Majestátní Strakovka. Chudou českou šlechtu vystřídali vládní úředníci

  1:00aktualizováno  1:00
Dnes se tu prohánějí vládní úředníci, ale nádherná novobarokní budova na levém břehu Vltavy měla původně jiný účel. Strakova akademie fungovala jako místo pro výchovu mládeže ze zchudlých šlechtických rodů.

Pokud náš rod vymře, nechť veškerý majetek použit jest na vznik akademie pro děti zchudlých šlechtických rodů, pravil v poslední vůli, již sepsal v roce 1710, Jan Petr Straka z Nedabylic.

Může se hodit

DOCK Rezidence

DOCK Rezidence - luxusní novostavba u břehu Vltavy v žádané lokalitě Praha 8.

Více bytů k prodeji v Praze na Reality.iDNES.cz.

Úpadek české šlechty v důsledku porážky na Bíle hoře vnímal i proto, že sám pocházel z vladyckého rodu z Nového Města nad Metují, ale rodinné dědictví dokázal rozšířit a povýšil do hraběcího rodu.

Strakova akademie, majestátní budova na levém břehu Vltavy pod Pražským hradem, je pro sídlo úřadu vlády jako stvořená. To Jana Petra Straku z Nedabylic při sepisování závěti v roce 1710 určitě ani nenapadlo.

Stejně tak by nečekal, že se jeho poslední přání vyplní téměř 200 let po jeho smrti. Poslední mužský potomek rodu Straků zemřel v roce 1771, trvalo však ještě dalších 177 let, než se jeho přání konečně zhmotnilo.

Fotogalerie

Dnes by podobná stavba na území Prahy vůbec neměla šanci vzniknout, a nejen proto, že velkorysí investoři jsou léta pod zemí. I v oné době se muselo počítat s průtahy, které by při troše chuti měly jistě rychlejší řešení.

Tehdy vládnoucí císař Josef II. totiž odebral českým stavům správu nadace. Svých práv se znovu domohly až po jeho smrti v roce 1790 u císaře Leopolda II. Zároveň se ukázalo, že panství Okrouhlice, tři statky, dům na Malé Straně a Šeidlerovská zahrada na Novém Městě pražském, které hrabě Straka na vznik akademie věnoval, nebudou na její realizaci stačit.

Hrabě Straka nechtěl pouze rozdávat stipendia zchudlé šlechtě, ale přál si vybudovat instituci, v níž by mladí muži získali nejen vzdělání, ale i ošacení, stravu a ubytování. A velkoryse připouštěl i výchovu synů zámožnějších rodin za úplatu.

Až v roce 1867 schválil zemský výbor Království českého návrh hraběte Františka Thuna, aby byl z přebytků Strakova fondu založen rezervní fond stavební, ze kterého by se výstavba financovala. Trvalo však ještě dalších 18 let, než rozhodnutí fond schválil.

Levně? Na Klárově

Pro představu hraběte Straky byl vhodný velký a zároveň ne příliš drahý pozemek na břehu Vltavy. V bývalé jezuitské zahradě vznikl v polovině 18. století tzv. Letní dům, který byl známou adresou uvolněných mravů. Z moci úřední byl nakonec zrušen a zemský sněm v roce 1878 schválil prodej pozemku Strakovu nadačnímu fondu.

Ten stavbu zadal architektovi Václavu Roštlapilovi, který později postavil budovu AVU a psychiatrickou léčebnu v Bohnicích. A Roštlapil zvolil tehdy populární neobarokní styl.

Třípodlažní budova dodnes působí pompézně. Dvě hlavní části se spojují ve středu pod kupolí, uzavírají je menší křídla. Střídmé průčelí do ulice z druhé strany kontrastuje se zdobenou fasádou s výraznými sloupy, zdobením nad okny a sochami.

Při vzniku akademie architekt počítal s čestným dvorem, kterým se vstupovalo do zahrady. „Dnes se využívá třeba při vítání významných návštěv, které se fotí v tzv. Starém tiskovém sále na místě původní auly či operačního sálu, který slouží hlavně reprezentačním účelům,“ vysvětluje Andrea Šlechtová z odboru komunikace.

První studenti se na kolej stěhovali v roce 1897, tedy necelých deset let po zahájení stavby. Užívali si na tehdejší dobu nebývalý luxus, měli první ústřední topení v Praze, využívali lázně s bazénem, šermírnu a měli dokonce i vlastní nemocnici.

Do přízemí architekt Roštlapil umístil učebny a kabinety učitelů, první a druhé patro poskytovalo soukromí zhruba šedesátce stipendistů. Prostor zdobila velká aula, kaple a letní i zimní tělocvična. Rajský studentský život přerušila první světová válka. Budovu se zastavěnou plochou 4 000 metrů čtverečních převzal Červený kříž a zřídil tu lazaret se 470 lůžky. Studenti se sem už nikdy nevrátili.

Hlavní jednací sál. Tady se projednávají aktuální témata. Dveře vlevo vedou na...

Hlavní jednací sál. Tady se projednávají aktuální témata. Dveře vlevo vedou na chodbu, ale používají se zřídka. Do sálu se vstupuje bočními dveřmi ze salonku pouze po dovolení, aby příchozí nerušili rokující.

Kanceláře v ložnici

Po válce se sem nastěhovalo ministerstvo pro zásobování lidu, ministerstvo národní obrany a Akademická knihovna. Za okupace si velkolepou budovu oblíbila protektorátní vláda, od roku 1942 tu sídlil říšský soud. Právě Němci vnitřní dispozice budovy upravili pro potřeby úředníků.

Architekt Ladislav Machoň, autor pražské vily bratří Čapků nebo úprav Klementina, nechal zbudovat funkcionalistické schodiště blízko hlavního vchodu. Pro školní budovy bylo totiž typické stavět schody v krajích budov, tady jsou ovšem vzdáleny 160 metrů. Nové schodiště vedlo přímo k jednacímu sálu.

Od května 1945 budova trvale slouží vládě, přesto nezapře původní účel. Ložnice studentů v prvním patře nahradily kanceláře, kaple sv. Václava se proměnila v hlavní zasedací sál, dlouhé školní chodby zdobí sbírka české krajinomalby.

Mimochodem, strop kaple byl uměle snížen a vyštukován klasicistními čtverci, což je patrné při pohledu zvenku: podívejte se, jak řada vrchních oken jakoby nevede nikam, ale původně do modlitebny přiváděla světlo. Naopak zachována zůstala štuková výzdoba od Celdy Kloučka, litinové zábradlí zdobené květy, broušené lustry, dřevěný nábytek v saloncích a foyer. Udržuje se i žlutobílá výmalba chodeb a sloupů.

Venkovní ochoz pod kupolí zdobí sochy od Josefa Maudra Víra a Vlastenectví, které odkazují k pravidlům hraběte Straky pro výchovu svěřenců. „Další výraznější úpravy proběhly před předsednictvím České republiky v Evropské unii v roce 2009. Zastřešením vnitřního dvora vznikl nový tiskový sál, který je známý především díky televiznímu vysílání tiskových konferencí po jednání vlády,“ popisuje Andrea Šlechtová.

Dveře Strakovky otevřené

V někdejší akademii a dnešním Úřadu vlády si připadáte zvláštně: trochu jako ve škole, trochu jako v galerii. Typické dlouhé chodby lemují dveře a zdobí obrazy od českých malířů a lampy zavěšené v jedné řadě. Přesvědčte se sami.

Pavel Dvořák, vedoucí Úřadu vlády, začal před dvěma lety budovu otevírat veřejnosti. „Návštěvníci objeví místa, kde na ně dýchá historie, a získají vazbu na vrcholné státní orgány. Ve Strakově akademii při komentované prohlídce představujeme jednací sál vlády, starý a nový tiskový sál, pracovnu premiéra a zahradu,“ popisuje Pavel Dvořák.

Zájem o prohlídky vládních budov mu potvrdili sami hosté: při posledním dni otevřených dveří letos v červnu se během víkendu přišlo podívat na dva tisíce lidí.

Autoři:

Nejčtenější

Totální proměna koupelny velké 4 metry čtvereční. Vana musela pryč

Danielova koupelna v bytě po babičce je jako vystřižená z katalogu z 80. let....

Ragbista Daniel zdědil byt po babičce i s koupelnou z 80. let, která vkusu mladého muže nevyhovuje. Natož potřebám...

Chalupu zrekonstruovali, vyšlo je to však dráž než postavení nové

Při přestavbě zbyly z původního domu jen obvodové zdi a část střešní...

Ještě nedávno chalupa připomínala Šípkovou Růženku zarostlou v trní. Deset let v ní nikdo nebydlel. Pro budoucí plány...

Neměl peníze a chtěl bydlet ve svém. Postavil si dokonalý malý domek

Stavba věrně kopíruje minimalistické potřeby a nároky majitele, kromě stálého...

Finský architekt Olli Enne ještě během studií navrhl skromný domek, který lze postavit i na velmi nešikovných parcelách...

Typový dům byl dobrou volbou. Stékající vodě z polí se šikovně vyhnul

Žádné herbicidy, žádné fólie schované pod zeminou, voda v biotopu je upravená...

Děti vylétly z hnízda, založily svoje rodiny a do života Hanky a Karla vstoupila nová etapa. A tak vznikl dům v Brdech....

Rodina v řadovce 4+kk. Vysněný domov zařídili architekti na jedničku

Kuchyňská sestava je propojena s obytnou místností knihovnou/policovým systémem...

Rodina s dvěma dětmi si koupila nový řadový dům v Praze. Dvoupodlažní nemovitost s dispozicí 4+kk o obytné ploše 122...

Další z rubriky

Soutěž pro komplikovaná místa v Praze hledá unikátní projekty

Ondřej Chybík: Projekt 2050 a jeho vnitřní uspořádání vychází z teorie...

Praze chybějí pozemky pro novou výstavbu bytových domů. Obyvatelé městských částí mnohdy brání novým projektům, protože...

Neměl peníze a chtěl bydlet ve svém. Postavil si dokonalý malý domek

Stavba věrně kopíruje minimalistické potřeby a nároky majitele, kromě stálého...

Finský architekt Olli Enne ještě během studií navrhl skromný domek, který lze postavit i na velmi nešikovných parcelách...

Díky výtvarnici poputují do světa české Vánoce na německém porcelánu

Motivy zasněžené krajiny a dětských zimních radovánek v jemných ilustracích vás...

Renáta Fučíková, známá česká ilustrátorka a autorka knih o historii, které získaly mnoho ocenění doma i v zahraničí,...

Najdete na iDNES.cz