Nejlepší čeští architekti ve světě aneb Šumné stopy se vracejí

Nebuďme zapomnětliví a nevděční lidoopi, pojďme do světa hledat šumné české stopy, vyzývá architekt David Vávra v nových dílech televizního cyklu. Ve Slovinsku hledal stavby všestranně talentovaného Jana Vladimíra Hráského.

Známý cyklus Šumné stopy seznamuje nejen s architekturou ve světě, ale určitě vyvolává i hrdost na to, co čeští tvůrci dokázali. Byli to právě Češi, kteří v řadě zemí tehdejšího Rakouska-Uherska výrazně ovlivnili místní architekturu.

Patřil k nim i Jan Vladimír Hráský, významný architekt a hydrolog, který dokázal ve Slovinsku postavit nejen divadlo, muzeum, Palác zemské vlády (dnes univerzitu)  či úžasný most, ale také více než 100 vodáren a čističek.

Právě v této oblasti dosáhl takové pověsti, že mu bylo nabídnuto v roce 1897 prestižní místo řádného profesora vodárenství, meliorací a stokování měst na pražské technice. I s rodinou se vrátil z Lublaně do Prahy, byť dostal pouze pětinový plat v porovnání s hodnocením ve Slovinsku.

Architekt David Vávra na železničním mostě přes Sávu, Radeče

Tady totiž dokázal vytvořit skvělý urbanistický plán a navrhnout a postavit i řadu staveb, takže z Lublaně postižené silným zemětřesením vzniklo moderní evropské velkoměsto.

David Vávra se svým neodolatelným humorem a laskavým pohledem je nenahraditelným průvodcem dalšího pokračování Šumných stop. S režisérem Radovanem Lipusem vytvořili od roku 1995, kdy začali spolupracovat, skvěle se doplňující dvojici.

Premiéru slovinského dílu o architektovi J. V. Hráském uvádí ČT 2 ve středu 20. března v 21:25.

Představí nám ho nejen jako výborného architekta, ale také velice múzického člověka: hrál skvěle na klavír, organizoval koncerty svého přítele, houslisty Františka Ondříčka. Díky jeho osobní iniciativě se uskutečnila v Lublani i výstava malíře Antonína Chittussiho. Nepřekvapí proto, že se stal i autorem budovy Zemského, nyní Slovinského národního divadla, kde dnes sídlí opera a balet.

Vodárenská věž, Kranj, Jan Vladimír Hráský, 1908–1911

Vodárenská věž, Praha-Michle, Jan Vladimír Hráský, Jan Kotěra, 1907

Jan Vladimír Hráský (1857–1939)

• narodil se 24. dubna 1857 v haličské vesnici Babule do rodiny lesmistra a správce velkostatku
• po maturitě na pražské reálce vystudoval vodní a silniční stavitelství na české technice, úspěšně absolvoval v roce 1873
• jako neplacený volontér nastoupil u firmy Havel a Hanč
• získal cestovní stipendium města Prahy a viděl Berlín, Mnichov, Darmstadt
• na podzim roku 1884 byl jmenován zemským inženýrem a poté i přednostou pro stavby vodní a pozemní v Lublani
• kromě technických staveb však zdárně osvědčil svůj výtvarný um i na reprezentativních městských budovách
• plně se také zapojil do slovinského veřejného života: spoluzaložil alpinistické Planinské družstvo, dokumentoval místní jeskyně, stal se členem Národně-pokrokové strany svého celoživotního přítele Ivana Hribara
• v roce 1897 přijal prestižní místo řádného profesora vodárenství, meliorací a stokování měst na pražské technice
• po svém návratu do Čech je autorem či poradcem více než sedmdesáti vodárenských realizací
• zemřel 12. dubna 1939 v Praze