Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šumné stopy v Bulharsku: mosty a pivovary jdou Čechům nejlépe

  1:00aktualizováno  1:00
Česká kulturní okupace. I tak se hovoří o určitém období v bulharských dějinách. Mezi nejslavnější patřila rodina Prošků, dva bratři a dva bratranci. Stavěli a projektovali zde mosty, pivovar i parlament, věnovali se urbanismu.

Nadvláda Turecka trvala v Bulharsku přibližně 500 let. Když skončila v roce 1877 až 1878 rusko-tureckou válkou, nechyběli u toho ani Češi. Inženýr Jiří Prošek, rodák z Berouna, který přijel do Bulharska budovat železnici, se stal válečným zpravodajem, jehož články oceňovali v mnoha státech Evropy.

Prošek se dokonce zapojil aktivně do války: nechal rozebrat 200 metrů kolejí nad Odrinem, a tak Turkům překazil včasný přesun posil na místa bojů v průsmyku Šipka. Rusové i díky tomu vyhráli, a tak po vyhlášení nezávislého bulharského státu dostal od ruského cara Alexandra II. Řád zlaté šavle a Řád svaté Anny.

Další díl dokumentárního cyklu Šumné stopy (ČT2 ve středu 20. března v 21:20) je tak věnován rodině Prošků v Bulharsku.

Na stavbě budovy bulharského parlamentu se významně podílel i Josef Prošek,

Na stavbě budovy bulharského parlamentu se významně podílel i Josef Prošek, mimochodem i zakladatel bulharského těsnopisu!

Mosty jako památníky

Za Jiřím Proškem přišel bratr Teodor (bulharsky Bogdan), pak i bratranci Josef a Václav. Stavěli mosty, železnice, ale také pivovar. A také se starali o urbanistické plány a rozvoj měst, zejména Sofie. I díky nim se často hovoří o "české kulturní okupaci" Bulharska. Česká menšina v Bulharsku představovala kolem roku 1900 několik tisíc lidí. Čeští hudebníci, stavitelé a malíři se zde postupně vypracovali mezi podnikatelskou a kulturní elitu.

Mezi nejznámější dochované památky po rodině Prošků (většinou studovali na ČVUT v Praze) patří dva mosty v Sofii, Orlí a Lví. Zatímco první symbolizoval propuštěné vězně z rusko-turecké války, Lví byl postavený na počest čtyř popravených bulharských knihkupců Turky. Čtyři bronzoví lvi jsou dodnes obrovským symbolem, proto jsou zobrazeni například i na bankovce s hodnotou 20 leva.

A pokud dnes působí Sofie jako evropské velkoměsto, mají na tom velký podíl právě zástupci rodiny Prošků, kteří se zasloužili o nové urbanistické plány do té doby nepříliš významného města, Sofie měla tehdy pouze 18 tisíc obyvatel.

České pivo z českého chmele

A samozřejmě by to nebyli Češi, kdyby si do ciziny nepřinesli lásku ke zlatému moku. V Sofii postavili Proškové v letech 1881 až 1884 vlastní pivovar, v té době největší a nejmodernější na Balkáně.

Fotogalerie

Pivo vařili čeští sládkové, a výborně, to dokazují i Zlaté medaile udělené v Amsterodamu a o rok později i v Praze. Bohužel nedávno musel pivovar z velké části ustoupit stavbě velkého nákupního centra.

Jiří Prošek se stal zakladatelem Bulharského spolku inženýrů a architektů, ale hlavním zdrojem příjmů firmy (fungovala do roku 1947, kdy ji znárodnili komunisté) byla tiskárna, v níž se tiskly noviny, ale také zákony, vládní věstníky i normy.

Proškové aktivně působili také mezi krajany, zasloužili se o vznik Národního domu T. G. Masaryka, ve kterém působila česká škola a knihovna nabízející deset tisíc svazků a později i gramofonové desky. Funguje dodnes.

Pivovar rodiny Prošků představoval dříve obrovský komplex budov. Většina musela

Pivovar rodiny Prošků představoval dříve obrovský komplex budov. Většina musela ustoupit výstavbě nákupního centra.

Vedle bratrů a bratranců Proškových však v Bulharsku uspěla i řada dalších Čechů, například Konstantin Jireček, vůbec první autor Dějin Bulharska a ředitel Národní knihovny, v letech 1881 až 1882 se stal dokonce bulharským ministrem osvěty. Bratři Škorpilové se zase označují za zakladatele bulharské archeologie.

Autor:



Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...



Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě...

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...

Dům stojí na pozemku o výměře sto padesát metrů čtverečních.
Vybojovali pozemek velký 150 metrů čtverečních. Bydlí se jim skvěle

Mladá indonéská rodina si na Jávě postavila dům, který je kompletně navržený v oblíbeném skandinávském stylu. Jeho...

Další z rubriky

Drobné detaily dokázaly interiéru vtisknout „ženský princip“.
Drobné detaily proměnily byt 3+kk přesně podle přání majitelky

Byt s dispozicí 3+kk v novostavbě developerského projektu s krásným výhledem na Prokopské údolí vnímala majitelka jako...

Nemovitost je podle očekávání nedobytná. Hlavní bránu zavírá kovová padací mříž...
Splnil si životní sen. Postavil středověký kamenný hrad s padacím mostem

Ve španělském regionu Costa del Sol v Andalusii stojí nově postavený středověký kamenný hrad. Majitel jej stavěl v...

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

Dostat nejlepší designové ocenění na světě neboli se podařilo českému IO Studiu. Red Dot Communication Design Award...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.