Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sukulenty jsou asketové, kterým komfort škodí

aktualizováno 
- Sukulenty mají něco společného s velbloudy: nepromarní ani kapku vody. Veškerý příděl z občasných dešťů si uloží do zdánlivě nesmyslně tlustých listů a stonků. S takovou zásobou dokážou bez úhony přežít dlouhá období žízně. Na rozdíl od velbloudů, kteří jednou dojdou do oázy, však sukulenty musí počkat až do další nadílky nebeské vláhy.


Odborníci dělí sukulenty na tvrdé a měkké. Ty, které jsou na pohmat tvrdší, mívají tlusté polštářovité listy nebo ztluštělý stonek. Potřebují spoustu světla, zato se obejdou i několik měsíců bez vody. Jejich měkčí bratranci mívají plošší listy a se svými zásobami vody vydrží nanejvýš pár týdnů.

Světla není nikdy dost
"Sukulentům výborně vyhovuje prostředí panelových bytů, v němž si většina ostatních rostlin ani lidí zrovna moc nelibuje," říká Jaroslav Honc, majitel brněnské firmy Sukulent Honc. Velká okna propouštějící maximum světla, malé místnosti a suchý vzduch jim totiž připomínají jejich domovské polopouště.
Nejdůležitější životní potřebou je pro sukulenty světlo. V poušti, kde je zastíní snad jen občas supí křídla, na ně slunce praží po tři sta dní v roce dvanáct hodin denně. Proto i v bytě potřebují co nejslunnější stanoviště: na parapetu okna, a na léto se mohou přestěhovat na rozpálený balkon.
Jinak ovšem patří sukulenty k nejméně náročným rostlinám, jaké si lze představit. Mohou se tísnit v malém, mělkém květináčku naplněném chudou propustnou zeminou - směsí písku s jakýmkoli druhem hlíny. Květináč jako hrad, naplněný výživnou kompostovou zemí, by se jim dokonce mohl stát osudným: pokud totiž nestačí rychle vypít zálivkovou vodu a stojí ve vlhku, hrozí jim, že se do kořenů pustí plíseň.

Zalévat, až naprší a uschne
"Sukulenty vás v dobré pohodě přivítají třeba i po měsíční dovolené bez zálivky. Zcela flegmatické ovšem nejsou: postrachem pro ně je pečlivá babička s konvičkou," říká Jaroslav Honc.
Bylo by však chybou zapíchnout do květináče cedulku s nápisem "zalévat každou lichou středu". Zálivkový kalendář totiž pro sukulenty neplatí: na světle a teple potřebují víc vody než v chladném přítmí, jaké nastává v zimě. V sukulentové květomluvě je pozvánkou pro konvičku proschlá zem v květináči. Měkké sukulenty mohou dostat vody po třech dnech v "pouštním" substrátu, ty otužilejší, tvrdé, až deset dnů po vyschnutí.
Opravdu suché časy ovšem nastávají v zimě, kdy slunce vykukuje jen na několik hodin denně. Aby se vyrovnaly s nedostatkem světla, potřebují sukulenty také sníženou teplotu a skoro žádnou zálivku.

Skály a pouštní krajiny
Sukulenty, které jako sólisté vypadají nenápadně, ožijí, když je sesadíte do skupiny. I když každé seskupení vypadá jinak, při troše fantazie bude nakonec stejně připomínat buď krajinu, nebo skálu.
"Při sesazování je důležité dát dohromady druhy, které mají podobné nároky na světlo a na zálivku," upozorňuje Jaroslav Honc. "Laik, který se neporadí nebo nenahlédne do atlasu, nad svou skupinkou sukulentů obvykle po pár letech zapláče."
Seskupení, které připomíná pouštní krajinu, se sází do tři až šest centimetrů hluboké misky. Dominantní, vyšší rostliny nesmějí příliš stínit méně vzrůstným druhům, které tvoří podrost. Miska pojme množství substrátu. Je tedy zapotřebí vysadit rostliny hustě k sobě, aby z něj co nejrychleji dokázaly vysát zálivkovou vodou a netrpěly přemokřenými kořeny. Při výsadbě můžete nízkým podrostovým rostlinám ořezat kořenový bal, aby se jich do krajiny směstnalo co nejvíce. Jako dominanty se hodí sloupovité pryšce, aeonia nebo stromkovité crassuly.
Příbytek pro skalkovitě sesazené rostliny se pne strmě do výšky. Může jej tvořit buď jeden kámen s vyvrtanými či přírodně vytvořenými dírami, nebo několik kamenů sestavených k sobě. Aby jim to spolu slušelo, měly by ovšem patřit všechny k témuž druhu horniny - Jaroslav Honc doporučuje například tufit, pěnovec či svor. Při osazování nezapomeňte, že sukulenty mají rády stísněné komůrky - a pak už jim můžete začít vybírat místa. Nahoru se hodí tvrdé, světlomilné druhy, na bok mírně převislé a dospodu ty, které snesou více vody.
Na závěr dodává Jaroslav Honc radu: "Nemá cenu pokoušet se skamarádit sukulenty se živými kameny - litopsem. I když vypadají na první pohled podobně, jejich nároky se natolik liší, že jedny z nich by v takovém partnerství určitě strádaly."

Sukulentová květomluva
Povrch listů sesychá a svraskává: "Mám žízeň!"
Prodlužují se vzdálenosti mezi listy, stonky jsou tenké: "Více světla!"
Rostliny nerostou, vyvracejí se, hnijí: "Topím se!"
Pevné, kompaktní sytě zbarvené rostliny: "Všechno je, jak má být, porostu a budu kvést."

Stromkovité pachypodium s podrostem vytvořeným z haworthií.

Plochá rulová mísa se skalkami je osazena aeoniem se vzdušnými kořeny, crassulou, sacrocalisem a porticularií, podrost je haworthií a gastérií.

Tuto skupinu euphorbií v misce se svoru nazval Jaroslav Honc Skřítkové kolem Trollů.

Autor:



Nejčtenější

Zachránili starý mlýn a kolem něj vybudovali soustavu rybníčků

Jednotlivé rybníčky jsou vzájemně propojené a protéká jimi potok. V těch...

Mlýn v údolí Zákolanského potoka nedaleko Okoře obklopuje soustava rybníčků. Málokoho by napadlo, že je postupně...

Dům předělávali 6 let. Mladá žena zvládla sama i rekonstrukci koupelny

Obývací pokoj tvoří jakési centrum celého domu, zde se rodina setkává...

V krbu hoří dřevo, třepotající se světélka a plamínky svíček vytvářejí kouzelnou atmosféru, domem vane vůně čerstvě...



Snila o vaně a posteli. Na 22 metrů čtverečních se vešlo mnohem víc

Kromě úložného schodiště je v hlavní zóně umístěn žebřík, který usnadňuje...

Získat kvalitní bydlení za rozumnou cenu není na Tchaj-wanu snadné. Mladé ženě se po dostudování začalo vše točit kolem...

V panelákovém bytě se stal z betonu hlavní prvek rekonstrukce

Sto let starému sofa dělá společnost pevný stolek, který jako jediný kus...

Jakub na sídlišti v Krči vyrůstal. S výjimkou krátké doby, kdy bydlel v centru Prahy, tu strávil celý život. Nejdřív o...

Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

Další z rubriky

Usedlost v Krkonoších postavili za tři dny. Už sedm let dobře slouží

Plechová falcovaná krytina tmavě šedé barvy a lomenice, tedy dřevem obložený...

Útulná usedlost v Krkonoších na první pohled splývá se zdejší architekturou. Při bližším zkoumání ovšem nezapře dům z...

Design není cool obor, je to práce pro exoty, tvrdí Alexander Gufler

Alexandr Gufler, autor nejznámější české židle za posledních 30 let, ve svém...

Sedím kousek od centra Vídně a piji výbornou kávu. V ateliéru designéra Alexandera Guflera. Vlastně se není čemu divit....

Bydlení s rodiči se proměnilo v peklo. Všechno začalo svatbou dcery

1

Rodiče mi před lety darovali půlku rodinného domu. Já měla byt v horním patře, oni v přízemí. Vdala jsem se, rozvedla a...



Najdete na iDNES.cz