Svěcený: Na chatě nesnesu žádný luxus

Houslový virtuos Jaroslav Svěcený žije v Praze, ale pokud to jde, odjíždí na svou chatu na Sázavu. Tam, jak sám říká, si nejlépe odpočine. Od svých pěti let jezdí Jaroslav Svěcený do dřevěné chatky, kterou postavil jeho otec přímo u řeky Sázavy. Během desetiletí se různými přístavbami zvětšila, přesto neztratila nic ze svého půvabu.

"Cítím tady ohromné spojení s přírodou a to je nádhera," pochvaluje si Svěcený.

Proslulý houslista Jaroslav Svěcený jezdí na sázavskou chatu odpočívat. Považuje ji za únik z civilizace, které mívá často plné zuby.

"Tady přijdu na jiné myšlenky a vydechnu si," vysvětluje. Vybavení chaty odpovídá současnosti: svítí se elektřinou, teče teplá vody, na toaletě se splachuje. Ale Svěcený si velmi dobře pamatuje, jak celá rodina chodila na suchý záchod do lesa, v kuchyni bylo jen umyvadlo a svítilo se petrolejkou.

"Na ty časy strašně rád vzpomínám," říká skoro zasněně. Dnes má chata hlavní obytnou místnost s krbovými kamny. Z ní se jde do jídelny s kuchyní. Odtud vedou schody do podkroví, kde jsou celkem tři ložničky. Jednu z nich si vybral jako své nejoblíbenější místo, protože se v ní nejlépe spí.

Nejprve rodiče přistavěli přístřešek pro auto, poté zadní část, kde je sociální zařízení, a nakonec přední obytnou přístavbu s vyšším stropem. "Když jsem totiž cvičil na housle, šťouchal jsem smyčcem do stropu.

To byl hlavní důvod, proč se ještě přistavěl obývák s vyšším stropem - abych měl kde cvičit," směje se Svěcený. Vzhledem k tomu, že housle musí držet denně v ruce několik hodin, byla přístavba s vyšším stropem nevyhnutelná.

Prohlédněte si fotogalerii

"Pokud nahrávám CD, cvičím čtyři až pět hodin denně. Před koncertem tak dvě. Někdy mi vyjde čas třeba jen na hodinu, ale cvičit musím stále," svěřuje se. Jeho hra je slyšet široko daleko, avšak sousedé si zvykli a neprotestují.

Samorosty a paroží
V obývacím pokoji mají Svěcených jen základní vybavení. Stěny zdobí samorosty a drobné myslivecké trofeje. V rohu stojí piano, na němž hraje Jaroslav Svěcený se svou mladší dcerou, která si také oblíbila housličky.

Aby jim mimo letní sezonu nebyla zima, celou chatu vytápějí krbová kamna, z nichž proudí teplo průduchem do horního patra a vyhřívá i ložnice.

"Celá chata má jen základní komfort. Určitě by se to tady dalo zrekonstruovat, nakoupit nové, moderní věci, ale to je přesně to, co nechci. Mně se tu líbí právě díky souznění s přírodou. Netoužím po žádném luxusu," tvrdí.

Podle něho totiž člověk v průběhu života pozná, že toho vlastně moc nepotřebuje. "Doma je to samozřejmě něco jiného, ale chata má zůstat chatou."

Rodiče pomáhají
Jaroslav Svěcený nemá bohužel tolik času, aby mohl být na Sázavě častěji a déle. O chatu se tedy starají spíše jeho rodiče. "Jezdím sem hlavně přes léto. S mladší dcerou tady trávíme pravidelně pár dní o prázdninách."

Za tu dobu, co chatu vlastní, byla již mnohokrát vykradena. Svěcených tady proto nemají žádné cennosti. "Jediná starožitnost je staré funkční rádio Carina. Ještě tak deset let a možná ho nabídnu do muzea," směje se houslista, který nedávno vydal nové CD a na dalším pracuje.

Jde o cyklus, který se zabývá historií českých houslí. Zahrada kolem není velká, ale rodině stačí. Přímo za chatou je les, kam chodí na houby. Nedaleko teče řeka, v níž se dá koupat i rybařit. A do Prahy to odsud není daleko. "Řekl bych, že je to ideální místo. Určitě bych neměnil," tvrdí Jaroslav Svěcený.

Povodně byly těžké
V době předloňských povodní se Sázava vylila ze břehů a zaplavila řadu chatiček až po střechy. Naštěstí se zastavila pár metrů před chatou Svěcených, která stojí na vršku. Na to, že by ji kvůli strachu z další velké vody prodali, její majitelé ani nepomysleli.

"Pořád cestuji po světě a přece jen bych si rád zachoval pár záchytných bodů. Rád říkám, že jsem na světě jen na návštěvě, a proto je dobré mít kam se vracet. A jedno z těch míst je právě tady," svěřuje se houslista.

Obývací část chaty vznikla z přístavby. Krbová kamna vytápí nejen celý spodek, ale díky průduchům ve stropě i horní ložnice.

"Pamatuji na doby, kdy jsme kolem tohoto stolu seděli u petrolejky. Byly to krásné časy," vzpomíná Jaroslav Svěcený.

Jídelnu zdobí staré keramické hrníčky a jiné drobnosti včetně kresbiček, které dostali od souseda.

Celé horní patro je určeno na spaní. Jsou zde celkem tři malé ložnice. Z okna jedné z nich je krásný výhled na řeku.

Elektrický sporák je desítky let starý, přesto plně funkční.

O trávník se starají jeho rodiče. Známý houslista na pravidelné sekání trávníku nemá bohužel dostatek času.

Jaroslav Svěcený si velmi rád odskočí z běžného života na svou skromně zařízenou chatku u vody. Protože je to houslový virtuos, ani v době dovolené nedá svůj oblíbený hudební nástroj z ruky.

Jaroslav Svěcený si velmi rád odskočí z běžného života na svou skromně zařízenou chatku u vody. Protože je to houslový virtuos, ani v době dovolené nedá svůj oblíbený hudební nástroj z ruky.

Jaroslav Svěcený si velmi rád odskočí z běžného života na svou skromně zařízenou chatku u vody. Protože je to houslový virtuos, ani v době dovolené nedá svůj oblíbený hudební nástroj z ruky.