Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvýznamnější stavby v Sarajevu navrhl Čech. Pak ho zničily brambory

  1:00aktualizováno  1:00
Zabili nám Ferdinanda. Kvůli bramborám musel odejít do penze skvělý český architekt. První větu ze Švejka zná snad každý, Karla Paříka, skvělého architekta, k němuž patří druhá věta, téměř nikdo. Obě dvě "kauzy" přitom souvisejí s jediným městem, Sarajevem.

Sarajevská radnice, Karel Pařík, Alexander Wittek, Ćiril Iveković, 1891–1894 | foto: Christian Bickel, wikimedia.org

Karel Pařík přijíždí do Sarajeva už v roce 1884 jako celá řada šikovných Čechů. Území Bosny a Hercegoviny, které od 15. století patřilo pod Osmanskou říši, se totiž po roce 1878 po vleklé balkánské krizi dostalo pod "protektorát" Rakouska-Uherska.

Mocnářství do země okamžitě vyslalo své úředníky i odborníky. Proto sem přijížděla spousta Čechů. "Fungovala tu jazyková blízkost," vysvětluje architekt David Vávra. Mezi těmi, kteří měli pozvednout Bosnu a Hercegovinu, byl i český rodák Karel Pařík. A právě jemu je věnovaný další díl televizního seriálu Šumné stopy (ČT2 v sobotu 4. června ve 20:00).

Šerijatská škola v Sarajevu, Karel Pařík, 1888 - atrium před zastřešením

Šerijatská škola v Sarajevu, Karel Pařík, 1888 – atrium před zastřešením

Architekt Karel Pařík navrhl a postavil snad všechny nejvýznamnější stavby v Sarajevu, od Šerijatské školy, Penzijního ústavu, Zemského muzea, radnice, vězení až po Společenský dům, který po třiceti letech přestavěl na divadlo. Stal se vrchním zemským radou, získal i řád od císaře. Jenže na jaře roku 1916 byl po 30 letech služby penzionován. "Nesnažil" se totiž uskladnit brambory ve stavbách, které většinou navrhl.

Sarajevská radnice, Karel Pařík, Alexander Wittek, Ćiril Iveković, 1891–1894

Sarajevská radnice, Karel Pařík, Alexander Wittek, Ćiril Iveković, 1891–1894

Rezidence Esada Kuloviće, Sarajevo, Karel Pařík, 1896

Rezidence Esada Kuloviće, Sarajevo, Karel Pařík, 1896

Škola z pohlednic

K Paříkovým nejvýznamnějším stavbám patří Šerijatská soudcovská škola (viz video). Budovu navrhl jako klasickou osmanskou medresu (vyšší střední škola) na principu dvou vnitřních atrií (po rekonstrukci dnes zastřešených), do nichž směřují dva funkční stavební celky. V prvním najdete školní a společné prostory, v druhém místnosti pro studenty.

Stavba jasně ukazuje inspiraci maurskou architekturou i místními medresami.
Vedle Paříka se na stavbě podílel další architekt pocházející z Čech Hans Niemeczek, autor dekorativních interiérů. Stavba se rychle stala nejčastějším námětem pohlednic ze Sarajeva. Škola byla slavnostně otevřena v dubnu 1889 a fungovala až do roku 1937. Od roku 1954 se proměnila na Muzeum města Sarajeva, v době občanské války byla hodně poničena. Po rekonstrukci tu našla místo Fakulta islámských věd.

Šerijatská škola v Sarajevu, Karel Pařík, 1888 - ve své době nejčastější motiv pohlednic ze Sarajeva.

Šerijatská škola v Sarajevu, Karel Pařík, 1888 – ve své době nejčastější motiv pohlednic ze Sarajeva.

Karel Pařík

* 4. července 1857 ve Veliši u Jičína jako šestý syn Josef a Marie Paříkových.
Vystudoval měšťanku i reálku v Jičíně, pak střední průmyslovou školu stavební ve Vídni, poté se zapsal na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tady vedl architektonický ateliér slavný dánský architekt Theophil von Hansen, zakladatel novorenesance v architektuře.

V roce 1884 přijel do Sarajeva, kde se spolu se svým spolužákem Josipem Vancašem pustil do realizace katolické katedrály. V roce 1886 vstoupil do státních služeb, až do roku 1916 pracoval pro stavební odbor Zemské vlády v Sarajevu. Je autorem více než 110 realizovaných projektů po celé Bosně a Hercegovině, na dalších přibližně čtyřiceti se podílel. Řadu staveb navrhl také v Chorvatsku.

Autor:






Nejčtenější

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

České IO Studio je čerstvě držitelem nejlepšího designového ocenění na světě. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce...  celý článek

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S kolegou Josephem Longem z kanceláře LTD...  celý článek

Důležitou roli hraje i způsob pokládky a velikost spár. Například...
Jakou a kam volit keramickou dlažbu, radí architekt Jan Ranný

Přírodní kámen, dřevo a keramická dlažba patří v architektuře mezi tradiční materiály. Z této trojice se díky novým technologiím dokázala nejvíce posunout...  celý článek

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu...
Dům se prodává se slavnou zříceninou. Starost o památku kupce odrazuje

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu liber, v přepočtu 32,8 milionu korun. Památkově chráněná zřícenina hradu Sheriff...  celý článek

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť nešlo o žádný přepych. Čeští umělci rádi...  celý článek

Další z rubriky

Španělský architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii...
Designér si vytvořil kancelář pod mostem, může v ní i přespat

Architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii postavil pod mostem malou kancelář. Svůj kompaktní příbytek přilepil k mostu podobně jako...  celý článek

Mrakodrap vysoký 310 metrů má 72 obytných poschodí a dalších 15 pater tvoří...
Architekt Renzo Piano dokázal svým návrhem naštvat i prince Charlese

Budovy podle návrhů Renza Piana jsou rozesety po celém světě. Italský architekt nemá jednotný styl, jeho díla jsou velmi různorodá. Je mistrem jednoduchých...  celý článek

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem vyřešil dřevěným boxem, který vložil do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.