Lenka a Zdeněk si postavili roubenku. Na střechu dali plastový šindel

  1:00aktualizováno  1:00
Lenka a Zdeněk si v malé vesnici Rváčov v okrese Chrudim postavili roubenku. Rozhodli se postavit sice nový dům, ovšem starými technologiemi.

Návrat ke starým technologiím a původním postupům je složitější, než stavba moderního domu. | foto: Tomáš Pilař

„Na roubence jsem spolupracoval s panem Luďkem Štěpánem, není sice stavěná úplně klasicky, ale je to věrná imitace roubenky. Dříve se v roubenkách neustále topilo a byl tam dozor - babička nebo děda, stále se hřála teplá voda, v domě bylo příjemně. Ale protože dnes se v domě nepřetržitě netopí, rozhodli jsme se pro izolovanou roubenku. Konstrukce je z fošen o tloušťce 4 cm, které napodobují trámy a roubení, mezi nimi je mezera asi 30 cm, vyplněná ovčí vlnou, takže dům v zimě nevychládá, v létě tam není přílišné teplo.“

Spáry jako samostatná kapitola

Spáry mají kolem pěti až šesti centimetrů a pracují. Kvalitní vyplnění je proto velmi důležité. Výplní je směs jílu, vápna, pilin a otrub. Aby směs nevypadávala, když dřevo pracuje, je ve spáře střídavě v horním a spodním trámu zaraženo po délce asi 25 kolíčků.

Fotogalerie

Kolíčky jsou březové, aby byly ohebné, a mezi ně je vetřena zmíněná hmota. Nesmí být ani tvrdá, ani tekutá, aby dobře vyplnila mezeru a držela na kolíčkách.

„Když jsme fošny přivezli, dřevo jsme nejprve vydrásali, tím se na povrchu vytvořila struktura se záseky a zářezy pily, což pomohlo vytvořit dojem, že jde o trám a ne o fošnu. Pak jsme ho napouštěli ochrannými látkami, samozřejmě jsme chtěli dodržet tradiční odstín. Dalším tradičním znakem roubenky jsou hlavice - tedy konce stropních trámů, vyčnívající pod střechou ven, podle nichž se pozná, odkud roubenka pochází.“

Roubenka tradiční a přesto pohodlná

Do roubenky se vchází přes terásku před vchodem, zvanou záhrobeň či jinak záprseň, místní názvy jsou různé.

„To jsme museli dodržet, protože záhrobně byly u chalup vždy. Na nich byla lavička nebo židle, kde se sedalo, za záhrobeň vyváželi hnůj. Předsíň není roubená, ale zděná, část domu musela být z jiného materiálu než ze dřeva. Zdi totiž sloužily jako akumulační hmota. Z předsíňky se vstupuje do hlavní světnice, kde je kuchyň s kamny. Dalším poznávacím znamením dobového vzhledu je záklopové prkno, umístěné na štítu domu v kabřinci. Tam obyčejně stálo, kdo dům vystavěl, kdy, komu patří, my tam máme „Melánie 2014“, protože jsme roubenku věnovali naší dceři, která se narodila v roce 2014.“

Roubenka je sice tradiční, ale také komfortní a pohodlná, takže i když jsou v koupelně retro kachličky, nechybí podlahové topení, finská sauna, toaleta a také fitodar - bylinná parní lázeň.

Kachlová kamna hřejí i zdobí

„Kamna jsme si nechali postavit od pecaře z Veselí u Žďáru. Měli jsme s manželkou vybranou lahvově zelenou barvu, ale dopadlo to jinak. Pecař nám poradil kamna bílá, což mi nejdříve nepřišlo vůbec přijatelné. Ale vzhledem k tomu, že interiér domu je spíše tmavý, kamna dobře vyniknou. My jsme si ještě vymysleli na kamnech kapličku, to poslední patérko nahoře, a orámovali modrým límečkem, protože manželka chtěla interiér ladit do levandulově modré. Díky našemu pecaři jsme nepodcenili přisávání vzduchu pod pecí zvenku. Dřív nebyly domy tak těsné, takže kamna bez problému táhla, dnes v těsnějších domech by to mohl být problém. Pod kamny je proto vložena trubka o průměru 15 cm a dnes kamna táhnou, že bych tam spálil sekyrku i s želízkem.“

Kamna měla být původně lahvově zelená, bílá však v tmavší místnosti lépe...

Kamna měla být původně lahvově zelená, bílá však v tmavší místnosti lépe vyniknou.

S roubenkou má Lenka se Zdeňkem spoustu milých zážitků. Nestavěli ji jen pro sebe, ale také proto, aby Rváčov měl nějakou další pěknou stavbu. „Když půjdou lidé procházkou, aby také něco pěkného viděli. Ona stojí vlastně na naší zahradě. Ve spodní části máme dům, kde bydlíme, roubenka stojí nad ním. Máme víkendové bydlení pár metrů od domova. Vánoce jsme s naší dvou a půl letou dcerou trávili v roubence, prostě jsme se sbalili a šli tam. A ono to vypadalo, jako že jedeme opravdu na víkend pryč, kolik jsme měli tašek, a přitom je to jen 80 metrů. Ale už jen ten pocit, že jsme v jiném domě, byl příjemný. A když praská v kamnech a zapálíte si tam svíčku, je to jiný svět. Je to kouzlo.“

Technické parametry:

  • Zastavěná plocha: 92 m2
  • Užitná plocha: 102 m2
  • Spodní stavba: betonové základové pasy
  • Stavební systém: difúzně otevřená dřevostavba, systém two by four se speciálním obkladem, zděná část cihelné bloky
  • Vnitřní příčky: cihelné bloky + akumulační stěna z plných pálených cihel
  • Střešní krytina: plastový šindel
  • Okna: dřevěná dvojitá s deštěním
  • Podlahy: dřevěné z drásaných palubek, cihelné z půdovek a keramické dlaždice
  • Topení a příprava teplé vody: pec, plynový kotel, přímotop
  • Celková tloušťka stěny: 272 mm
  • Součinitel prostupu tepla U stěnou: 0,29 W/m2.K
  • Projekt a realizace: Jakub Šimerda

Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky.

Autor:



Nejčtenější

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...

Obývací kuchyně ve srubu vyšla na 500 tisíc. Zábradlí muselo pryč

Obývací kuchyně v přízemí získala novou moderní tvář.

Lucie svůj srub za Prahou miluje. Ráda by se do něj s rodinou přestěhovala na trvalo. Místnosti však nejsou pro...



Dvoupodlažní dřevostavba se snadno vytápí i větrá, hluk zde nehrozí

Dům snů. Každý má vlastní představu o ideálním domě. Ten, o kterém snila...

Po letech náročné práce, za kterou se přestěhovali do města, začali pomalu plánovat návrat do tiché vesnice v nádherném...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Rodina si za městem postavila vilku. Zachránila stromy i peněženku

Manželé si dům postavili na okraji severoitalského městečka Fagnano Olona.

Mladá rodina se dvěma malými dětmi si v sadu v severoitalském městečku Fagnano Olona postavila vilku, která všem...

Další z rubriky

Dvoupodlažní dřevostavba se snadno vytápí i větrá, hluk zde nehrozí

Dům snů. Každý má vlastní představu o ideálním domě. Ten, o kterém snila...

Po letech náročné práce, za kterou se přestěhovali do města, začali pomalu plánovat návrat do tiché vesnice v nádherném...

Architekti, kteří preferují surové stavby. Milují beton i kov

Architektům se podařilo přesvědčit klienta, aby beton v interiéru přístavby...

Jako červená nit se projekty studia Monoform vinou surové studené materiály, beton a kov. Najdete je nejen v interiéru,...

Nedostatek dřeva a tlak na cenu. Podlahy jsou tenčí, vládne jim dub

Tloušťka krytiny 1Floor Forte je poměrně nízká (10,8 mm). I proto je ideální...

Dřevěné podlahy prodělaly za uplynulé čtvrt století velký vývoj. Původní parkety se často skrývaly pod kobercem, dnes...



Najdete na iDNES.cz