Město Songnam vyrostlo v druhé polovině minulého století doslova na zelené louce. Urbanisté si dali záležet a Songnam se velmi rychle stal vyhledávanou a prestižní adresou.
V devadesátých letech se v centru města konala výstava rodinných domů. Na pozemcích tehdy vyrostla elegantní a luxusní rezidenční čtvrť, na které se podíleli všichni tehdejší významní architekti. Po ukončení výstavy byly jednotlivé "exponáty" rozprodány a domy začaly žít běžným provozem.
Moderní vila v Koreji |
Jeden z nových majitelů si ale život v unikátním projektu nepochvaloval. Vadil mu nedostatek zeleně a přirozeného světla, neměl pocit dostatečného soukromí. Po dlouhém zvažování nechal původní novostavbu strhnout a nechal si postavit dům nový.
Ne všichni architekti, které mladá rodina oslovila, ale měli stejný názor. Mezi doporučeními převažovaly spíše nápady na přestavbu nebo drobnou úpravu. Majitel si ale přál změnu radikálnější. Další velká investice, kterou si takový krok žádal, podle něj neměla skončit kompromisem a pozdějším rozčarováním.
Nakonec na nový projekt v sousedství krásných a originálních vil kývlo soulské architektonické studio Iroje KHM Architects, vedené architektem HyoMan Kimem. Tým je známý pro svou konstruktivistickou, ale zároveň vzletnou tvorbu. Spolupráce s investorem nebyla snadná: kromě atriové zahrady za žádnou cenu nechtěl upustit ani od tradičních stavebních prvků, které jsou v obytných domech po staletí v Koreji obvyklé.
Vznikl doslova moderní zámek s členitou střechou, nádvořími, terasami, zeleným atriem, schodišti, ochozy a vyhlídkami na vrcholky hor za městem i sousední mrakodrapy. Pozemek je využit do posledního centimetru, na 643 metrech čtverečních vznikla stavba o ploše 330 metrů čtverečních.
Z domu jsou vidět nejen okolní kopce a hory, ale i siluety soulských mrakodrapů.
Studio zvládlo uchopit tradiční prvky a spojit je s moderními materiály a zpracováním. Sklo, beton, dřevo a kov si pozoruhodně dobře rozumí se všemi tradičními částmi domu.
Zastoupeny jsou všechny, které majitel považoval za nejdůležitější: "ru", tedy subtilní konstrukční trámoví, které propojuje interiéry s exteriéry a nechává otevřený prostor pro fantazii, "madang", tradiční půdorys korejských nádvoří a konzolový typ střechy nazvaný "cheoma". Tu architekti rozsvítili světly, zapuštěnými přímo do střešní konstrukce, které tak v noci připomínají hvězdné nebe.
Poslední z prvků, "doldam", kamenné zdivo, se posunulo v moderní interpretaci nejdál. Tento prvek je zastoupen betonovou zdí s oblými organickými zdobnými tvary, která vítá návštěvníky hned u vstupu do domu a také v zahradách. V terasové zahradě plné bambusů je dostatek intimních míst, kde každý člen rodiny může nerušeně relaxovat.
Dům leží v elegantní a luxusní rezidenční čtvrti jihokorejského města Songnam.
Přízemí domu patří pracovně a kanceláři majitelů, kuchyni, úložným a servisním prostorám. V jednom z křídel domu je i pokoj pro hosty se zázemím a domácí kino. V patře je ložnice majitelů a dětí, soukromá knihovna se studovnou, obývací pokoj, čajovna a privátní terasy.
Interiéry jsou barevně prosté, základní nábytek je vyroben na míru v bílém laku. Prostor tak zaplní především každodenní život rodiny. Na přemíru dekorací si rodina nepotrpí, považuje je za zbytečné a jako nejlepší dekoraci vnímají dokonalou atriovou zahradu.
Majitelé tak konečně našli své vysněné bydlení. Dům je rodině ušit přesně na míru, a jak podotýká v tiskových materiálech architekt HyoMan Kim, rodina nepřemýšlí o stěhování. Navíc by byl prý dům téměř neprodejný: jiná rodina, s jinými potřebami a denními rituály, by zde asi spokojená nebyla.
