Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šumná města: z moravské synagogy je asijská tržnice

  0:01aktualizováno  0:01
Třináct let, 66 dílů. Tak dlouho se točil a tolik pokračování má za sebou slavný televizní seriál Šumná města. Režisér Radovan Lipus a architekt David Vávra se v něm zaměřili na architekturu a urbanismus 19. a 20. století. Ze seriálu vznikla i výstava ojedinělých fotografií. Ta byla zahájena 9. října v Muzeu Kampa.

Synagoga proměněná na tržnici | foto: Michael Míček

Mnohé fotografie doslova šokují. Třeba záběr na naprosto neomluvitelnou devastaci náměstí v Jihlavě kvůli stavbě Prioru:

"Nejenže zde byl zbourán komplex historických domů, ale kvůli zavážení zboží do obchodního domu se propadají unikátní podzemní chodby. Dnes chybí jakákoli vůle něco změnit," řekl při vernisáži výstavy Radovan Lipus.

Jihlavský Prior zničil historické centrum města

Jihlavský Prior zničil historické centrum města

Děsivě působí i fotografie židovské synagogy ve Velkém Meziříčí, z níž je dnes asijská tržnice. Právě dnes večer – ČT2 v 21:25 – můžete zhlédnout díl pod názvem Šumné Horácko.

Dobovým hasičským autem jej projížděl loni na podzim architekt David Vávra. Navštívil Tasov, Třebíč a Velké Meziříčí. Protože autoři seriálu nestíhají sledovat osud "svých staveb", podívali jsme se na současný osud synagogy.

popisek Jihlava ve Stroji času
Triumf normalizace nad prohnilým středověkem

Tržnice v synagoze

Osud unikátní stavby z roku 1870, jejímž autorem je architekt Augustin Prokop, není příliš radostný. Nacisté ze synagogy odvezli bohaté a cenné vnitřní zařízení v roce 1943, po válce zde bylo průmyslové skladiště.

 

Po revoluci získala synagogu zpět Židovská náboženská obec v Brně, ta ji však od roku 1991 pronajímá soukromé firmě. A tak tu funguje asijská tržnice. Na černobílých fotografiích (jsou z majetku Ing. Antonína Dvořáka) vidíte původní stav synagogy, na úvodní pak současný.

"Město mělo výhrady kvůli tomuto využití, ale židovská obec nemá finance na změny. Své rozhodnutí o pronájmu obhajuje i tím, že se zde také v době, kdy byla stavba využívána pro náboženské účely, konaly trhy," vysvětluje Ing. Antonín Kozina, vedoucí odboru výstavby a regionálního rozvoje ve Velkém Meziříčí.

Město podle něho přispělo na opravu střechy, aby do synagogy nezatékalo, nechalo zbořit i nedalekou ruinu, jež hyzdila okolí. Vedení města se pokoušelo nalézt i jiné možnosti jejího využití. Z plánu vytvořit zde koncertní sál s varhany, které město nemá kam umístit, však nakonec sešlo, protože prostor nebyl dostatečně velký.

"Byly zde i návštěvy z Izraele, ale nic se nezměnilo. Nejsme vlastníky, proto nemůžeme rozhodovat," tvrdí Antonín Kozina. Navíc je tu i další problém – nedaleko této synagogy je další, která již kulturním účelům slouží – místo zde našla obrazová galerie. Návštěvníků tu však v posledních letech valem ubývá, Velké Meziříčí není právě turistické centrum. 

 

Bohužel. "Kdyby byla Nová synagoga v Praze, a ne zde, proudily by k ní davy, jde o unikátní stavbu," prohlásil při zahájení výstavy Radovan Lipus.

Architekt Jaroslav Klenovský, zastupující Židovskou obec v Brně, měl pro nás o něco příznivější zprávy: "V létě byl dokončen stavební projekt na rekonstrukci synagogy. Ten musí ovšem doplnit další projekt – finanční. Doufáme, že na něj získáme finance z fondu Evropské unie."

Jak se chováme k památkám

Chcete se podívat na to, jak se chováme ke svému kulturnímu dědictví? Výstava 65 velkoformátových panoramatických černobílých fotografií z kalendářů Šumná a bezbranná 2003-2009, která začala 9. října v Praze v Muzeu Kampa, vám to ukáže dost přesvědčivě.

Stejně jako seriál ukazuje ohrožené památky a objekty architektury 19. a 20. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Součástí výstavy jsou i besedy s autory a promítání nových dílů televizního seriálu Šumná města, který nabídl divákům netradičně pojaté informace i sžíravou ironii ukazující devastaci architektury.

Poutní místo Hostýn - a větrná elektrárna

Poutní místo Hostýn - a větrná elektrárna

Černobílé fotografie Michaela Míčka skvěle dokumentují jednotlivé díly seriálu Šumná města. A jak vlastně vznikl?

"Bylo to díky myšlence natočit dokument, který měl být rehabilitací ostravské architektury konce 19. a 20. století, především industriální. Tento nápad se zrodil v hlavě Radovana Lipuse v roce 1995 ve formě ´street movie´ Šumná Ostrava," prozrazuje nenapodobitelný průvodce seriálem, architekt David Vávra.

Ostrava byla ovšem jen začátek. Kladný ohlas diváků vedl k natočení dalších dvou dílů. Postupně pak vznikaly další, celkový počet dosáhl symbolického čísla 66 - Šedesát šest šumných měst.

Přívlastek "šumný" vznikl docela náhodně, jde o název kupletu z 30. let, který se jmenuje Šumná Ostrava. Radovan Lipus jej použil před lety do své hry: "Když jsem psal dokument o Ostravě, název se nabízel, ale v životě bych se nenadál, že to nabere takový šus!"

Výstava se objevila i v Tokiu

Výstava se objevila i v Tokiu

Unikátní výstava fotografií ze seriálu dnes putuje po českých a zahraničních městech i metropolích už od roku 2007. Viděli ji ve Vídni, Brně, Budapešti, Ostravě, Stockholmu, Římě, Tokiu, Úštěku i v Bratislavě. Nyní ji do 16. listopadu můžete zhlédnout v Muzeu Kampa, v Konírně Sovových mlýnů.

Zdeněk Lukeš, architekt a historik architektury, o výstavě prohlásil: "V České republice je mnoho krásných památek, ba daleko více než v mnoha krajinách jiných. Jsme na ně také patřičně pyšní. Ale jen na některé – ty upravené, načinčané. Na ty ostatní, které se pomalu rozpadají - pokud už se nerozpadly docela - nebo které byly brutálně přestavěny, moc pyšní nejsme, dokonce se za ně někdy i trochu stydíme. Stydíme se ale asi málo, protože jinak by takových smutných památníků naší lhostejnosti nebylo kolem nás takové množství. Nejhorší je oblast Sudet."

Fotografie šumných měst můžete mít i doma. Možná pak jejich osud nebude tak smutný. Lze si je totiž koupit jako kalendář, který nabízejí vybraná pražská knihkupectví nebo si jej můžete objednat na dobírku v Občanském sdružení Šumná města.

UFO v Beskydech

UFO v Beskydech

To ze zisku z jejich prodeje totiž pomáhá upozorňovat na zanedbávané památky moderní architektury. Právě publikováním a upozorněním na jejich katastrofální stav se totiž některé z nich podařilo zachránit.

Třeba se i ze synagogy ve Velkém Meziříčí stane něco jiného než asijská tržnice. Takových staveb je však kolem nás – bohužel – ještě stále příliš mnoho.


Šumná a bezbranná 2003-20009

Autor projektu: Občanské sdružení Šumná města
Organizátor výstavy: Happy Materials, s.r.o.
Fotografie:  Michael Míček
Autoři doprovodných textů a básní: Radovan Lipus a David Vávra
Architekt výstavy: David Vávra
Grafický návrh: Pavel Šťastný
Produkce: Tomáš Hendrych

Výstava se koná pod záštitou ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Generální partner výstavy: Hochtief CZ, a.s.
Hlavní partner výstavy: Winkhaus CZ, s.r.o.
Partneři výstavy: Axom Kladno, s.r.o., a Happy Materials, s.r.o.





Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...



Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Lubor s Helenou si navrhli bungalov, sedlovou střechu nařídili úředníci

Obě křídla domu se zřetelně odlišují různými materiály a barvou fasády,...

Lubor s Helenou se po prozkoumání cen bytů a starších domů v Praze a okolí rozhodli, že bude nejlepší postavit si...

Toužili po domku ve větvích. Teď mají unikát, který se všemu vymyká

Organické tvary okolní přírody trumfla čistá geometrie.

Snili o bydlení na stromě, kde by v zelené koruně poslouchali šumění listů. Oslovili architekty z kanceláře Malan...

Další z rubriky

Ve městech chybí zeleň, voda i selský rozum. Kdo za to může

Na Hradčanském náměstí se návštěvníci chladí u kropicího vozu. (31. července...

O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška...

V Ostravě je trochu jiný hotel. Podívejte se, co bylo pod sádrokartonem

V restauraci byly krásné původní klenby s železnými nosníky schované pod...

Hotel city.city od ateliéru Dependlab najdete v městské části Ostrava-Přívoz, která koncem 19. století prošla výraznou...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...



Najdete na iDNES.cz