Podívejte se na českou ambasádu v Japonsku. Dokud nám ještě patří

  1:00aktualizováno  1:00
Česká ambasáda v Tokiu, Nanzan Univesity i japonský hotel. Co mají společného? Kromě Japonska i českého architekta Antonína Raymonda.

Slavný český rodák založil v Japonsku svůj architektonický ateliér už před 90 lety, přesto však funguje dál, i po jeho smrti (1976). Japonci dodnes tvrdí, že právě Antonín Raymond patří k zakladatelům jejich moderní architektury. Řídí se také jeho pěti pravidly, které je naučil.

Poslední díl televizního cyklu Šumné stopy věnovaný Japonsku (ČT v sobotu 28. května ve 20:00), který svým neodolatelným způsobem provází "žasnoucí" architekt David Vávra, je věnovaný nejen pokračovatelům českého architekta, ale také české ambasádě v Tokiu. I s ní je totiž spojeno jméno Antonína Raymonda.

Budova české ambasády v Tokio

Budova české ambasády v Tokiu

Brutalistní architektura a české sklo

Jen málokdo se dostane na českou ambasádu v Tokiu. Je to škoda, protože je pokládána za jednu z nejvýznamnějších staveb našich zastupitelských úřadů. Lze jen doufat, že "nespadne do exekuce", s nimiž teď hrozí firma Diag Human. Sídlí zde totiž i České centrum.

Její tvůrci, architekti Ivan Skála a Jiří Louda (za spolupráce M. Kvíze a K. Kotrbové) vyhráli architektonickou soutěž už v roce 1968, v roce 1971 byl vítězný projekt dokončen a byla zahájena stavba. Dokončili ji o šest let později.

Pod projektovou dokumentací se objevil podpis architekta Antonína Raymonda, ačkoliv na ní nepracoval, byl v té době již nemocný  – ale muselo se vyhovět místním předpisům vyžadujícím japonskou "akreditaci". Prováděcí projekt se však už v ateliéru Antonína Raymonda zpracovával.

Předávání křišťálového poháru vítězi soutěže sumó
Předávání křišťálového poháru vítězi soutěže sumó

Předávání křišťálového poháru vítězi soutěže sumo

"Brutalistní architektura s doznívajícími tóny bruselského stylu," charakterizuje David Vávra českou ambasádu. Její autoři se nechali inspirovat i japonskou architekturou, především uměle vytvořeným terénem, do něhož stavbu "zapustili".
V budově zastupitelství najdete také České centrum Tokio, které má k dispozici moderně vybavený multimediální výstavní sál v suterénu budovy, informační středisko a recepci v přízemí či knihovnu s fono/DVDtékou.

Na ambasádě nechybí ani vystavený křišťálový pohár (14 kg), který v různých podobách předává už od roku 1970 český velvyslanec vítězi čtrnáctidenního mistrovství v zápase sumo. Finále a předávání cen přiláká k televizním obrazovkám pravidelně snad celé Japonsko. Skvělá reklama, která možná řadu Japonců "navedla" ke koupi českého skla.

Křesťanské centrum s hotelem, Kiyosato, Shigefumi R. Tsuchiya, 2009
Křesťanské centrum s hotelem, Kiyosato, Shigefumi R. Tsuchiya, 2009
Křesťanské centrum s hotelem, Kiyosato, Shigefumi R. Tsuchiya, 2009

Křesťanské centrum s hotelem, Kiyosato, Shigefumi R. Tsuchiya, 2009

Raymondovi následovníci

Šestý díl věnovaný Japonsku a českým architektům seznamuje diváky i s následovníky Antonína Raymonda, především architektem Shigefumi R. Tsuchiyou. Jeho spolupráce s ateliérem Antonína Raymonda začala na projektu rozšíření Nanzan University. Tehdy dvaadvacetiletý mladík dostal skvělou nabídku, kterou dokázal využít.

Studio, kde pracoval Antonín Raymond se svými kolegy během letních měsíců.
Studio, kde pracoval Antonín Raymond se svými kolegy během letních měsíců.

Ateliér, kde pracoval Antonín Raymond se svými kolegy v letních měsících

Pět pravidel

1. Dodržujte lidský rozměr: architekturu bude používat člověk, proto musí být jejím základem lidský prvek.
2. Držte se přirozenosti: když je parcela šikmá, respektujte ji. Nic přirozeného se nesmí ničit.
3. Dbejte na jednoduchou formu a design: nepřipojujte nic zbytečného navíc.
4. Chovejte se ekonomicky a neplýtvejte penězi.
5. Buďte upřímní.

Architekt Tsuchiya vděčně vzpomíná na pět pravidel, která svým spolupracovníkům a žákům Raymond vštípil a jež oni používají i dnes.

"Nenáviděl jsem svět, byl jsem student a ti takoví tehdy byli. Antonín Raymond  mě správně nasměroval, změnil můj pohled na svět," říká architekt Tsuchiya.

Raymondova pravidla uplatnil i při svém návrhu Křesťanského centra s hotelem v Kiyosato v roce 2009. Ukázky této stavby včetně řešení pokojů jistě ocení i ti, kteří se jinak o architekturu příliš nezajímají.

Autor:



Nejčtenější

Když si koupíte koženou pohovku za dvacet tisíc, budete sedět na igelitu

O koženou pohovku je třeba se starat přesně podle návodu výrobce.

Zatímco poměr masa v uzeninách už vnímá většina zákazníků, jen málokoho napadne, že pro nábytek označený jako kožený...

Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...



Za Prahou si postavili dům snů. Obavy z dřevostavby jsou zbytečné

Stavba domu trvala pět měsíců od kopnutí do země po stěhování do hotového.

Renata a Ladislav pobývali dlouhé roky v Americe, ve dřevěném domě. Kolem nich žila spousta dalších lidí v...

Z ruiny na zboření je vilový dům. Stěny má z levného stavebního materiálu

Jao-tung, tradiční čínské obydlí zakopané do země, se dočkalo obnovy.

Čínská internetová hvězda Jie Liang-čchen se rozhodl přestavět a zachránit jednu z tradičních vesnických staveb svého...

Zepředu vidíte pevnost, zezadu dům s prosklenými stěnami do zahrady

Jemně perforovaná fasáda obložená pískovcem na straně hlavního vstupu směrem do...

Pokud budete chtít vstoupit do rodinného domu velké čínské rodiny žijící v Singapuru, můžete mít pocit, že vcházíte do...

Další z rubriky

Sklář Jakub Berdych se inspiruje poklopy kanálů i polystyrenem

V interiéru lze kanálové lahve řadit do větších celků, 2017. Originální dekor...

Skleněné artefakty od sklářského výtvarníka Jakuba Berdycha balancují na pomyslné hranici umění a designu. Svou krásou...

Nejlepší stavby roku 2018: od sportovní haly až po palác v Praze

Sportovní hala Dolní Břežany, kategorie Novostavba, vítěz celé soutěže. Autor:...

Stavbami roku 2018 se stala sportovní hala v Dolních Břežanech, palác Špork v centru Prahy, zimní stadion v...

Domek velký 40 metrů čtverečních nepotřebuje žádné sítě. Stojí v Kysucích

Vnitřní obklady a vybavení je z běleného smrkového a dubového dřeva.

Slovenské studio ARK-shelter navrhlo minimalistický modulární domek, ideální pro občasný, ale klidně i trvalý únik z...



Najdete na iDNES.cz