Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šumná města: z moravské synagogy je asijská tržnice

  0:01aktualizováno  0:01
Třináct let, 66 dílů. Tak dlouho se točil a tolik pokračování má za sebou slavný televizní seriál Šumná města. Režisér Radovan Lipus a architekt David Vávra se v něm zaměřili na architekturu a urbanismus 19. a 20. století. Ze seriálu vznikla i výstava ojedinělých fotografií. Ta byla zahájena 9. října v Muzeu Kampa.

Synagoga proměněná na tržnici | foto: Michael Míček

Mnohé fotografie doslova šokují. Třeba záběr na naprosto neomluvitelnou devastaci náměstí v Jihlavě kvůli stavbě Prioru:

"Nejenže zde byl zbourán komplex historických domů, ale kvůli zavážení zboží do obchodního domu se propadají unikátní podzemní chodby. Dnes chybí jakákoli vůle něco změnit," řekl při vernisáži výstavy Radovan Lipus.

Jihlavský Prior zničil historické centrum města

Jihlavský Prior zničil historické centrum města

Děsivě působí i fotografie židovské synagogy ve Velkém Meziříčí, z níž je dnes asijská tržnice. Právě dnes večer – ČT2 v 21:25 – můžete zhlédnout díl pod názvem Šumné Horácko.

Dobovým hasičským autem jej projížděl loni na podzim architekt David Vávra. Navštívil Tasov, Třebíč a Velké Meziříčí. Protože autoři seriálu nestíhají sledovat osud "svých staveb", podívali jsme se na současný osud synagogy.

popisek Jihlava ve Stroji času
Triumf normalizace nad prohnilým středověkem

Tržnice v synagoze

Osud unikátní stavby z roku 1870, jejímž autorem je architekt Augustin Prokop, není příliš radostný. Nacisté ze synagogy odvezli bohaté a cenné vnitřní zařízení v roce 1943, po válce zde bylo průmyslové skladiště.

 

Po revoluci získala synagogu zpět Židovská náboženská obec v Brně, ta ji však od roku 1991 pronajímá soukromé firmě. A tak tu funguje asijská tržnice. Na černobílých fotografiích (jsou z majetku Ing. Antonína Dvořáka) vidíte původní stav synagogy, na úvodní pak současný.

"Město mělo výhrady kvůli tomuto využití, ale židovská obec nemá finance na změny. Své rozhodnutí o pronájmu obhajuje i tím, že se zde také v době, kdy byla stavba využívána pro náboženské účely, konaly trhy," vysvětluje Ing. Antonín Kozina, vedoucí odboru výstavby a regionálního rozvoje ve Velkém Meziříčí.

Město podle něho přispělo na opravu střechy, aby do synagogy nezatékalo, nechalo zbořit i nedalekou ruinu, jež hyzdila okolí. Vedení města se pokoušelo nalézt i jiné možnosti jejího využití. Z plánu vytvořit zde koncertní sál s varhany, které město nemá kam umístit, však nakonec sešlo, protože prostor nebyl dostatečně velký.

"Byly zde i návštěvy z Izraele, ale nic se nezměnilo. Nejsme vlastníky, proto nemůžeme rozhodovat," tvrdí Antonín Kozina. Navíc je tu i další problém – nedaleko této synagogy je další, která již kulturním účelům slouží – místo zde našla obrazová galerie. Návštěvníků tu však v posledních letech valem ubývá, Velké Meziříčí není právě turistické centrum. 

 

Bohužel. "Kdyby byla Nová synagoga v Praze, a ne zde, proudily by k ní davy, jde o unikátní stavbu," prohlásil při zahájení výstavy Radovan Lipus.

Architekt Jaroslav Klenovský, zastupující Židovskou obec v Brně, měl pro nás o něco příznivější zprávy: "V létě byl dokončen stavební projekt na rekonstrukci synagogy. Ten musí ovšem doplnit další projekt – finanční. Doufáme, že na něj získáme finance z fondu Evropské unie."

Jak se chováme k památkám

Chcete se podívat na to, jak se chováme ke svému kulturnímu dědictví? Výstava 65 velkoformátových panoramatických černobílých fotografií z kalendářů Šumná a bezbranná 2003-2009, která začala 9. října v Praze v Muzeu Kampa, vám to ukáže dost přesvědčivě.

Stejně jako seriál ukazuje ohrožené památky a objekty architektury 19. a 20. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Součástí výstavy jsou i besedy s autory a promítání nových dílů televizního seriálu Šumná města, který nabídl divákům netradičně pojaté informace i sžíravou ironii ukazující devastaci architektury.

Poutní místo Hostýn - a větrná elektrárna

Poutní místo Hostýn - a větrná elektrárna

Černobílé fotografie Michaela Míčka skvěle dokumentují jednotlivé díly seriálu Šumná města. A jak vlastně vznikl?

"Bylo to díky myšlence natočit dokument, který měl být rehabilitací ostravské architektury konce 19. a 20. století, především industriální. Tento nápad se zrodil v hlavě Radovana Lipuse v roce 1995 ve formě ´street movie´ Šumná Ostrava," prozrazuje nenapodobitelný průvodce seriálem, architekt David Vávra.

Ostrava byla ovšem jen začátek. Kladný ohlas diváků vedl k natočení dalších dvou dílů. Postupně pak vznikaly další, celkový počet dosáhl symbolického čísla 66 - Šedesát šest šumných měst.

Přívlastek "šumný" vznikl docela náhodně, jde o název kupletu z 30. let, který se jmenuje Šumná Ostrava. Radovan Lipus jej použil před lety do své hry: "Když jsem psal dokument o Ostravě, název se nabízel, ale v životě bych se nenadál, že to nabere takový šus!"

Výstava se objevila i v Tokiu

Výstava se objevila i v Tokiu

Unikátní výstava fotografií ze seriálu dnes putuje po českých a zahraničních městech i metropolích už od roku 2007. Viděli ji ve Vídni, Brně, Budapešti, Ostravě, Stockholmu, Římě, Tokiu, Úštěku i v Bratislavě. Nyní ji do 16. listopadu můžete zhlédnout v Muzeu Kampa, v Konírně Sovových mlýnů.

Zdeněk Lukeš, architekt a historik architektury, o výstavě prohlásil: "V České republice je mnoho krásných památek, ba daleko více než v mnoha krajinách jiných. Jsme na ně také patřičně pyšní. Ale jen na některé – ty upravené, načinčané. Na ty ostatní, které se pomalu rozpadají - pokud už se nerozpadly docela - nebo které byly brutálně přestavěny, moc pyšní nejsme, dokonce se za ně někdy i trochu stydíme. Stydíme se ale asi málo, protože jinak by takových smutných památníků naší lhostejnosti nebylo kolem nás takové množství. Nejhorší je oblast Sudet."

Fotografie šumných měst můžete mít i doma. Možná pak jejich osud nebude tak smutný. Lze si je totiž koupit jako kalendář, který nabízejí vybraná pražská knihkupectví nebo si jej můžete objednat na dobírku v Občanském sdružení Šumná města.

UFO v Beskydech

UFO v Beskydech

To ze zisku z jejich prodeje totiž pomáhá upozorňovat na zanedbávané památky moderní architektury. Právě publikováním a upozorněním na jejich katastrofální stav se totiž některé z nich podařilo zachránit.

Třeba se i ze synagogy ve Velkém Meziříčí stane něco jiného než asijská tržnice. Takových staveb je však kolem nás – bohužel – ještě stále příliš mnoho.


Šumná a bezbranná 2003-20009

Autor projektu: Občanské sdružení Šumná města
Organizátor výstavy: Happy Materials, s.r.o.
Fotografie:  Michael Míček
Autoři doprovodných textů a básní: Radovan Lipus a David Vávra
Architekt výstavy: David Vávra
Grafický návrh: Pavel Šťastný
Produkce: Tomáš Hendrych

Výstava se koná pod záštitou ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Generální partner výstavy: Hochtief CZ, a.s.
Hlavní partner výstavy: Winkhaus CZ, s.r.o.
Partneři výstavy: Axom Kladno, s.r.o., a Happy Materials, s.r.o.








Nejčtenější

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť nešlo o žádný přepych. Čeští umělci rádi...  celý článek

Pavlína Janků, Posezení. Lavoru i kanystru buď věčná chvála!
Úlovky ze smeťáku či sběrného dvora lze proměnit na designové kousky

Poničené a staré věci nemusí skončit v kamnech nebo ve sběrných dvorech. To dokazuje už pátým rokem soutěž Balakryl Recy věci, kde o vítězi rozhoduje...  celý článek

Památkově chráněná třípodlažní vila stojí na reprezentativní parcele na rohu...
Hurá dovnitř. Kubistická Kovařovicova vila v Praze se otvírá veřejnosti

Bedřich Kovařovic, stavitel a inspektor stavebních podniků, si podle návrhu architekta Josefa Chochola nechal v letech 1912 a 1913 postavit kubistickou vilu....  celý článek

Na vylepšení kuchyně si Hanka přichystala 200 tisíc korun. Cenu nakonec musela...
Hanka touží po venkovské kuchyni. Návrhářka se kýči šikovně vyhnula

V dalším dílu televizního pořadu o bydlení se tvůrčí tým pod vedením designérky Denisy Bartošové pustí do rekonstrukce kuchyně paní Hanky, která opustila...  celý článek

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

České IO Studio je čerstvě držitelem nejlepšího designového ocenění na světě. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce...  celý článek

Další z rubriky

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

Nedávno otevřená vyhlídková terasa na střeše budovy Národního zemědělského...
Pražské střechy lákají na fantastické výhledy, zahrádky i pikniky

V Barceloně mají na střechách bazény, v Paříži zase galerie a komunitní zahrady. V Praze je to komplikovanější. Majitelům chvíli trvalo, než uměli své střechy...  celý článek

Nemovitost je podle očekávání nedobytná. Hlavní bránu zavírá kovová padací mříž...
Splnil si životní sen. Postavil středověký kamenný hrad s padacím mostem

Ve španělském regionu Costa del Sol v Andalusii stojí nově postavený středověký kamenný hrad. Majitel jej stavěl v letech 1997 až 2004. Nyní hrad prodává za v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.