Se stěhováním si Gulyáš užil své. „Probydlel jsem se sem přes dvaadvacet různých bydlení od začátku svého života. Naposledy jsme bydleli asi dva kilometry odsud v bytě, který měl velkou zahradu i zimní zahradu. To asi předznamenalo to, že jsme nakonec šli do domu,“ vysvětluje herec.
Dům je vlastně jen polovinou velkého bungalovu. Stojí na konci slepé ulice a od okolního světa je odstřižen závorou. „Má to své výhody, například velkou dávku soukromí. Navíc máme s našimi sousedy, kterých naštěstí není moc, velmi nadstandartní vztahy,“ pochvaluje si Michal Gulyáš.
Zařízení domu je různorodé a moderním materiálům ve striktních liniích zdatně sekundují osobité drobnosti, které interiér vizuálně rozbíjejí a zútulňují jej nebo mu vdechují punc originality.
„Má žena má naprosto odlišnou představu o tom, jak by měl interiér vypadat. Manželka je ekonomka, má ráda technicistní věci až funkcionalistického charakteru,“ postěžoval si se šibalským úsměvem Gulyáš. Zároveň ale dodal, že nakonec v některých věcech ustoupila jeho umělecké povaze, pro niž je bližší členitější ztvárnění interiéru.
„Mám rád obrazy. Doslova se nebojím říct, že bez nich nemohu žít,“ vysvětlil. Páteří domu je chodba, která je spojovacím článkem všech místností. Vedle velkého zrcadla je v ní například i dávkovač vody z barelu, pitná voda je tak snadno dostupná pro všechny obyvatele domu. Pokojem, ve kterém je znát umělecký duch, je bezesporu pracovna herce.
„Mám rád provensálský styl, tak jsem ho nechal aplikovat na tapety a nábytek. Je mi to velmi blízké a lahodí to mému oku,“ pochvaluje si domácí pracant, který nejčastěji píše u počítače naproti oknu.
Vedle vestavěné skříně či poličky se suvenýry a vyznamenáními je v místnosti ještě velmi důmyslně složené studio pro audio nahrávání. „Nechal jsem si v tom poradit od kamaráda zvukaře a je fakt, že díky tomu mohu v domácích podmínkách nahrávat a odevzdávat nahrávky ve studiové kvalitě. Tak jako i v jiných odvětvích stejně notný kus práce ve finále udělají počítače a jejich magické filtry,“ říká Michal Gulyáš se zaujetím.
Obývák plný harmonie
Je-li chodba páteří domu a pracovna jeho mozkem, pak srdcem je obývací pokoj, který je spojen s kuchyní. Jde o velký otevřený prostor, v němž je snadný přehled. Kuchyň odděluje barový pultík a jídelní stůl. Vše je bez rustikálních vymyšleností a zdobených madel. I nezaujatému pozorovateli snadno dojde, že tady měla hlavní slovo majitelka.
Naproti tomu esencí útulnosti je obývací pokoj, kterému dominují krbová kamna navozující domácí pohodu, i když v nich třeba zrovna nehoří oheň. Jejich čestné místo poblíž pohodlného proutěného křesla i koženou pohovkou, žárlivě pozoruje plochá televize, která je svým umístěním téměř vyčleněná z prostoru, v němž se odehrává rodinný život.
Z harmonií nabitého obývacího pokoje vedou dveře na zahradu. Je vzorně uklizena a na první pohled je patrné, že zde má vše své místo – jak komorní posezení, tak bazén či velké sezení se slunečníkem.
„Bazén moc rád v létě využívám a úplně nejraději v něm přijímám telefonáty. To šplouchání je pro volajícího naprostá provokace,“ říká laškovně Michal Gulyáš.
Ze zahrady je také vstup do manželské ložnice. V ní zaujme robustní postel s nebesy, která svou konstrukcí zabírá velkou část místnosti.
V domě je ještě pokojíček dcery a koupelna, kam se vedle sprchového koutu a rohové vany vešla i dvě umyvadla.
Nejvíce času ovšem Michal Gulyáš tráví ve své pracovně, kde podle něho múza líbá nejlépe. „Píšu knížky také pod severským jménem Jon Svärd a teď mám rozepsanou detektivku Zpívej a krvácej. Jde o příběh ze Švédska, odehrávající poblíž městečka Östersund. Zajímavé je, že teprve když jsem měl ten příběh už načrtnutý a začal ho psát, zjistil jsem, že v tom městě se před pěti lety skutečně odehrávaly zločiny na mladých dívkách,“ uzavírá tajemně.