Vliv na to má i nezájem firem o výchovu dorostu. Předpoklad získávání rekvalifikovaných lidí z nezaměstnaných se nenaplňuje.
"Potřebná úroveň českého stavebnictví v řemeslných profesích nemůže být založena na migraci, na přísunu cizinců ze zemí mimo EU nebo z nových členských zemí. S výjimkou pracovníků ze Slovenské republiky nesplňuje naprostá většina cizinců kvalitativní standardy jak v úrovni znalostí, tak řemeslné zručnosti," uvedl Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Pro rozšíření kapacity stavebního trhu je také nutné odstranit bariéry na trhu v Rakousku, Německu, a to zejména v příhraničních oblastech. Vstupu našich firem na západ ale dosud brání ochranná opatření, která mají podle Matyáše diskriminační charakter. České zahraniční podnikání se proto zatím orientuje na Slovensko, do Polska, Ruska, na Ukrajinu a Balkán.
V legislativní oblasti je základní překážkou pro podnikání nepřehledný systém českého práva. "Orientace podnikatelů je proto prakticky nemožná. Právo je obtížně vymahatelné, soudní soustava je přetížená. Opatření, která měla přinést zjednodušení při vstupu nových subjektů do podnikání, se prosazují obtížně, nebo jsou teprve v počátcích," konstatoval Matyáš.
Připomněl, že k pozitivním jevům patří kapitálové výdaje státu, včetně státních fondů dopravní infrastruktury a fondů pro rozvoj bydlení, které si udržují mírný růst.
