Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se na českou ambasádu v Japonsku. Dokud nám ještě patří

  1:00aktualizováno  1:00
Česká ambasáda v Tokiu, Nanzan Univesity i japonský hotel. Co mají společného? Kromě Japonska i českého architekta Antonína Raymonda.

Slavný český rodák založil v Japonsku svůj architektonický ateliér už před 90 lety, přesto však funguje dál, i po jeho smrti (1976). Japonci dodnes tvrdí, že právě Antonín Raymond patří k zakladatelům jejich moderní architektury. Řídí se také jeho pěti pravidly, které je naučil.

Poslední díl televizního cyklu Šumné stopy věnovaný Japonsku (ČT v sobotu 28. května ve 20:00), který svým neodolatelným způsobem provází "žasnoucí" architekt David Vávra, je věnovaný nejen pokračovatelům českého architekta, ale také české ambasádě v Tokiu. I s ní je totiž spojeno jméno Antonína Raymonda.

Budova české ambasády v Tokio

Budova české ambasády v Tokiu

Brutalistní architektura a české sklo

Jen málokdo se dostane na českou ambasádu v Tokiu. Je to škoda, protože je pokládána za jednu z nejvýznamnějších staveb našich zastupitelských úřadů. Lze jen doufat, že "nespadne do exekuce", s nimiž teď hrozí firma Diag Human. Sídlí zde totiž i České centrum.

Její tvůrci, architekti Ivan Skála a Jiří Louda (za spolupráce M. Kvíze a K. Kotrbové) vyhráli architektonickou soutěž už v roce 1968, v roce 1971 byl vítězný projekt dokončen a byla zahájena stavba. Dokončili ji o šest let později.

Pod projektovou dokumentací se objevil podpis architekta Antonína Raymonda, ačkoliv na ní nepracoval, byl v té době již nemocný  – ale muselo se vyhovět místním předpisům vyžadujícím japonskou "akreditaci". Prováděcí projekt se však už v ateliéru Antonína Raymonda zpracovával.

Předávání křišťálového poháru vítězi soutěže sumó
Předávání křišťálového poháru vítězi soutěže sumó

Předávání křišťálového poháru vítězi soutěže sumo

"Brutalistní architektura s doznívajícími tóny bruselského stylu," charakterizuje David Vávra českou ambasádu. Její autoři se nechali inspirovat i japonskou architekturou, především uměle vytvořeným terénem, do něhož stavbu "zapustili".
V budově zastupitelství najdete také České centrum Tokio, které má k dispozici moderně vybavený multimediální výstavní sál v suterénu budovy, informační středisko a recepci v přízemí či knihovnu s fono/DVDtékou.

Na ambasádě nechybí ani vystavený křišťálový pohár (14 kg), který v různých podobách předává už od roku 1970 český velvyslanec vítězi čtrnáctidenního mistrovství v zápase sumo. Finále a předávání cen přiláká k televizním obrazovkám pravidelně snad celé Japonsko. Skvělá reklama, která možná řadu Japonců "navedla" ke koupi českého skla.

Křesťanské centrum s hotelem, Kiyosato, Shigefumi R. Tsuchiya, 2009
Křesťanské centrum s hotelem, Kiyosato, Shigefumi R. Tsuchiya, 2009
Křesťanské centrum s hotelem, Kiyosato, Shigefumi R. Tsuchiya, 2009

Křesťanské centrum s hotelem, Kiyosato, Shigefumi R. Tsuchiya, 2009

Raymondovi následovníci

Šestý díl věnovaný Japonsku a českým architektům seznamuje diváky i s následovníky Antonína Raymonda, především architektem Shigefumi R. Tsuchiyou. Jeho spolupráce s ateliérem Antonína Raymonda začala na projektu rozšíření Nanzan University. Tehdy dvaadvacetiletý mladík dostal skvělou nabídku, kterou dokázal využít.

Studio, kde pracoval Antonín Raymond se svými kolegy během letních měsíců.
Studio, kde pracoval Antonín Raymond se svými kolegy během letních měsíců.

Ateliér, kde pracoval Antonín Raymond se svými kolegy v letních měsících

Pět pravidel

1. Dodržujte lidský rozměr: architekturu bude používat člověk, proto musí být jejím základem lidský prvek.
2. Držte se přirozenosti: když je parcela šikmá, respektujte ji. Nic přirozeného se nesmí ničit.
3. Dbejte na jednoduchou formu a design: nepřipojujte nic zbytečného navíc.
4. Chovejte se ekonomicky a neplýtvejte penězi.
5. Buďte upřímní.

Architekt Tsuchiya vděčně vzpomíná na pět pravidel, která svým spolupracovníkům a žákům Raymond vštípil a jež oni používají i dnes.

"Nenáviděl jsem svět, byl jsem student a ti takoví tehdy byli. Antonín Raymond  mě správně nasměroval, změnil můj pohled na svět," říká architekt Tsuchiya.

Raymondova pravidla uplatnil i při svém návrhu Křesťanského centra s hotelem v Kiyosato v roce 2009. Ukázky této stavby včetně řešení pokojů jistě ocení i ti, kteří se jinak o architekturu příliš nezajímají.

Autor:



Nejčtenější

Dům v prudkém svahu se ladně vznáší nad Žamberkem. Výhled má dokonalý

Estetika interiéru je zakončena panely z čirého skla, které přinášejí přirozené...

V prvním momentu působí dům v Žamberku vzhledem k místu trochu nepatřičně. Současně s ním ale člověk sympatizuje....

Bláznivá sousedka podpálila byt. Její spolubydlící nás děsí svým řevem

1

Bydlím v domě s podivnou sousedkou. V bytě má nepořádek a hory papírů, navíc u ní přebývají různí bezdomovci a podobná...



Zedníci zkomplikovali architektům práci. Omítli stěny na bílo

Minimalistické pojetí bytu se odráží v barevnosti i ve výběru nábytku a...

Zajímavá lokalita i dům, ale nevyhovující dispozice bytu. I tak lze charakterizovat řadu interiérů v nových...

Jak bydlí mladý muž v Ostravě: byt téměř bez příček, svítidla z trubek

Dispozici bytu architekti otevřeli, vybourali všechny příčky.

Bytovému domu v těsné blízkosti parku vtiskli před deseti lety architekti výrazně oblé tvary, které se promítly také do...

Dům velký 60 metrů čtverečních rodina přifoukla pomocí chytré přístavby

Cihlová přístavba zlepšila tříčlenné rodině kvalitu života.

Tříčlenná australská rodina žila spokojeně ve starším bungalovu velkém 60 metrů čtverečních na melbournském předměstí...

Další z rubriky

Obrovské úsilí se vyplatilo. Rodinný dům za 750 tisíc korun je dokonalý

Dům je navržen pro čtyřčlennou rodinu, která měla přání vytvořit klidné a...

Architekti Marek Obtulovič, Mai Lan Chi Obtulovičová a Michal Souček ze studia ODDO architects navrhli v Hanoji dům pro...

Rodinný dům postavili za dva dny. Má 100 metrů čtverečních

3D tiskárna vyráběla během stavby 35 modulů ze speciální rychletuhnoucí malty,...

Italští architekti použili na stavbu domu 3D betonovou tiskárnu. Stavba s dispozicí 2+kk je velká 100 metrů čtverečních...

Domy pro digitální nomády klidně „posadíte“ na střechu jiného domu

Původní projekt Wernera Aisslingera byl určený pro osídlení městských střech,...

Německý architekt a designér Werner Aisslinger navrhuje mobilní obytné jednotky s futuristickým designem, které nejenže...

Najdete na iDNES.cz