„Mohu říci, že jsem s tímto svým rozhodnutím spokojený a už bych se nechtěl vrátit do cihly. I když je cihla materiál pro zdravé bydlení. Ale myslím, že živé dřevo je živé dřevo, nic se mu nevyrovná,“ pochvaluje si rozhodnutí Sergej.
Soused udělal základy, dřevo bylo objednáno, manželé požádali o změnu stavby před dokončením (ze zděné na srub) a mohli začít. Na stavbu se především Sergej dobře připravil. Studoval místní tradiční stavby, ovšem současně chtěl moderní dům.
„Našel jsem fotografii z počátku 19. století, na ní byla stará dřevěná stavba. Byla rozdělena na větší obytnou část napravo a menší hospodářskou část nalevo. Využitý byl i půdní prostor, protože střecha byla vyšší. S projektantkou jsme zpracovali velmi podobný návrh. Chtěl jsem, aby srub byl zvnějšku tradiční, protože jsme v Beskydech, máme tu les, ale uvnitř měl být maximálně komfortní tak, jak to dnešní doba nabízí,“ říká Sergej.
Do srubu se vchází přes zádveří, přízemí pak vyplňuje společný obytný prostor s jídelnou a kuchyní. Jídelně dominuje velký bytelný stůl. „Já jsem chtěla velký stůl, my jsme oba jedináčci a chtěli jsme velký stůl, aby se tu celá rodina scházela. Což se povedlo,“ vysvětluje Jana.
V patře je knihovna, původní dětský pokoj, který nyní slouží jako hostinský a ložnice. Protože měl být původně srub rekreační stavbou, přísluší ke každému pokoji samostatná koupelna.
Živé dřevo
Srub je postaven se syrového smrkového dřeva, na sedání byli manželé připraveni. „Celá stavba sedala, praskala, v noci jsme to slyšeli, občas nás to probudilo. Ale to k syrovému dřevu patří, není to žádná překážka v bydlení. Když je člověk šikovný, udělá si potřebné úpravy sám, není to nic těžkého. Protože zde vanou silné větry, zatmelili jsme také spáry mezi kuláči.“
Na první pohled složitě vypadá také napojení zděné příčky na srubovou stěnu v kuchyni. „Původně napojená nebyla,“ vysvětluje Sergej. „Napojili jsme ji až před dvěma roky. Byl tam vzduchový prostor zakrytý lištou, čekali jsme, až sedání skončí. Nejvíce sedal srub první tři roky, pak už sice méně, ale raději jsme ještě počkali. Ale v rozích je stejně vidět, že stavba pracuje - dýchá, mikroprasklinky tu budou vždy.“
Bez nadsázky lze říci, že srdcem domu jsou velká kachlová kamna s krbovou vložkou. Částečně dům vytopí, slouží však pouze jako doplňkový zdroj tepla.
V domě jsou elektrické podlahové otopné rohože, v každém pokoji je počítač, který řídí mikroklima. Dnes by se Sergej, jak říká, určitě rozhodl pro vodní podlahové topení, tepelné čerpadlo vzduch/voda, doplnil by je solárními panely a možná ještě dodatečným zásobníkem na teplou vodu o objemu 300 litrů, protože když přijedou děti a vnuci, je spotřeba teplé vody větší. Nyní platí manželé za topení, vaření a provoz všech spotřebičů zálohu na elektřinu 7 900 korun měsíčně, spotřebují cca 36 MWh.
Dnes by zvítězil cedr
Stavební technologie se vyvíjí velmi rychle, dnes by dům Sergej podle svých slov postavil zcela jinak. Jisté však je, že by to byla opět dřevostavba ze syrového dřeva.
„Poněkud váhám, ale dnes by možná byl dům z cedru pro jeho příznivý vliv na lidské zdraví. Má antiseptické a léčivé účinky. Avšak časem bychom chtěli postavit saunu s kuchyní a s odpočinkovým pokojíkem. A ta by již měla být z cedru.“
Jediná velká oprava čeká severní stranu domu, kde došlo k poškození dřeva vlivem povětrnostních podmínek. „Udělali jsme přesah střechy pouze 1,2 metru,“ vysvětluje Sergej, „V horách by však měl být přesah větší, aby byla dřevostavba z návětrné strany chráněná. Takto nebyly kuláče kryté a dřevo začalo na koncích degradovat. Chystáme se to opravit. Ovšem není to chyba firmy, ale moje a projektantky. Měl jsem tehdy také strach, že když bude přesah větší, tak by mohl vítr nadzvednout nebo poškodit střechu. Ale je to zkušenost.“
Rozlehlá terasa je pohodlně zařízená, v teplém období roku se stává plnohodnotným obytným prostorem domu.
Hospodaření s vodou
V domě je zaveden vodovod, odpad je však sveden do tříkomorového septiku se zemním filtrem. „Voda je zde velmi kvalitní, úpravna vody je nedaleko nad pozemkem. Když na jaře taje sníh, cítíte to i v té vodě, voní. Nekupujeme balenou vodu, pijeme z kohoutku. Jímáme vodu stékající se střechy, ve třetí komoře septiku je instalováno čerpadlo. Vodu používáme na zalévání.“
Manželé se ve svém domě snažili udržet ve všem zdravou míru. Dům zapadá do přírody, sedlovou střechou a rozdělením na dvě poloviny odpovídá místním stavebním tradicím, je rozumně moderní a využívá současné technologie. Není příliš velký ani stísněný, komfort je optimální a efektivní.
Technické údaje:
- Zastavěná plocha: 137 m²
- Konstrukční systém: kanadsky srub, průměr kulatiny 270 - 350 mm
- Ošetření stěn: vnitřní - vodou ředitelny lak s UV filtrem, vnější - Xyladecor, odstín pinie
- Teplo: Topeni podlahové elektrické, kachlová kamna s krbovou vložkou
- Součinitel prostupu tepla stěnou: pod 0,3 W(m2.K)
- Projekt: Ing. Pavla Burá
- Realizace: Sruby Pacák
Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky.
