Stavbou roku 2010 je muzeum umění MAXXI v Římě. Stálo 150 milionů eur

Spletité linie mohutných betonových stěn, důmyslná hra se světlem a možnost propojení několika uměleckých disciplin projektu římského muzea MAXXI vynesly ateliéru Hadid Architects již druhou cenu. Stavba zvítězila na prestižním Festivalu světové architektury.

Architektonický projekt anglické architektky iráckého původu Zahy Hadid, podle něhož stavěli v hlavním městě Národní muzeum současného umění nazvané MAXXI (Museo Nazionale delle Arti del XXI Secolo), získal další trofej.

Po říjnovém ocenění Královským institutem pro britskou architekturu si připsal na své konto také vítězství na prestižním Festivalu světové architektury (WAF). Řím tak dokázal mezinárodnímu publiku, že antikou ani barokem neskončilo zdejší architektonické dědictví.

Budova MAXXI je sama o sobě uměleckým dílem

Muzeum jako kulturní centrum

Letošní vítězná budova, zpřístupněná veřejnosti teprve před několika měsíci, je v Itálii prvním veřejným muzeem zasvěceným současné tvorbě v umění a architektuře.

Výstavba trvala jedenáct let a v rozpočtu ministerstva se podepsala konečnou částkou 150 milionů eur (asi tři a tři čtvrtě miliardy korun).

S muzeem sousedí někdejší tovární budova

Kromě 27 000 m² výstavních prostor poskytuje toto víceúčelové kulturní centrum zázemí pro výzkum na poli současného designu, módy a kinematografie.

Jeho kulturní misí je zprostředkovat dialog mezi výtvarným uměním a architekturou s důrazem na inovace, multikulturalismus a interdisciplinaritu.

Důmyslným střešním systémem proniká dovnitř denní světlo

Vlnící se stěny

Zadavatelé mezinárodní soutěže toužili zachovat nezvyklý, lehce industriální charakter severního římského okrsku Flaminio. Parcelu, na níž původně stála továrna na automobily a později vojenská kasárna, zaplnila právě budova Zahy Hadid.

Její projekt měl ambici dodat poněkud ospalé čtvrti pozitivní energii a vytvořit moderní interpretaci mnoha historických směrů, které tvoří římskou zástavbu.

Stavba ohromuje svou monstrózností umocněnou těžkým betonem

Na půdorysu ve tvaru písmene 'L' tak vznikla urbanistická kompozice podlouhlých vlnících se stěn, jež se v několika úrovních překrývají, protínají a znovu setkávají v jedné linii. Stavba vyvolává pocit dynamického pohybu, připomíná zmatečný dopravní uzel a ohromuje svou monstrózností umocněnou těžkým betonem.

Hlavní vchod kryje mohutný převis, tvořící jakousi novodobou verzi klasického portika. Průřezy a štěrbiny umožňují průhledy dovnitř i ven a místy vystupují z masy části dvou původních budov.

Interiéru dominují černá ocelová schodiště a přemostění, jejichž strany jsou rafinovaně podsvíceny

Jak dostat denní světlo dovnitř střechou

Interiéru dominují černá ocelová schodiště a přemostění, jejichž strany jsou rafinovaně podsvíceny. Strmé struktury bez sloupů se vzdouvají z obvodových stěn, kroutí se jedna přes druhou a matou návštěvníky spoustou smyček a slepých chodeb.

Výstavní prostory tvoří sekvence galerií osvětlených denním světlem, které proniká důmyslným střešním systémem. Díky vzájemnému střetávání a proplétání je navíc možné propojení samotných expozic.

Díky vzájemnému střetávání a proplétání je možné jednotlivé expozice propojit

Až po návštěvě muzea pochopíte, proč jeden z jeho kurátorů budovu komentoval jako "spíše emotivní než čistě didaktickou". Sama o sobě je totiž mírně surrealistickým mistrovským dílem, proto se někdy může zdát, že svůj obsah lehce zastiňuje.

Po návštěvě MAXXI si budete ještě dlouho pamatovat intenzivní pocit organické energie, kterou budova i její přímé okolí oplývá.

Výhled z čela budovy

Autorka

Zaha Hadid se narodila 31. října 1950 v iráckém Bagdádu. Vystudovala matematiku na American University v Bejrútu v Libanonu a architekturu na Architectural Association v Londýně, kde později také vyučovala a vedla vlastní ateliér. Její akademické kroky vedly na Harvard a do Chicaga, kde byla vedoucí katedry architektury.

V současné době působí jako profesorka na Vysoké škole užitého umění ve Vídni. V roce 2003 získala Pritzkerovu cenu, nejvýznamnější světové ocenění pro žijícího architekta.

Mezi její nejnovější počiny patří stanice lanovky Nordpark a skokanský můstek Bergisel v rakouském Innsbrucku, budova ředitelství společnosti BMW v německem Lipsku či Centrum pro současné umění v Cincinnati v Ohiu. V roce 2013 se dokončí nádražní budova Afragola v Neapoli.

Sloupoví novodobého portika zastřešující hlavní vchod

MAXXI program

Do 28. listopadu je k vidění biografická výstava, která představuje předního italského architekta Luigi Morettiho nazvaná 'Od racionalismu k informalismu'.

Do 23. ledna příštího roku si můžete prohlédnout expozici S/p/a/z/i/o, která dočasně propojila exponáty vlastních sbírek v netradičních pojetích prostoru.

Od 3. prosince do 20. března se muzeum zaměří na to nejlepší z tvorby mladých italských umělců v rámci projektu Premio Italia Arte Contemporanea 2010.

Od 15. prosince pak architektonická sekce přinese průřez tvorbou architekta Piera Luigi Nerviho, který ve 2. polovině 20. století významným způsobem ovlivnil současnou podobu italského hlavního města.