Na začátku své kariéry jste pracovali pro R atelier profesora Ivana Rullera. Co vám dala spolupráce s tímto významným architektem, mimo jiné oceněným medailí Za zásluhy o stát v oblasti umění?
Martin Kareš: Spolupráce s panem profesorem nám přinesla především pochopení zásad tvorby funkcionalistického prostoru, vnímání architektury jako umění, a to nejen při pohledu zvenčí, ale i uvnitř stavby, použití a významu uměleckých děl v interiéru, ale i "prvorepublikového" přístupu ke klientům.
Robert Rais: V prvé řadě nás pan profesor vedl k preciznímu zvládnutí řemesla, dále pak k určité pokoře, což zejména v mladých letech každého projektanta znamená boj s vlastním egem, téměř každý student chce šokovat či stále vymýšlet nové.
Trvalo nějaký čas, než člověk objevil krásu minimalistických forem a zejména jejich nadčasové užití. Obrovský přínos pana profesora byl v tom, že nás nechával pracovat na významných reálných stavbách.
Rodinný dům ve Zlíně získal ocenění Fasáda roku 2011.
Kancelář Europrojekta tvoří převážně mladí lidé. Proč vznikla a jak uvnitř probíhá vzájemná spolupráce?
Martin Kareš: Ateliér vlastně vznikl zcela přirozeným vývojem. Již při studiu si nás povšimli odvážní investoři, k čemuž nám mimo jiné pomohlo také získání ceny Bohuslava Fuchse a spolupráce na mezinárodním projektu Báze, který byl zakončen výstavou v pražské výstavní síni Mánes.
Pak jen těch "odvážných" přibývalo a zcela přirozeně to vyústilo ve vytvoření určitého zázemí a oficiální formy ateliéru. Vznikla tak tedy značka, kterou reprezentují architekti Kareš – Rais.
Robert Rais: Za pět let po absolvování brněnské fakulty architektury, kde jsme pokračovali v doktorandském studiu, nevznikla jediná nová kancelář, pokud pomineme, že synové a dcery převzali či vstoupili do zaběhnutých kanceláří svých rodičů. Začátky byly tedy extrémně tvrdé, práce nonstop, o víkendech, nedůvěra klientů, kteří se bez referencí jen velmi těžko přesvědčují.
Další zajímavé články najdete v časopise Domov.
Nyní každoročně podnikáme cesty do zahraničí, a to i s klienty, s cílem výběru materiálů zde hůře dostupných či pouze za účelem studia. No a samozřejmě odebíráme celou řadu zahraničních odborných periodik.
Rozumíte si více s mladšími klienty?
Martin Kareš: To nelze říci, i když by se to na první pohled mohlo zdát vzhledem k našemu věku logické. Spolupracujeme s klienty všech věkových skupin. Ti starší od nás většinou očekávají více invence, odvahy, kterou někdy sami trochu postrádají, nezávislost, nové trendy a vysoké nasazení.
Vedete projekci bytových domů a rodinné výstavby. Jaké jsou nejčastější požadavky "obyčejné" rodiny?
Martin Kareš: Jde většinou o stavby s dispozičním řešením 4 až 5 + 1. Klienti, kteří nás osloví, mají poměrně dobrou představu o tom, jakou architekturu děláme. Přicházejí tedy často s tím, že se jim líbí nějaká naše předchozí realizace.
Tu pak použijeme jako výchozí koncept, do kterého zapracováváme individuální požadavky konkrétního klienta, ale také faktory determinované tvarem pozemku, jeho orientací v rámci světových stran, svažitostí a podobně. Tímto postupem pak vzniká zcela nová stavba.
Rodinný dům s jezírkem – oáza na vsi Měnín u Brna
Nadstandardní vily, to je také vaše parketa. Jak odlišná je příprava takové stavby od "obyčejného" rodinného domu?
Martin Kareš: Když pominu technické a technologické nároky dané stavby a zvýšenou náročnost v rámci projektů specializovaných profesí, jako je statika, vzduchotechnika, vytápění a dalších, tak se liší především ve fázi studie, tedy realizace a zhmotnění myšlenky.
U stavby většího rozsahu je náročnější rozmístění jednotlivých funkčních celků (prostor pro společný čas rodiny, soukromé prostory členů rodiny, wellness či technické zázemí) tak, aby nedocházelo k jejich vzájemnému rušení a nežádoucímu překrývání.
Častěji také dochází ke kompromisům mezi požadavky klientů a tím, co považujeme za funkční a účelné.
Také se stává, že klienti mají často zcela konkrétní představu o stavebním programu a exteriéru domu, ale tyto představy leckdy nejsou v souladu s územním plánem či regulativy.
Zakládáte si na individuálním přístupu k zákazníkovi, co to přesně znamená?
Matin Kareš: Pole mého názoru existují dva základní typy architektů. Ti první jsou tvůrci, "umělci", kteří mají o architektuře svou jasnou představu, jejich stavby jsou vždy velmi originální, většinou nadčasové, někdy až trendové, a ti trvají na tom, že klient musí respektovat jejich myšlenku.
Ta druhá skupina jsou "kreslíři", kteří se snaží plně respektovat přání klientů bez ohledu na jejich osobní názor, většinou ve strachu ze ztráty zakázky. My se snažíme mezi těmito přístupy balancovat. Navíc nabízíme klientům možnost realizace schůzek v prostředí, které jim vyhovuje, netrváme na jejich návštěvách v našem ateliéru.
Uskutečňujeme s nimi návštěvy v našich dříve realizovaných stavbách, poskytujeme jim součinnost při realizacích interiérů, autorský dozor na stavbách je samozřejmostí. Ale hlavní je asi to, že klientům opravdu nasloucháme, ne jen posloucháme, a zahrnujeme je do tvůrčího procesu do té míry, do které to jim samotným vyhovuje.
Rodinný dům ve Zlíně získal ocenění Fasáda roku 2011.
Častým problémem je překročení předem plánované částky za stavbu rodinného domu. Jste schopni ji garantovat?
Martin Kareš: To záleží na tom, zda a jak moc se změní představy klienta od okamžiku první schůzky do doby, kdy je vytvořena studie. Pak se již tato částka garantovat dá, neboť po každé fázi naší spolupráce, studie, projekt pro stavební povolení, realizační dokumentace, necháváme zpracovat položkový rozpočet, díky němuž mají klienti poměrně reálnou představu o výši investičních nákladů.
Často ale dochází právě v procesu tvorby k tomu, že se klient seznámí s novými či jinými materiály a technologickými postupy, než jaké doposud znal, a zváží jejich použití, ať již s ohledem na jejich kvalitu, design, trvanlivost, či další hlediska, a to i s následkem zvýšení nákladů na realizaci stavby.
Navíc díky tomu, že pracujeme výhradně pro soukromé investory, zcela dokonale známe náklady na jednotlivé postupy výstavby a dokážeme tak reálně ohodnotit zamýšlené představy klienta již v počáteční fázi spolupráce.
Robert Rais: V případě, že zpracováváme i realizační dokumentaci, tak ano, jsme schopni garantovat fixní cenu výstavby, která může být díky situaci na trhu případně ještě nižší. Ke každé realizační dokumentaci dáváme klientům takzvaný slepý a plný položkový rozpočet stavebních prací. Tímto má klient garantovanou maximální horní hranici ceny stavby a tím i její kvalitu.
V případě, že se rodinný dům realizuje bez této dokumentace, je nemožné cenu garantovat. Klient tím dává větší manévrovací prostor stavební firmě, a to zejména možností záměny jednotlivých materiálů. Respektive vše, co není specifikováno v dokumentaci, je na výkladu stavební firmy.
Jak řešíte problém souladu nové stavby s okolní zástavbou, případně charakterem krajiny?
Martin Kareš: Většinou necháme působit genia loci. Při příjezdu na pozemek se často stává, že v kontextu, v němž se nachází, s ohledem na orientaci světových stran, svažitost a tvar pozemku, představa o domě sama vyrůstá v hlavě architekta. Je to vlastně takové vidění neviditelného.
Pak ale přichází střet s realitou ve formě různých regulativ a představ místních stavebních úřadů a představitelů měst a obcí, který se tuto volně vzešlou představu leckdy snaží zhmotnit do jiné reality.
Robert Rais: Kontext krajiny je mimořádně důležitý a někdy se bohužel dostáváme i do rozporu s našimi klienty, kdy nás klient "tlačí" do konceptu ryzího funkcionalismu v bílých barvách, což je příjemné, dokud nezjistíte, že stavbu chtějí zbudovat v chráněné krajinné oblasti.
Mnohdy je časově náročné zvládnout vysvětlit, že každé místo mé svého genia loci a je nutné ctít okolní podmínky, tedy zasadit stavbu citlivě do krajiny či kulturního prostředí. Ne nutně to, co funguje v městských koloniích ze třicátých let, vám bude fungovat ve volné krajině.
Rekonstrukce rodinného domu v Hořicích v Podkrkonoší
Zabýváte se také rekonstrukcemi, případně nástavbami. Často se říká, že lépe je starý dům zbourat a postavit nový. Jaký je váš názor?
Martin Kareš: Víte, mám ten názor, že "starý" dům může sám promlouvat o svém osudu. Prvním kritériem, které rozhoduje, je samozřejmě jeho technický stav a kvalita použitých stavebních materiálů, jejich trvanlivost a perspektiva udržení si jí i v budoucnosti.
Dále pak přistupují požadavky klientů, které samy často zpečetí osud stávající stavby tím, že současné nároky již stavba není schopna splnit ani co do objemu ani co do možnosti instalace moderních technologií. V neposlední řadě jde také o historickou a uměleckou hodnotu dané stavby.
Kromě samotné stavby tvoříte též interiéry. Je to ve vašem případě častá praxe?
Kareš: Ano, s většinou klientů, s nimiž navážeme spolupráci, pokračujeme i při tvorbě interiérů. Architektura není jen hmota, která promlouvá k okolí, nastavuje svou tvář. Není to vyplněný prostor. Má i vnitřní část, vnitřní svět. Svět, který je nám všem nejbližší. Domov.
Když nasloucháte svým klientům při procesu tvorby hmoty, máte možnost je poznat a pochopit jejich vnímání toho, co bude, respektive má být, uvnitř. A oni to cítí také. Proto nás oslovují k další spolupráci právě při tvorbě interiérů. A zde můžete nalézt také odpověď na vaši předchozí otázku, co pro nás znamená individuální přístup ke klientovi.
Jak zásadně souvisí interiér domu s jeho zevnějškem?
Martin Kareš: Domnívám se, že významně. Tedy v případě novostaveb. Jinak je tomu například u historických objektů, které se rekonstruují. Vnější tvář by měla dát okolí nahlédnout i na to, co je uvnitř.
Mezi exteriérem a interiérem stavby by měl být jakýsi "názorový" soulad. Tento soulad by se však měl také projevit ve vztahu k okolní krajině, zástavbě a dalším stavbám či zahradním úpravám na samotném pozemku. Mělo by zde dojít k prolnutí dvou světů, které k sobě navzájem promlouvají a jeden ve druhém se odrážejí.
EuroprojektaIng. arch. Robert Rais, Ph.D. (1977), |
