Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká dlažba vydrží klidně přes sto let. Podívejte se!

  1:00aktualizováno  1:00
Putovat Slovinskem znamená potkávat se všude se šumnými stopami českých architektů a umělců. A ne ledajakých, tvořil zde Petr Parléř, ale také Josef Váchal či dokonce architekt Pavel Janák. Uplatnily se tu ale i české výrobky.

První jméno, u jehož kostela se zastavil "žasnoucí" architekt David Vávra, máme spojené především s chrámem svatého Víta či Karlovým mostem. Jenže Petr Parléř si na konci 14. století, jak bylo v tehdejší době zvykem, jaksi odskočil i do Slovinska. Jeho kostel v Ptujské Goře udivuje obdobnými elegantními stavebními prvky jako pražský chrám.

Zcela jinou kapitolu představuje Josef Váchal. Malíř, grafik, dřevorytec, sochař, ale také spisovatel a básník. Za první světové války kreslil ve Slovinsku pohlednice, které prodával důstojníkům, ale také zde vymaloval kostel u Skopje.

V dalším díle dokumentárního cyklu Šumné stopy se Radovanu Lipusovi, režisérovi seriálu, a architektovi Davidu Vávrovi, podařilo najít řadu staveb, které jsou dodnes chloubou slovinských měst. Banky, národní domy, rodinné vily, ale i skokanské můstky, za tím vším jsou podpisy českých tvůrců.

Kostel v Ptujské Goře od Petra Parléře

Kostel v Ptujské Goře od Petra Parléře

Čtvrtý, závěrečný díl dokumentárního cyklu Šumné stopy věnovaný Slovinsku a pojmenovaný Od Parléře po Bloudka, uvádí ČT2 ve středu 13. března v 21:25. Další pokračování bude patřit Bulharsku.

Od Bati až po skokanské můstky

Řada staveb českých architektů ve Slovinsku vypadá stejně jako ty, které stojí na Vinohradech nebo na Novém Městě: třeba Slovinská národní banka v Lublani, kterou navrhl v roce 1920 architekt František Krásný, žák Otty Wagnera. Banku vedli tehdy pouze Češi, ale i tak musel český architekt nejprve vyhrát oficiální soutěž. 

Fotogalerie

Budovou banky vytyčil krásný moderní bulvár, na němž vynikla další "typická baťovská" stavba. Projektanti ze Zlína zde hned na rohu proti bance navrhli rohový dům s přetaženou markýzou, zatočenými pásovými okny a velkými výkladci.

Mnohá jména českých architektů, kteří ve Slovinsku uspěli, jsou spojena s Jože Plečnikem, byli to jeho žáci. Patřil k nim například Karel Řepa, jehož jména a tvorba znamenají hodně především pro Pardubice, kde navrhl jednu z nejlepších nádražních budov u nás vůbec (společně s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou). Studoval na UMPRUM u Plečnika a následoval ho i do Lublaně, kde studia dokončil.

V Lublani stavěl dokonce i Pavel Janák, nástupce Plečnika na Pražském hradě, zachovanou rodinnou vilu postavenou pro doktora Picka lze však obdivovat pouze zvenčí, dovnitř se filmaři nedostali.

Ovšem pozor, stavby, které čeští architekti ve Slovinsku vytvářeli, a to včetně žáků Plečnika, nebyly "darem" ze známosti, svou práci si museli vydobýt v soutěžích.

Zbytky můstků Stanka Bloudka v Planici

Zbytky můstků Stanka Bloudka v Planici

Soutěživost rozhodně nechyběla ani česko-slovinskému vizionáři Stanku Bloudkovi, který studoval strojírenství na Vysokém učení technickém v Praze, propagátorovi letectví i letů na lyžích. Sestavoval letadla včetně slavného Racka či Vlaštovky, stál za prvním slovinským automobilem, zasloužil se o funkcionalistické koupaliště v Lublani.

A také navrhl slavný lyžařský můstek v Planici, na němž vytvořil Rakušan Sepp Brandl v roce 1935 tehdejší rekord ve skocích na lyžích výkonem 101,5 m. Další rekord, 120 m, zde padl v roce 1948. Velký propagátor skoků na lyžích Bloudek postavil více než 100 skokanských můstků. Ze stavebnictví převzal parabolické průběhy (klotoidy), aby zajistil spojení rovných a kruhových úseků profilu skoku.

Mozaika v Národním domě v Mariboru z roku 1898 nese jméno výrobce RAKO.

Mozaika v Národním domě v Mariboru z roku 1898 nese jméno výrobce RAKO.

Závěr epizody patří Národnímu domu v Mariboru z roku 1898 od Jana Vejrycha v neorenesačním stylu. Stačí si vybavit hotel Paříž v Praze nebo radnice v Pardubicích, Kolíně či Kladně, pod nimiž je také podepsán. Styl i vzhled jsou shodné.

Dům v Mariboru dodnes skvěle slouží, a to včetně mozaikové dlažby ve vstupu, která nese značku RAKO. Tuzemský výrobce, který letos oslaví 130 let od svého založení, může být na svou práci hrdý. Stejně jako Češi na své architekty, kteří ve Slovinsku zanechali své "šumné stopy".

Autor:



Nejčtenější

Zachránili starý mlýn a kolem něj vybudovali soustavu rybníčků

Jednotlivé rybníčky jsou vzájemně propojené a protéká jimi potok. V těch...

Mlýn v údolí Zákolanského potoka nedaleko Okoře obklopuje soustava rybníčků. Málokoho by napadlo, že je postupně...

Snila o vaně a posteli. Na 22 metrů čtverečních se vešlo mnohem víc

Kromě úložného schodiště je v hlavní zóně umístěn žebřík, který usnadňuje...

Získat kvalitní bydlení za rozumnou cenu není na Tchaj-wanu snadné. Mladé ženě se po dostudování začalo vše točit kolem...



Milovaný dům za Prahou opustili. Postavili si lepší ve Slezsku

Dům je vzhledově téměř totožný s prvním, zděným domovem majitelů.

Aneta s Martinem neměli s bydlením problém. Žili se dvěma dětmi v pěkném zděném domě nedaleko Prahy, sousedé byli...

Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

V panelákovém bytě se stal z betonu hlavní prvek rekonstrukce

Sto let starému sofa dělá společnost pevný stolek, který jako jediný kus...

Jakub na sídlišti v Krči vyrůstal. S výjimkou krátké doby, kdy bydlel v centru Prahy, tu strávil celý život. Nejdřív o...

Další z rubriky

Mladým architektům, a nejen jim, se nelíbí absence otevřených soutěží

Zelné náměstí v Brně prošlo úspěšnou rekonstrukcí.

Mladým brněnským architektům a urbanistům, sdruženým ve skupině GEN Brno, se nelíbí, že město chystá řadu velkých...

Budova VŠCHT je funkční, krásná a má vlastní pivovar, kde se vaří Lachout

VŠCHT má vlastní pivovar, kde se studenti učí vařit pivo Lachout (Lahodná...

Chemie často patří ve škole k obávaným předmětům, její praktické využití se vytrácí v biflování vzorečků. Jaké...

Pozemek má 414 metrů čtverečních. Rodina z něj vytěžila maximum

V každém patře jsou k dispozici otevřené terasy s chráněnými výhledy a množství...

Rozvětvená rodina si nechala v indickém Hajdarábádu postavit velkolepý dům na pozemku velkém 414 metrů čtverečních....



Najdete na iDNES.cz