Současná podoba národní kulturní památky pochází ze 17. století, kdy z ní jezuité vybudovali jeden z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších raně barokních objektů v Čechách. Projektu se chopil italský architekt Carlo Lurago, který se řídil ideovým plánem P. Benjamina Schleyera.
Jádrem poutního areálu se stal kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1658 - 1675. Okolo něj postupně přibyl ambit s kaplemi a další budovy na jižní a severní straně.
Největším počinem první poloviny 18. století bylo vybudování tzv. Svatohorských schodů (1727 - 1728) podle návrhů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ty Svatou Horu spojily s blízkou Příbramí. Rozšiřování areálu pokračovalo až do druhé poloviny 18. století. Papež Pius X. udělil v roce 1905 kostelu na Svaté Hoře statut baziliky.
Revitalizaci památky iniciovala zdejší římskokatolická farnost a hlavním záměrem byla obnova původního barokního výrazu. Budovy dostaly novou fasádu a střechy, dále proběhly stavební úpravy interiéru v objektu u východního ambitu, kde se stávající muzeum rozšířilo do dříve nepřístupných klenutých podzemních prostor. V proboštství se odstranily nevhodné stavební zásahy z druhé poloviny 20. století a budova se tak vrátila do původního stavu.
Architektonické řešení respektuje památkové hodnoty význačné stavby architekta Carla Luraga. Nové konstrukce a detaily jsou odlišeny od historických částí, střídmost jejich tvarů a použití tradičních materiálů je ukázkou vhodného přístupu u novodobých zásahů do památky.
Projekt obnovy Svaté Hory se setkal s velkým zájmem veřejnosti. O průběhu rekonstrukce se prostřednictvím reportáží studentů místního gymnázia natočil i časosběrný dokument. Obnova získala titul Stavba roku Středočeského kraje 2016 a Cenu Ministerstva kultury ČR v soutěži Stavba roku 2017.
Nově upravené prostory se nadále využívají pro duchovní činnost. Stálou expozici o dějinách místa doplňují krátkodobé, tematicky zaměřené výstavy a pořádají se tu kulturní akce pro široké spektrum návštěvníků i vzdělávací programy. Prostory jsou také domovem Badatelského centra svatohorského hudebního archivu.
Zdařilé rekonstrukce jsou aktuálně k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
