Splnili si sen, opravují gotické tvrze. Místní je mají za exoty

  1:00aktualizováno  1:00
Tuny sutin, hnoje, ojetých pneumatik, zemědělských hnojiv či postřikových chemikálií ještě nedávno plnily dvě raně gotické tvrze v Kestřanech u Písku. Obě stavby dnes opravují dva "hradní páni", Martin Halada s Jánem Hricem. V tvrzích utápějí většinu svých příjmů, a místní je i proto mají za exoty.

Ján Hric si Kestřanskou dolní tvrz koupil v roce 2005 a považuje ji za svůj nový domov | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Považujete se za cvoky?
Halada: Neuráží mne to. Některým lidem to tak může připadat, i když to nemyslí ve zlém. Je krize, všichni se musí ohánět, aby uživili rodiny, a my celé dny opravujeme zemanské tvrze. Možná oba trpíme zvláštní duševní úchylkou.
Hric: Asi jsem svým způsobem cvok. Ale jakmile jsem dolní tvrz uviděl, uchvátila mne. Doslova jsem jí propadl. Byla to láska na první pohled.

Proč utápíte peníze v tak bezedných projektech, jako je záchrana zemanských tvrzí?
Hric: Jsem ve věku, kdy si chci ještě něco pořádného dokázat, i když tohle je přece jen velké sousto - to uznávám. Ale vždycky jsem se věnoval historii, a když si uvědomím, že v místnosti, kde teď spolu popíjíme kávu, se rodili, žili, snili o svých touhách nebo i umírali lidé už před stovkami let, tak se mne zmocňuje velká pokora a obdiv k tomuto místu. Legrace, co? Ale mne tohle vědomí dost posiluje... Těžko se to vysvětluje.
Halada: Baví mne to. A propadl jsem tomu natolik, že už nic jiného v životě dělat nebudu. Jde ostatně o práci na desítky let. A zbude jí dost i pro naše potomky.

ZACHRÁNIL JSEM...

Ján Hric (45) je profesí strojní inženýr. Pochází z východního Slovenska. Živí se jako starožitník a obchodem s nemovitostmi. Kestřanskou dolní tvrz (koupil ji v roce 2005) považuje za nový domov, a jak v nadsázce říká, i životní lásku. Proto se chce v budoucnu věnovat výhradně její rekonstrukci a zpřístupnění lidem.

Měsíce jste se brodili v několikametrových vrstvách letitých odpadků a někdy i fekálií, než jste vyklidili sklepy. To vám to opravdu stojí za to?
Halada: Horní tvrz vlastním společně s tatínkem a bratrem. Jsem tu od rána do večera - takže mi to stojí za to. Nejšpinavější práci máme už za sebou. Teď už se s památkáři radíme, jaká okna sem dáme, tak aby se podobala původním. Jak opravit příšerně začouzenou kapli, kterou naši předci přestavěli v osmnáctém století na černou kuchyni, nebo jak využít nádherné sklepy s gotickými klenbami...
Hric: Opravuji, přesněji zachraňuji svůj dům. Dost přesvědčivý motiv, ne?

Vy chcete v tvrzi i bydlet?
Hric: To bych opravdu velmi rád. Počítám se zřízením šesti sedmi apartmánů. Jeden z nich obsadím. Ostatní budu za rozumnou cenu pronajímat návštěvníkům.
Halada: Anebo manželům, kteří budou oddáni v naší kapli. My na tvrzi bydlet nebudeme. Nechceme narušovat její středověkou patinu. K bydlení využijeme její hospodářské budovy.

To zní romanticky. Tvrze stojí pár metrů od sebe. Nebudete si konkurovat a přetahovat zákazníky?
Halada: Nemůžeme si jít po krku. Doplatili bychom na to oba. Honza nocležníkům nabídne pohodlí, zatímco nocování u nás bude dost blízké středověku. V čistotě, ale bez civilizačních vymožeností - i takových lidí se najde určitě dost.
Hric: No a já tehdejší dobu lidem přiblížím v zajímavé expozici. Místa je na to ve věži dost.

Martin Halada a horní středověká tvrz v Kestřanech

Martin Halada a jeho horní středověká tvrz v Kestřanech.

Martin Halada a horní středověká tvrz v Kestřanech

Martin Halada odkoupil středověkou tvrz od zemědělského družstva v roce 2005.

Jaké ještě máte s tvrzemi plány?
Halada: Rádi bychom lidem co nejrealističtěji ukázali, jak žila nižší šlechta nebo zemani. Velkých hradů je v Česku dost. Ale raně gotická tvrz je unikátem. Počítáme i s koncerty, výstavami, případně i rauty, když si je bude chtít nějaká firma v sále naší středověké pevnosti užít. Tvrze zapadají i do každoročního rýžování zlata na Otavě, která protéká Kestřany. Letos přijely stovky lidí.
Hric: Kromě romantického ubytování chci lidem otevřít "okno" do třináctého století. To snad není málo.

Na kolik vás přijde tahle stavitelská vášeň?
Hric: Stát nás podle možností podporuje granty. Nezlobte se, ale částky, které do tvrze dávám já, nebudu zveřejňovat. Někomu se mohou zdát vysoké, nákladné jsou ovšem i opravy. A puntičkářští památkáři přitom dohlížejí i na detaily.
Halada: Z grantu jsme třeba opravili kamenný most přes vodní příkop. Vědomí, že nás stát nenechává při záchraně tvrzí, které budou prohlášeny za národní kulturní památku, na holičkách, nás zavazuje a v té dřině také povzbuzuje. Opravy hradíme z výnosů pronájmů našich nemovitostí v Brně.

ZACHRÁNIL JSEM...

Martin Halada (38) vystudoval slévárenskou průmyslovku. Několik let pracoval jako správce počítačových sítí. Pak se věnoval nákupu, opravě a pronájmu nemovitostí. V roce 2005 odkoupil od zemědělského družstva horní středověkou tvrz v Kestřanech s přilehlým zdevastovaným zámkem.

Mohou vás tvrze i uživit?
Hric: Ještě dlouhá léta do ní budu jen cpát peníze. Ale časem snad ano. Aby bylo jasno - nejde mi o mamon. Důležitější je, že se mi daří zachránit klenot z třináctého století.
Halada: Uživit? Těžko říct, zda to bude i na uživení. Naše rodina si opravou tvrze i přilehlého zámku plní především velký sen.

Sen o tom, že po vás zbude něco, o čem budou lidé mluvit s úctou?
Halada: To jsou snad až příliš vzletná slova. Bude nám stačit pocit, že jsme pomohli zachovat zcela výjimečnou stavbu.
Hric: Jestli chcete vědět, co mne nahnalo do tak šíleného projektu, který je pro mé blízké velkou finanční i psychickou zátěží, tak je to asi ješitnost, že to dokážu. Že udělám něco pořádného, z čeho budou mít návštěvníci radost.

Litovali jste někdy své volby?
Hric: Má rodina ten nápad vnímá trochu jinak. Když tedy přijde občas krize, tak se ptají: Má to všechno vůbec smysl? Mají se mnou ovšem svatou trpělivost, takže je vždy přesvědčím a jde se dál.
Halada: Někdy jsme dost utahaní, protože potíží spíše přibývá než ubývá. V takových chvílích vypadnu vždy na týden z Kestřan, abych se pak stejně nemohl dočkat, až budu znovu šmejdit po cimbuří. Z občasných depresí nás dostávají někdy až dojemné vzkazy lidí v návštěvní knize.

Autor:

Nejčtenější

Místo stáje postavili dům, který se takřka vznáší nad rybníkem

Dům stojí v místě bývalých stájí postavených z vepřovic. Jeho fasáda získala v...

Úcta a vztah k rodinným domům či venkovským usedlostem mají v tuzemsku dlouhou tradici. I proto bývá rozhodování o...

Každému jeho vlastní šuple. Perla Beskyd má pro návštěvníky nové lákadlo

Nové apartmány vyrostly na úpatí hory Kyčera v Těšínských Beskydech.

V Polsku, nedaleko českých hranic, vyrostly na úpatí hory Kyčera nezvyklé apartmány. Stavba je koncipována jako komoda,...

Dům v Písku po pradědečkovi vkusně zateplili. Fasáda pořádně prokoukla

Rodinný dům si nechal v Písku v roce 1913 postavit učitel František Racek s...

František Racek si v roce 1913 nechal v Písku postavit rodinný dům za 14 tisíc zlatých. Se svou manželkou na něj...

Dům inspirovaný lidovou architekturou prošel i regulativy CHKO

Posuvné venkovní dřevěné žaluzie připomínají hospodářská stavení. Vhodně je...

Navrhnout dům pro chráněnou krajinnou oblast představuje většinou velký boj s místními regulativy. Na druhé straně však...

Dětský nábytek a hračky, které budou rodiče dětem někdy i závidět

Postýlky pro děti vyrábí malá rodinná firma na severu Čech.

Mini festival designu, který je svým sortimentem zaměřený na děti, se koná dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim, či...

Další z rubriky

Stavba s největší vertikální zahradou ve střední Evropě je v Karlíně

Členitá fasáda se spoustou zeleně a rostlin napomáhá k dobrým akustickým...

Největší vertikální zahradou v České republice i střední Evropě se může pochlubit administrativní budova AFI Karlín...

Místo velkého bytu si pořídili malý domek. Manžel si ho užívá

„Syn nám rozumně radil, abychom postavili dům zejména pro sebe, pro své...

Starší manželský pár prodal svůj velký byt a na důchod si postavil v Rusovcích jednoduchý pohodlný přízemní domek....

Dřevo jako stavební materiál Finové milují. Staví z něj i hotely

Zimní romantická atmosféra platí i pro srubové domy v moderním pojetí.

Skandinávci si své přírody nesmírně váží, umí ji však také využívat na stavbu rodinných domů i veřejných staveb. Platí...

Najdete na iDNES.cz