Stavitelé se vstupu do EU bát nemusí

Mnoho lidí touží po vlastním rodinném domě, avšak zatím si je nestačili postavit. Jiní chtějí v dohledné době rekonstruovat starší domek nebo chalupu. Shodně se ptají: Co se změní, až Česká republika v květnu vstoupí do Evropské unie? Jsou evropské normy náročnější?

O poplašné zprávy ani obavy není ve veřejnosti před vstupem do Evropské unie nouze. Jsou však zcela zbytečné, ujišťuje Pavel Dvořák, ředitel úseku technické normalizace Českého normalizačního institutu (ČSNI). Vstup do evropského společenství nebude znamenat pro drobné stavitele žádný zlom.

I cement zůstane stejný
Žádný nový předpis nebude podle Dvořáka například určovat, jaký typ domu k bydlení si v Česku lze či nelze postavit a zda bude při rekonstrukci domu nebo bytu nutno vyměnit okna či vchodové dveře.

Ani stavebník, který si půjde koupit cement, nezpozoruje žádnou změnu obsahu v pytli, cement bude pouze v jiném balení, s odlišným značením podle evropské normy CE. Ale ani to už dnes není v případě tohoto stavebního materiálu (a mnoha dalších) na trhu nějaká novinka.

Proces probíhá již léta
"Přejímání nových evropských norem opravdu nepropukne teprve s nástupem května, ale začal již před deseti lety," říká Pavel Dvořák. Tehdy Český normalizační institut získal status přidruženého člena evropských normalizačních organizací a od roku 1997 se stal jejich plnoprávným členem.

Výsledkem je, že dodneška se v soustavě Českých technických norem (ČSN) ocitlo více než 14 000 nových evropských norem, ze stavebnictví jich je asi 1400. Řídí se jimi výrobci i prodejci ve stavebnictví, ale také projektanti, architekti i stavební úřady.

Důležité informace

Co obsahuje evropská směrnice?

1. požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu stavby
2. požární bezpečnost
3. hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí
4. požadavky na bezpečnost při užívání
5. ochranu proti hluku
6. tepelnou ochranu a nízkou energetickou náročnost


Co to znamená v praxi?

Z pohledu těchto šesti požadavků je posuzována přeneseně i veškerá činnost v oblasti výroby stavebních hmot. Řídí se jimi i projektanti a architekti - jsou základem pro ujednocování požadavků uvedených v technických normách. "Ukažme si to na obyčejné dlaždici," říká Ludmila Kratochvílová z Českého normalizačního institutu. Ze šesti požadavků evropské směrnice jsou v tomto případě aktuální zejména ty, které se týkají hygieny, ochrany zdraví a bezpečnosti při užívání. Dlaždice musí být podle nových evropských norem, musí tedy mít takové parametry, aby výrobek byl bezpečný proti uklouznutí, nezachycoval se v něm prach obsahující škodliviny, nebyl v něm obsažen radon a tak dále. Podobně jsou mnohostranně posuzovány všechny stavební materiály. Teprve pak mohou nést označení podle příslušné evropské normy.

Proces bude pokračovat ještě řadu dalších let. Jen ve stavebnictví čeká republiku převzetí zhruba dalších 1200 norem, které dosud nebyly v Evropě sjednoceny.

Výstavba se liší
"Sjednocování technických norem ve stavebnictví v rámci Evropy má na mysli kvalitnější bydlení jako celek," vysvětluje Ludmila Kratochvílová, vedoucí oddělení výstavby ČSNI.

Přihlížet je nutno však ke dvěma skutečnostem. Požadavky na bytovou výstavbu nejsou a nemohou být ve všech zemích Evropy stejné - jiné bytové domy jsou v Řecku či Španělsku s teplým podnebím než například v chladných severských zemích, jako je Švédsko nebo Finsko.

Jiné bydlení je vžito v horských oblastech než v nížinatých. Vedle těchto odlišností však existují mnohé společné prvky, které přispívají k zdravějšímu a bezpečnějšímu bydlení.

V tomto smyslu se proto již v roce 1989 Evropská komise shodla na určitém programu, který vychází ze směrnice EHS. Směrnice obsahuje šest základních požadavků na stavby, které jednotlivé zúčastněné země zpravidla zahrnuly do svých zákonů a vyhlášek.

Bydlení podle EU

1.
Které skupiny stavebních výrobků už mají za sebou proces sjednocování s evropskými normami a po vstupu do EU se budou vyskytovat na tuzemském trhu s označením CE?

Jsou to především malty, přísady do betonu, pálené zdicí prvky, cement, vápno, stavební kování, dlažební kostky z přírodního kamene, kamenivo pro stavební účely, tepelně izolační výrobky (například polystyren, minerální vlna pro zateplování staveb), komponenty pro stabilní hasicí zařízení. Přitom by v uváděných parametrech neměl být rozdíl, zda pocházejí od domácích či zahraničních výrobců. Proces bude pokračovat ještě několik let, v první polovině letošního roku například přibude evropská norma pro keramické a obkladové prvky. Na trhu by se v důsledku toho měly od určitého data vyskytovat i některé sanitární výrobky, například umyvadla, záchodové mísy, koupelnové vany pouze s označením CE. Dále i betonové výrobky pro ploty, sádrové tvárnice, desky na bázi dřeva pro použití ve stavebnictví. Po určité období se budou na trhu prodávat některé výrobky zhotovené jak podle starých národních norem, tak podle nových. Nově vydané harmonizované normy mají totiž určité přechodné období, které umožňuje staré výrobky doprodat.

2.
Vyplývá z tohoto přechodného stavu na trhu se stavebními materiály nějaké nebezpečí, o kterém by měl stavebník vědět?

I když proces přechodu z našich národních na evropské normy nepřinese žádné dopady do běžných potřeb a zájmů bytových stavebníků, informovanost i určitá ostražitost jsou na místě. Vlastník rodinného domku nebo bytu by měl být pozornější v případě, když si bude něco sám stavět nebo přestavovat a používat materiály, které si bude sám nakupovat. Měl by se u prodejců zajímat, o jaký jde výrobek, kterým normám odpovídá, zda je výrobek doložen prohlášením o shodě a podobně. Tato odpovědnost individuálního výběru se týká zejména stavebních akcí, které nepotřebují stavební povolení a stačí jen stavební ohlášení.

3.
Jaké změny a nové nároky nastanou při projektování a výstavbě nových rodinných domů?

Zde se předpokládá dokonalá součinnost projektantů, stavebníků a stavebních firem. Právě tito odborníci musí být zárukou dodržení všech změn, které nová evropská pravidla přinášejí. Od projektování se totiž odvíjí vše ostatní včetně použití správných materiálů i technologií. Přitom pro zpracování vlastních projektů rodinných domů a obytných budov Evropa žádné jednotné normy nevydává. Pro tento účel nadále platí tuzemský stavební zákon, prováděcí vyhlášky a navazující ČSN. To vše by pak ve svém celku mělo vést k výstavbě kvalitnějších budov, hospodárnému bydlení a současně by to bylo i významnou ochranou spotřebitele.