Labské zdymadlo doboví malíři vynechávali ze svých romantických krajinek, kterým vévodil na rozeklané skále hrad Střekov. My dnes vnímáme toto jedinečné zařízení, jehož technické zázemí slouží bez kolizí od svého počátku, jako hradbu, která umožňuje splavnění řeky Labe a je první vodní branou do země. Přesvědčit se o tom můžete v dokumentu kameramana Patrika Hoznauera a režiséra Petra Lokaje (v sobotu 24. 3., Zrezivělá krása na ČT2 od 14:45).
Zdymadlo Střekov |
V severozápadních Čechách je Labe jednou z hlavních tepen kraje. Vše začalo s průmyslovou revolucí, která se Labe dotkla v roce 1841, kdy zde poprvé proplul parník na cestě z Prahy do Drážďan a tím zahájila paroplavba svou éru.
Cesta po Labi ale byla v úseku pod hradem Střekov nebezpečná, byly zde zrádné útesy. Před první světovou válkou začala okolní města uvažovat o zabezpečení plavby pro své lodě.
Původně zde měl být jen jez s plavební komorou. S příchodem elektrifikace vyrostla i přehrada, která vytvořila v údolí řeky Labe velké jezero, které zvýšilo úroveň hladiny mezi Litoměřicemi a Ústím o devět metrů.
Masarykovo zdymadlo bylo vybudováno v letech 1923–1936 podle návrhu architekta Františka Vahaly. Nejdříve se začaly budovat plavební komory a dále se postupovalo jezem a vodní elektrárnou, ta funguje od té doby nepřetržitě.
Zdymadlo Střekov na Labi v Ústí nad Labem
Ve své době to bylo největší vodní energetické dílo, které si v Československu někdo troufl postavit. Výsledkem bylo nejmodernější vodní dílo spolu se zdymadly a elektrárnou ve střední Evropě.
Jakákoliv stavba nad řekou vždy přeruší migrační cestu rybám. I na to se v roce 1936 myslelo. Rybí přechod fungoval do 70. let, kdy se celý zrekonstruoval. Vznikl přes 250 metrů dlouhý přechod, ten původní byl dlouhý 70 metrů.
Komůrkový rybí přechod je složen z přepážek, z nichž každá má dvě komůrky. Slabší jedinci prochází spodní částí komůrky, silnější mohou prostupovat vrchem. Tato cesta ryby nijak nepoškozuje.
Celé zařízení je také známo pod názvem Střekovská přehrada či Střekovský jez.
Vodní dílo Masarykovo zdymadlo působí velmi monumentálně, a to díky strojovně, která je umístěna nad přechodovou lávkou. Šířka celého vodního díla včetně elektrárny je 263 metrů, výška zhruba 30 metrů, šířky jednotlivých jezových polích jsou 24 metrů, každá ze dvou komor je dlouhá 200 metrů.
Labská cesta je jedna z nejdůležitějších vodních cest v České republice. Na tomto zdymadle bylo proplaveno v roce 2010 dva a půl tisíce lodí. Od roku 1958 je Masarykovo zdymadlo kulturní památkou České republiky.
