Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Škola, kde studenty z celého světa učí sebedůvěře i architektura

  1:00aktualizováno  1:00
Škola jako z učebnice architektury. To je budova gymnázia v Mostaru z roku 1897, dodnes pokládána za vrchol bosenského stylu. Navíc zůstala nejprestižnější střední školou v celé Bosně a Hercegovině a na Balkánu vůbec. Zásluhu má na tom i její architektura.

Nárožní stavba, která prošla v roce 2010 rekonstrukcí, je dílem českého architekta Františka Blažka. Ten tu jasně dokázal, že zakázku nedostal z žádné protekce, ale díky svým schopnostem (byl zetěm Karla Paříka, nejúspěšnějšího architekta své doby na Balkánu).

Ten má na svém hrobě výstižný epitaf: Čech rodem, Sarajevan volbou. A právě následovníkům Karla Paříka je věnovaný další díl televizního cyklu Šumné stopy (ČT2 v sobotu 18. června ve 20:00), který svým neodolatelným způsobem uvádí architekt David Vávra.

Ilidža - hotel Hercegovina

Ilidža – hotel Hercegovina

Od Sarajeva po Mostar

Další díl cyklu ukazuje zajímavé stavby, které navrhli čeští architekti v Sarajevu a Mostaru, ale také třeba lázeňský komplex v Ilidži, asi dvacet kilometrů od Sarajeva. Tady navrhoval a stavěl hlavně Karel Pánek, rodák z Místku, ale i František Blažek. Český vliv tu byl veliký, prvním ředitelem tu byl ostatně také Čech, Julius Pojman.

František Blažek

1863–1944
Autor staveb pro lázeňský komplex Ilidža, zeť Karla Paříka. Své stavby nezatěžoval zbytečnou dekorací, odklání se od ortodoxního historismu, jeho práce ovlivnil místní folklór. Pronikl i do podstaty pseudomaurského stylu, který použil na objektu pavilonu Bosny a Hercegoviny pro výstavu Uherského milénia v Budapešti, a výrazně tak přispěl rozvoji "bosenského .stylu".

V roce 1903 odešel do českých Hořic, kde působil na tamní slavné kamenické a sochařské škole.

Lázeňské domy Austria, Bosna či Hercegovina a další doplnil "veřejnými stavbami", jako je například četnická stanice,  další český architekt Jan Kellner.

Za největší Pánkovo dílo se však pokládá Bosenský pavilon pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Vyzdobil jej 80 obrazy Alfons Mucha, a to alegorickými malbami z bosenské historie a bosenského prostředí.

Bohužel jeho slávu už dokládají pouze dobové kresby a fotografie. "Na oficiálních stránkách Sarajeva je však Alfons Mucha identifikovaný jako Vídeňan," připomíná David Vávra.

Interiér Bosenského pavilónu

Interiér Bosenského pavilónu

Pařík a jeho syn Marián, také architekt, se sice pohybovali především v oblasti osvědčeného historismu, ale klidně si "vystřihli" i funkcionalistickou stavbu, což dokládá třeba takzvaný Vakufský dům v Sarajevu.

K dochovaným architektonickým skvostům patří také Filipovićevova kasárna v Sarajevu (František Blažek, Karel Pánek) nebo Františkánský klášter (Karel Pánek). O tom, že Češi stavěli krásné, ale hlavně funkční stavby, svědčí jejich využívání pro původní zadavatele. Příklad? Výše zmiňovaná kasárna slouží vojákům víc než 110 let, dnes v nich sídlí ministerstvo obrany.

Filipovićevovy kasárna, Sarajevo, František Blažek, Karel Pánek (spolupráce), 1898–1899

Filipovićevova kasárna, Sarajevo, František Blažek, Karel Pánek (spolupráce), 1898–1899

Vila pro civilního adláta (dnes rakouská ambasáda), Sarajevo, Karel Pánek, 1894–1895

Vila pro civilního adláta (dnes rakouská ambasáda), Sarajevo, Karel Pánek, 1894–1895

Karel Pánek

* 1860 v Místku
Autor mnoha projektů v lázních Ilidža a u pramenů řeky Bosny (Vrela Bosne), ve svých projektech často interpretoval renesanci. Stavěl především objekty veřejného charakteru: kasárna v Sarajevu, ředitelství železnic apod. Jeho největším dílem je Bosenský pavilon pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900, který vyzdobil svými obrazy Alfons Mucha.

Půvabná je i vila pro civilního adláta (Karel Pánek). Funkci tehdejšího rakousko-uherského úředního zástupce, pro něhož se dům stavěl, vykonával český šlechtic. Dnes slouží stavba jako rakouská ambasáda.

K vrcholům práce českých architektů patří budova gymnázia v Mostaru. František Blažek tu vytvořil nádhernou ukázku bosenského stylu s třemi gradujícími úrovněmi. Pseudomaurské prvky, řada ornamentů, krajkoví, kruhová okna – najdete tu to nejlepší, co architektura v této oblasti nabízí.

A nejlepší tu byli a jsou i žáci. Vedle výběrového gymnázia se zde v současnosti našel prostor i pro mezinárodní lyceum, kam cíleně přijímají pouze dva žáky z asi padesáti zemí světa, od Evropy až po Ameriku či Afriku. Učí se zde respektovat různá náboženství i zvyklosti. "Je dokázáno, že lidé, kteří se pohybují v kvalitní architektuře, získávají díky ní i vlastní sebedůvěru," upozorňuje David Vávra.




Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...



Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě...

Dům stojí na pozemku o výměře sto padesát metrů čtverečních.
Vybojovali pozemek velký 150 metrů čtverečních. Bydlí se jim skvěle

Mladá indonéská rodina si na Jávě postavila dům, který je kompletně navržený v oblíbeném skandinávském stylu. Jeho...

Další z rubriky

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům....

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem...

Španělský architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii...
Designér si vytvořil kancelář pod mostem, může v ní i přespat

Architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii postavil pod mostem malou kancelář. Svůj kompaktní...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.