Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká pýcha. Vodní dílo Střekov je úžasnou technickou památkou

  1:00aktualizováno  1:00
Ve třicátých letech vzniklo pod hradem Střekov u Ústí nad Labem nejmodernější vodní dílo v tehdejší střední Evropě. Dodnes zasluhuje náš obdiv i úctu. Masarykovo zdymadlo je kohoutkem na Labi, který může vodu přivřít, nebo otevřít. Součástí vodního díla je i elektrárna a plavební komory.

Labské zdymadlo doboví malíři vynechávali ze svých romantických krajinek, kterým vévodil na rozeklané skále hrad Střekov. My dnes vnímáme toto jedinečné zařízení, jehož technické zázemí slouží bez kolizí od svého počátku, jako hradbu, která umožňuje splavnění řeky Labe a je první vodní branou do země. Přesvědčit se o tom můžete v dokumentu kameramana Patrika Hoznauera a režiséra Petra Lokaje (v sobotu 24. 3., Zrezivělá krása na ČT2 od 14:45).

Zdymadlo Střekov

V severozápadních Čechách je Labe jednou z hlavních tepen kraje. Vše začalo s průmyslovou revolucí, která se Labe dotkla v roce 1841, kdy zde poprvé proplul parník na cestě z Prahy do Drážďan a tím zahájila paroplavba svou éru.

Cesta po Labi ale byla v úseku pod hradem Střekov nebezpečná, byly zde zrádné útesy. Před první světovou válkou začala okolní města uvažovat o zabezpečení plavby pro své lodě.

Původně zde měl být jen jez s plavební komorou. S příchodem elektrifikace vyrostla i přehrada, která vytvořila v údolí řeky Labe velké jezero, které zvýšilo úroveň hladiny mezi Litoměřicemi a Ústím o devět metrů.

Masarykovo zdymadlo bylo vybudováno v letech 1923–1936 podle návrhu architekta Františka Vahaly. Nejdříve se začaly budovat plavební komory a dále se postupovalo jezem a vodní elektrárnou, ta funguje od té doby nepřetržitě.

Zdymadlo Střekov je zdymadlo na Labi v Ústí nad Labem.

Zdymadlo Střekov na Labi v Ústí nad Labem

Ve své době to bylo největší vodní energetické dílo, které si v Československu někdo troufl postavit. Výsledkem bylo nejmodernější vodní dílo spolu se zdymadly a elektrárnou ve střední Evropě.

Jakákoliv stavba nad řekou vždy přeruší migrační cestu rybám. I na to se v roce 1936 myslelo. Rybí přechod fungoval do 70. let, kdy se celý zrekonstruoval. Vznikl přes 250 metrů dlouhý přechod, ten původní byl dlouhý 70 metrů.

Komůrkový rybí přechod je složen z přepážek, z nichž každá má dvě komůrky. Slabší jedinci prochází spodní částí komůrky, silnější mohou prostupovat vrchem. Tato cesta ryby nijak nepoškozuje.

Celé zařízení je také známo pod názvem Střekovská přehrada či Střekovský jez.

Celé zařízení je také známo pod názvem Střekovská přehrada či Střekovský jez.

Vodní dílo Masarykovo zdymadlo působí velmi monumentálně, a to díky strojovně, která je umístěna nad přechodovou lávkou. Šířka celého vodního díla včetně elektrárny je 263 metrů, výška zhruba 30 metrů, šířky jednotlivých jezových polích jsou 24 metrů, každá ze dvou komor je dlouhá 200 metrů.

Labská cesta je jedna z nejdůležitějších vodních cest v České republice. Na tomto zdymadle bylo proplaveno v roce 2010 dva a půl tisíce lodí.  Od roku 1958 je Masarykovo zdymadlo kulturní památkou České republiky.

Autor:






Nejčtenější

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

České IO Studio je čerstvě držitelem nejlepšího designového ocenění na světě. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce...  celý článek

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S kolegou Josephem Longem z kanceláře LTD...  celý článek

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Důležitou roli hraje i způsob pokládky a velikost spár. Například...
Jakou a kam volit keramickou dlažbu, radí architekt Jan Ranný

Přírodní kámen, dřevo a keramická dlažba patří v architektuře mezi tradiční materiály. Z této trojice se díky novým technologiím dokázala nejvíce posunout...  celý článek

Památkově chráněná třípodlažní vila stojí na reprezentativní parcele na rohu...
Hurá dovnitř. Kubistická Kovařovicova vila v Praze se otvírá veřejnosti

Bedřich Kovařovic, stavitel a inspektor stavebních podniků, si podle návrhu architekta Josefa Chochola nechal v letech 1912 a 1913 postavit kubistickou vilu....  celý článek

Další z rubriky

Španělský architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii...
Designér si vytvořil kancelář pod mostem, může v ní i přespat

Architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii postavil pod mostem malou kancelář. Svůj kompaktní příbytek přilepil k mostu podobně jako...  celý článek

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Nemovitost je podle očekávání nedobytná. Hlavní bránu zavírá kovová padací mříž...
Splnil si životní sen. Postavil středověký kamenný hrad s padacím mostem

Ve španělském regionu Costa del Sol v Andalusii stojí nově postavený středověký kamenný hrad. Majitel jej stavěl v letech 1997 až 2004. Nyní hrad prodává za v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.