Známý cyklus Šumné stopy seznamuje nejen s architekturou ve světě, ale určitě vyvolává i hrdost na to, co čeští tvůrci dokázali. Byli to právě Češi, kteří v řadě zemí tehdejšího Rakouska-Uherska výrazně ovlivnili místní architekturu.
Patřil k nim i Jan Vladimír Hráský, významný architekt a hydrolog, který dokázal ve Slovinsku postavit nejen divadlo, muzeum, Palác zemské vlády (dnes univerzitu) či úžasný most, ale také více než 100 vodáren a čističek.
Právě v této oblasti dosáhl takové pověsti, že mu bylo nabídnuto v roce 1897 prestižní místo řádného profesora vodárenství, meliorací a stokování měst na pražské technice. I s rodinou se vrátil z Lublaně do Prahy, byť dostal pouze pětinový plat v porovnání s hodnocením ve Slovinsku.
Architekt David Vávra na železničním mostě přes Sávu, Radeče
Tady totiž dokázal vytvořit skvělý urbanistický plán a navrhnout a postavit i řadu staveb, takže z Lublaně postižené silným zemětřesením vzniklo moderní evropské velkoměsto.
David Vávra se svým neodolatelným humorem a laskavým pohledem je nenahraditelným průvodcem dalšího pokračování Šumných stop. S režisérem Radovanem Lipusem vytvořili od roku 1995, kdy začali spolupracovat, skvěle se doplňující dvojici.
Premiéru slovinského dílu o architektovi J. V. Hráském uvádí ČT 2 ve středu 20. března v 21:25.
Představí nám ho nejen jako výborného architekta, ale také velice múzického člověka: hrál skvěle na klavír, organizoval koncerty svého přítele, houslisty Františka Ondříčka. Díky jeho osobní iniciativě se uskutečnila v Lublani i výstava malíře Antonína Chittussiho. Nepřekvapí proto, že se stal i autorem budovy Zemského, nyní Slovinského národního divadla, kde dnes sídlí opera a balet.
Vodárenská věž, Kranj, Jan Vladimír Hráský, 1908–1911
Vodárenská věž, Praha-Michle, Jan Vladimír Hráský, Jan Kotěra, 1907
Jan Vladimír Hráský (1857–1939)
|
