského Židovského Města, které se od roku 1851 nazývalo Josefov, byla zcela ojedinělým zásahem do pražského historického jádra. Bylo zbořeno 288 domů, aby jich tu místo nich vyrostlo jen 83, a celkem 31 ulic a uliček nahradilo pouhých deset. Uchovány zůstaly jen Židovská radnice, Starý židovský hřbitov a šest z devíti zdejších synagog.
Další pražské ghetto se nacházelo na území Libně, kde přežila již jen zrenovovaná synagoga, další židovské rodiny se usazovaly v Karlíně nebo na Smíchově, movitější na Královských Vinohradech. Pro ně zde vyrostla na konci 19. století největší synagoga v celé habsburské monarchii, monumentální stavba se však stala obětí náletu v posledních měsících druhé světové války.
Jeruzalémská synagoga
Praha 1, Nové Město – Výrazně zdobená fasáda hýří barvami a uprostřed domovní fronty zaujme na první pohled až rozmařilou kombinací secesních a maurských prvků. Ve stejném, ne-li bohatším duchu na ni navazuje i pojetí interiéru. Synagoga původně nesla název Jubilejní chrám císaře Františka Josefa I., pojmenována tak byla na památku panovníkova padesátého výročí na trůnu.
Na počátku 20. století nahradila tři chrámy zbořené během asanace – Zigeinerovu, Velkodvorskou a Novou synagogu. Pojala 850 věřících a její pýchou byly varhany, původně poháněné elektromotorem podle návrhu Františka Křižíka. S výjimkou doby okupace, kdy zde byl zřízen sklad zabaveného židovského majetku, se tu konaly a konají pravidelné bohoslužby.
Jeruzalémská synagoga v Jeruzalémské ulici - Postavena jako náhrada za tři stržené synagogy při přestavbě Josefova.
Doporučujeme: Dnes synagoga slouží i výstavním a koncertním účelům. Poslechnout si zde lze i zrenovované varhany.
Staronová synagoga
Praha 1, Staré Město – Jedna z nejstarších evropských synagog slouží svému účelu již přes 700 let. Původně se nazývala Velká nebo Nová, teprve po vzniku dalších synagog získala své současné jméno. V raně gotickém stylu vybudovali dvoulodní stavbu zřejmě kameníci královské huti, kteří pracovali i na nedalekém klášteru sv. Anežky. Později byla přidána boční loď určená ženám, aby mohly okénky sledovat dění v hlavním prostoru, kam neměly přístup.
Tam probíhala i výuka a úřadoval vrchní rabín. Tím nejslavnějším se stal v 16. století Jehuda ben Becalel neboli rabbi Löw, tvůrce legendárního Golema, jehož pozůstatky byly podle legendy uloženy na půdě budovy, ale nenašel je tam při své dobrodružné výpravě ani „zuřivý“ reportér Egon Erwin Kisch.
Doporučujeme: Působivý starobylostí čišící interiér stále funkční synagogy, která je hlavní modlitebnou Židovské obce v Praze, má bohatou výzdobu a dochované starobylé prvky včetně kovaných lustrů nebo gotické mříže.
Staronová synagoga, Praha 1, Staré Město
Španělská synagoga
Praha 1, Staré Město – Jako vůbec poslední synagoga na území pražského Židovského Města byla zbudována v 60. letech 19. století stavba v maurském stylu, završená mohutnou kupolí. Vnitřní výzdoba napodobuje interiéry Alhambry, oblíbeného paláce muslimských vládců ve španělské Granadě. Bohaté zdobení ornamentálními a rostlinnými motivy stejně jako zlacení a barevné vitráže v oknech typické pro islám vytvářejí tajemnou atmosféru byzantské velkoleposti, zvlášť po nedávno dokončené velkorysé renovaci.
Zajímavostí je, že na stejném místě dříve stávala Stará škola, o níž se dochovaly první zmínky již z roku 1142. Prostá stavba sloužila jako duchovní stánek dlouhá staletí a posléze v ní byly jako ve vůbec první židovské modlitebně u nás instalovány varhany, na které zde několik let hrál autor naší hymny František Škroup, ačkoli nebyl židovského původu.
Španělská synagoga, Praha 1, Staré Město
Doporučujeme: V synagoze je umístěna expozice, která sleduje osudy Židů v českých zemích od josefínských reforem v 80. letech 18. století do poválečného období.
Velká synagoga, Plzeň
Původně měl být tento největší český a druhý největší svatostánek tohoto druhu v Evropě postaven v neogotickém slohu severského typu, ale příliš vysoké náklady si vyžádaly změnu plánů. Stavba započala roku 1891 poté, co se plzeňský stavitel a majitel cihelen Emanuel Klotz vzdal honoráře za vypracování stavebních plánů výměnou za to, že bude pověřen i vlastní výstavbou budovy.
Zhruba po dvou letech byla stavba dokončena a z pamětního listu uloženého v kopuli na špičce severní věže se dozvídáme, že celkové náklady na výstavbu činily 141 092,06 zlatých a k získání dalších finančních prostředků si obec sjednala úvěr ve výši 100 000 zlatých se splatností 33 a půl roku a s 4% úrokem.
Poté, co byla bohatá židovská komunita za druhé světové války téměř zlikvidována, sloužila rozlehlá stavba pro více než tisíc věřících opět jako modlitebna, ale od 70. let byla prázdná a chátrala. V posledních třech letech prošla synagoga i s přilehlým rabínským domem rozsáhlou rekonstrukcí. Doporučujeme: V dubnu 2022 byla synagoga opět otevřena pro veřejnost a je v ní umístěna nová stálá expozice s názvem Tady žili Židé.
Velká synagoga, Plzeň
Nová synagoga, Liberec
Nová synagoga v Liberci je vůbec první nově vystavěnou synagogou na území České republiky od doby druhé světové války. Moderní budova ze skla a kovu za více než půl miliardy korun pochází z ateliéru libereckého architekta Radima Kousala a je součástí nové liberecké knihovny. Je kontrastně obložená šedými kamennými deskami a stojí na místě Staré synagogy, kterou vypálili během křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 Němci.
Po letech, kdy prostranství sloužilo jako parkoviště, začala v roce 1997 výstavba trojúhlé budovy, která tvarově vychází z poloviny Davidovy hvězdy. Jde o odkaz na tři kultury, které se v regionu potkávají – českou, německou a židovskou.
Ze vstupní haly se schází chodbou vedoucí po obvodu trojúhelníku dolů nejprve do podlaží, kde je modlitebna. V podlaží pod ní je trojúhelníková společenská místnost pro výuku a setkávání. Dole v rohu jsou také umístěny kameny z původní Staré synagogy, které tvoří symbolickou Zeď nářků. Slavnostně byla otevřena 9. listopadu 2000, tedy v den 62. výročí jejího vypálení.
Nová synagoga, Liberec
Doporučujeme: V této modlitebně sedávají muži i ženy společně, jen na odlišných stranách místnosti. Vzhledem k tomu, že se na financování stavby podílelo Německo, bývá Nová synagoga označována též jako Stavba smíření.
Přední a Zadní synagoga, Třebíč
Ojedinělá čtvrť, která je zapsána i na seznamu UNESCO, se řadí mezi urbanisticky nejzachovalejší židovská města v Evropě. Má přes stovku dochovaných staveb včetně dvou synagog, domu rabína, chudobince, nemocnice, školy a dalších. Svou tvář získávala po dobu několika staletí.
Budova třebíčské Přední synagogy pochází zřejmě ze sklonku třicetileté války, o pár desítek let novější je zdejší synagoga nazývaná Zadní podle toho, že leží v zadní části židovské čtvrti. Má ovšem i další varianty názvu: Neuschul, Nová nebo Vysoká. U ní je rok, kdy byla postavena, znám, stalo se tak v roce 1669. Sloužila svému účelu do roku 1926, pak ji jako skladiště využívaly Subakovy koželužny, po jejich zániku národní podnik Zelenina Třebíč.
Na počátku 90. let začala postupná rekonstrukce. Ta odhalila fragmenty původních nástěnných maleb, které pokrývaly celý prostor synagogy. Jde především o biblické verše v hebrejštině a citáty ze sbírky židovských zákonů, Talmudu. V současnosti slouží jako výstavní a koncertní sál, na ženské galerii je umístěna muzejní expozice.
Přední a Zadní synagoga, Třebíč
Doporučujeme: V sousední budově je turistické informační centrum Zadní synagoga, kde si lze domluvit prohlídky s průvodcem, ubytování nebo pořídit vstupenky na zdejší kulturní akce.
Šachova synagoga, Holešov
Jediná synagoga takzvaného polského typu, která se zachovala v původní podobě, bývá označována za unikát. Stojí na místě původní dřevěné synagogy, která roku 1560 podlehla požáru. Na jejím místě vyrostla stavba v renesančním duchu, později upravená a rozšířená.
V přízemí dvoupatrové budovy je hlavní modlitební sál, v jehož středu stojí pódium, bima, odkud se četla Tóra a vyhlašovaly soudní výroky. Jižní stěna hlavního sálu je otevřena dvěma otvory do ženské galerie, která je v prvním patře budovy. V této místnosti se dochovaly zlomky nástěnných hebrejských textů lemovaných lištami s ovocným a květinovým dekorem.
Nad ženskou galerií najdete místnost, která byla původně školou a je přístupná samostatně strmým schodištěm. Tuto místnost zastřešuje nádherně zdobený dřevěný strop s květinovými, ovocnými a zvířecími motivy pocházející z roku 1737.
Doporučujeme: V dnešní době je v ženské galerii i v bývalé židovské škole umístěna expozice Židé a Morava, Druhá část expozice seznamuje s židovskými památkami na Moravě.
Agudas Achim, Brno
Agudas Achim, Brno
Synagoga ve funkcionalistickém stylu byla postavena z prostředků získaných finanční sbírkou ortodoxních židovských spolků zastřešených Společenstvím bratří (Agudas Achim) v roce 1936.
Architektu Ottovi Eislerovi se podařilo skloubit ortodoxní požadavky náboženského rituálu se strohou jednoduchostí budovy navržené v puristickém stylu.
Před deseti lety prošla celkovou rekonstrukcí, kdy byla dodržena i původní tradiční barevnost vnitřní výmalby. Vnitřek zaplnily kopie původních lavic z bukového dřeva, které nabízejí 262 míst k sezení jak v přízemí modlitebny, tak na ženské galerii.
Krnovská synagoga, Krnov
Novorománskou stavbu s oblíbenými maurskými prvky zdobí na východním průčelí dvě věže. Uvnitř upoutá pozornost dřevěný kazetový malovaný strop a po třech stranách sálu dřevěná galerie pro ženy na litinových sloupech.
Stavba výjimečně unikla obsazení německou armádou a zničení, později sloužila jako městská tržnice, sklady nebo archiv. Ten musel být vyklizen po povodni v roce 1997. Budova byla před deseti lety nákladně rekonstruována a dnes hostí muzejní expozici Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci.
Nová synagoga, Velké Meziříčí
Z původních tří synagog zdejší starobylé židovské čtvrti se dochovaly dvě: Stará synagoga a Nová synagoga. Stará je dlouhodobě uzavřena, Nová z roku 1870 je na první pohled velmi nápadná stavba z červených a černých cihel v novogotickém stylu. Bohoslužby se zde konaly do začátku druhé světové války, později tu byl sklad a pak se do ní nastěhovala asijská tržnice.
Nová synagoga, Velké Meziříčí
Autorem projektu byl vídeňský architekt August Prokop, který do oken navrhl barevné vitráže se symbolem Davidovy hvězdy a nad vchod umístil hebrejské citáty z Bible.
Templ, Český Krumlov
Synagoga byla postavena v roce 1909 v novorománském stylu se secesními prvky. Architekt Victor Kafka ji korunoval neobvyklou osmibokou věží. Šlo o vůbec první stavbu v celém Rakousku-Uhersku, na jejíž stavbu byla použita železobetonová konstrukce.
Interiér s nápadně modře vymalovanou klenbou zaplňují lavice pro 180 věřících, levá řada je určena pro muže, pravá pro ženy a děti. Před sametovou revolucí sloužila jako skladiště kulis pro slavné barokní divadlo na místním zámku, pak byla navrácena Židovské obci Praha.
Synagoga, Čáslav
Vyhledávaný architekt Wilhelm Stiassny se podepsal na řadě vídeňských památek od židovské obřadní síně po mauzoleum rodiny Rothschildovy. Prahu obohatil o Jubilejní a Vinohradskou synagogu, velmi podařená je i jeho čáslavská synagoga v maurském duchu. Exteriér se dodnes zachoval v původní podobě, stejně jako uvnitř dřevěný kazetový strop nebo ženská galerie.
Synagoga, Čáslav
Mohutná dvoupatrová budova pro 250 věřících v současné době prochází několikafázovou rekonstrukcí, která by měla budovu zpřístupnit veřejnosti a změnit ji ve společensko-kulturní centrum s bohatým kulturně-vzdělávacím programem organizovaným Židovskou obcí v Praze.
Synagoga, Děčín
Nepřehlédnutelná secesní stavba na úpatí Pastýřské stěny vyrostla roku 1907 na místě bývalé tělocvičny. Když ji v roce 1941 obsadili nacisté, nakreslili na podlahu mapu Anglie a bavili se tím, že na ni z balkonu házeli bombičky.
Od roku 1966 zde sídlil okresní archiv a dnes je v ní kancelář Židovské obce v Děčíně, modlitebna a kulturní sál, v němž se konají výstavy a koncerty. Jde o jedinou synagogu, která se dochovala na severu Čech.
